https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-spravne-tridit-bioodpad
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak správně třídit bioodpad

28.3.2021 07:46 | PRAHA (Ekolist.cz)
Tohle do bioodpadu nepatří!
Tohle do bioodpadu nepatří!
Zdroj | VIN agro
Obliba hnědých popelnic na bioodpad neustále stoupá a Praha v minulém roce dokonce snížila poplatek za jeho svoz. S tím ale také stoupá počet případů, kdy lidé nerespektují pravidla toho, co do bioodpadu patří, s čímž se na ctěnické kompostárně ve VIN agru potýkáme několikrát týdně.
 

Proč to píšeme? Naprosto chápeme, že se každý k recyklaci odpadů staví různě, třeba i s pohrdáním, a nechce přistoupit na to, aby mu někdo diktoval, jak má nakládat s odpadem.

V případě hnědých popelnic na bioodpad se ale většinou jedná o poněkud jiný scénář. Člověk musí dobrovolně vyvinout aktivitu, hnědou popelnici si objednat a pravidelně za ni platit, protože se rozhodl třídit bioodpad. Z toho důvodu moc nechápeme, proč se ve hnědých popelnicích naprosto pravidelně objevuje plast, plechovky, konzervy, dětské pleny a podobné věci, které do bioodpadu rozhodně nepatří.

Způsobila to neznalost? Nebo náhodný kolemjdoucí hodil do vaší hnědé popelnice plechovku? Určitě to bude kombinace více faktorů. My bychom vám chtěli ukázat recyklační cestu bioodpadu a trochu podpořit to, aby se v něm méně objevovaly ty nesprávné věci.

Zpracovávání bioodpadu.
Zpracovávání bioodpadu.
Zdroj | VIN agro

Na fotkách se můžete podívat, co běžně najdeme v tuně bioodpadu, který přiveze tzv. kukačka (popelářské auto). Jen pro představu, jedna "jitrnice" (přeházená a shrnutá hromada kompostovaného materiálu) má okolo 300 tun. Vyhrabávat plastové lahve a pytlíky z každé jedné dovezené tuny bioodpadu je neuvěřitelně otravné a hlavně časově náročné.

V praxi to probíhá tak, že jeden člověk nakladačem opatrně přehrnuje hromadu, kterou mu na kompostárně vyklopí kukačka. Druhý člověk z organické směsi vybírá vše, co tam nepatří. Tohle se musí dělat pořád dokola, aby se materiál opravdu pročistil.

Slupky od ovoce, větve, PET lahev...
Slupky od ovoce, větve, PET lahev...
Zdroj | VIN agro

Někdo by mohl namítnout, že do bioodpadu hází biologicky rozložitelný plast. To je ale moderní mýtus. Velké množství plastů tohoto druhu sice postupem času degraduje (případně velmi rychle degraduje pod UV zářením), ale kompostování je aerobní proces, při kterém dochází k rozkladu organického materiálu a jeho přeměně na humus. Plast do takového procesu prostě nepatří a s organickou hmotou se rozhodně nemá šanci propojit během relativně krátké doby tlení.

Vzniklý kompost se pak používá na polích nebo v zahradních substrátech a v každém případě putuje zpátky do přírody, kde ho v podobě živin využijí rostliny, které pak v různé podobě končí jako potravina na stole nás všech.

Mohly byste si říct, že například taková plechovka bude při nejhorším na poli prostě ležet, a to je všechno. Ona se ale pomalu rozkládá a do půdy uvolňuje různé prvky. A pokud má daná půda třeba nízké pH, což je častý jev, tak se mění charakter půdních chemických reakcí a rostliny začínají přijímat více těžkých kovů a méně dusíku, fosforu a síry. Jediná plechovka samozřejmě nezamoří půdu, ale touto úvahou narážíme na všeobecnou filozofii péče o krajinu.

Ruční vybírání věcí, které do bioopadu nepatří, je časově náročné.
Ruční vybírání věcí, které do bioopadu nepatří, je časově náročné.
Zdroj | VIN agro

Díky zkušenostem kolegů z ostatních českých a moravských kompostáren víme, že někteří lidé mají představu, že se v kompostu zázračně rozloží třeba i beton, nebo lakovaná dřevěná skříň. Takhle to ale nefunguje. Co do bioodpadu patří je popsané na většině popelnic samotných nebo třeba na webu Pražských služeb.

Když budete do hnědé popelnice dávat jen to, co tam opravdu patří, ušetříte nám hodně času. My ten čas pak nainvestujeme do poctivého, šetrného a dlouhodobě udržitelného zemědělství a do výroby skvělého ctěnického kompostu, který si k nám můžete přijet kdykoli koupit. A když přijedete, tak navíc uvidíte, jak to vypadá na pořádné kompostárně.


reklama

 
Další informace |
Článek byl napsaný pro Vinořský zpravodaj.
foto - Maxa Martin
Martin Maxa
Autor pracuje pro VIN agro.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.3.2021 08:43
ČR začíná v oblasti odpadového hospodářství zaostávat. Není politický zájem na ochraně ŽP a druhotném využívání BRKO.
Na vině lobby skládkařů mající zastání u samospráv, (STAN) , toť vše.
Odpovědět
DA

DAG

28.3.2021 09:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nemyslím si, že je za tím lobby skládkařů. Je to chyba politiků, kteří nedokázali zařídit rozumnou alternativu. Protože odpady řeším na komunální bázi, tak Vám musím říct, že jsem rád, že skládkování pokračuje, protože jiné řešení není. Kdyby nebylo prodlouženo, tak si nedovedu představit co bych dělal. Jinak kompostárnu máme svoji a můžu potvrdit, že někteří lidi jsou dementi a jsou schopni, tak naházet všemožné věci.
Odpovědět

Jirka Černý

28.3.2021 09:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tento nešvar bych neviděl politicky, prostě půl na půl neznalost s vychcaností. S tím prvním pomůže osvěta s tím druhým kvalitní práce městské policie a následně např sto hodin při třídění bioodpadu v parném létě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.3.2021 09:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zkuste napsat jedinou oblast, kde nazaostáváme.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.3.2021 10:57
Před cca 50 roky jsem v nějakém časopisu viděl popis principu skládky odněkud ze zahraničí. Ta začínala skrývkou ornice a podorniční vrstvy
půdy, pak navážkou komunálního odpadu a po jeho udusání násypem
inertních odpadů z bouraček. Následovala navážka směsi organických
odpadů a podorniční vrstvy a na závěr ornice. Výsledkem bylo vrácení
pozemku přírodě ve formě lesa a louky. Mim pár pokusů o podobný model
nedotažené ale do zdárného konce, jsem to v okolí nikde neviděl. Vím,
že i tak je to prasárna, ale ta vzorová skládka postupovala v cca 100
metrových pásech a tak průběžně odtěžovaná skrývka byla navážena na
tu navrstvenou skládku ,která pokračovala na tu odtěženou plochu.
Nebyly to tak ty obrovské kopce smetí s poletujícími mikrotenovými
sáčky a zaplachtovanou skládkou k produkci skládkového plynu. V té
době asi nikdo ještě nejančil z metanu a nechtěl zakopávat další
fólie k zachycení toho plynu k jeho zapouzdření v masivu skládky.
V té době se třídilo minimum a nebo spíše vůbec, ale přes svou
velkou kapacitu byla skládka v daném okamžiku pouze stometrovým
pruhem, který byl za pár týdnů už zcela pohřben pod půdou a lesem.
Dnešní ekologizace skládkování je finančně náročná a při použití
těch plastových izolací kvůli jímání skládkových plynů stále pouze
hromadou smetí v plastovém obalu. Jinak kompost z OZO Ostrava jsem
nakoupil nadvakrát v celkovém množství 7 tun a množství plastů a
skleněných střepů nebyl ani malý kbelík při důkladném vysbírání.
Mimochodem do mých trávníků toho vítr navěje a lidé nahází za rok
více a pokud bych trávu a listí toho před kompostováním nezbavil,
tak budu mít ve svém kompostu možná odpadu více, než v tom z OZO.
K tomu vybírání a přebírání odpadů mohou být použiti vězni či ti,
kterým dlouhodobě práce nevoní. Žít na úkor ostatních by neměli
ti ani ti a zvládne to člověk i bez základního vzdělání.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.3.2021 19:25 Reaguje na Břetislav Machaček
To náš velectěný ÚS už dávno zakázal, nutit někoho, aby nebral dávky zadarmo, či nebyl zadarmo živen.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.3.2021 09:09 Reaguje na Břetislav Machaček
V Německu hned za Aší měli velkou skládku. Dali na ni fólii a těžili metan, zahrnuli inertním odpadem z blízké keramičky, hlínu, trávník a naposled tam postavili fve elektrárnu. Tomu říkám využití prostoru.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.3.2021 12:34
Proč ? Protože někteří lidé jsou holt do by tek !
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

30.3.2021 06:55
Je to více o lidech. U nás na vsi máme kombinaci domácích kompostérů a větších kontejnerů na větší bio typu větví a posekané trávy. A jako si lidé neházejí plastové pytlíky do svých kompostů, tak téměř vůbec neházejí do velkého bio kontejneru nic, co tam nepatří. Oni musí k tomu kontejneru s těmi větvemi přijet. A tak už to jednou přetřídí sami a vyhodí, co tam nedopatřením spadlo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.3.2021 09:14 Reaguje na Katka Pazderů
Vše, co vůbec jde, se v naší rodině vždycky kompostovalo. Já přehazoval kompost za trest za známky ve škole, můj syn to samé (říkal jsem tomu hodina ekologie), dnes to dělám místo chození do fitka a syn žije silně ekologicky.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist