Vědci potvrdili desítky let starou hypotézu o existenci vitamínových pouští v oceánech
Vitamínové pouště se podařilo potvrdit vědcům z University of Southern California, kteří vyvinuli nový analytický postup.
„Naše zjištění je zvrat v poznání toho, co ohrožuje život v oceánech,“ říká Sergio Sañudo-Wilhelmy, profesor biologie a vědy o zemi.
Vitamíny B jsou ve vodě rozpustné látky a nezbytné pro správné fungování metabolismu buněk. Oblasti chudé na vitamín B mohou ovlivnit růst a množení fytoplanktonu, malých mikroorganismů, které jsou začátkem potravního řetězce v oceánech.
„Důležitým zjištěním je, že koncentrace pěti hlavních vitamínů B se různě mění, má různé zdroje a různé propady,“ říká David Karl, oceánograf. „To může vést k řadě komplexních interakcí u populací mikrobů, od symbiózy po soupeření.“
Fytoplankton kromě toho, že je zdrojem potravy pro mořské živočichy, je také přirozených úložištěm oxidu uhličitého.
Vědci vyvinuli novou metodu sběru a analýzy vzorků mořské vody, pro kterou využívají hmotnostní spektrometr. Ten pomáhá určit druh a množství složek v daném vzorku vody. Přístroje se používají například při antidopingových kontrolách ze vzorků moči. „V podstatě každý, kdo má správné zařízení, může podobný výzkum dělat také,“ říká Sañudo-Wilhelmy. Přesný popis postupu vědci zveřejnili v odborných časopisech.
Vědci se nyní chtějí věnovat zkoumání toho, co za vznikem vitaminových pouští stojí a jak přesně omezený výskyt ovlivňuje růst fytoplanktonu. „Je bláznivé, že ani po sto letech výzkumu stále přesně nevíme, co ovlivňuje růst různých druhů fytoplanktonu v oceánech,“ dodává Sañudo-Wilhelmy.
reklama
Dále čtěte |
Vědci popsali, jak rostlinné buňky spouští své životně důležité procesy
Británie plánuje omezit testy na zvířatech, pomoct má i umělá inteligence
Amatérští mykologové společně s vědci vytvořili seznam lošákovitých hubOnline diskuse
Jeden den ledovce, druhy den okeany, treti den... - 27. 7. 2012 - M.Z.Sire zaberu ekolistu je skutecne nekonecna :) Mel bych stejnou poznamku jako vcera. Udaji o "extremnim" tani povrchu ledovce v Gronsku by slusela zakladni zemepisna informace o tom, jak takovy ledovec vypada a jak se chova v pruvehu roku (napriklad, ze 10 m pod jeho povrchem je na vetsine tohoto ledovcoveho stitu teplota i v lete nizsi, nez -20 stupnu) jaka byla jeho historie atd. Udaji o "vitaminovych poustich" v oceanech by zase slusela predbezna zemepisna informace o tom, co to jsou morske proudy. Ze tak jako existuji tlakove vyse a nize v atmosfere (s prislusnymi vystupnymi a sestupnymi proudy, ty hadam budou i pri vzniku tech "bezvitaminovych oken" v oceanech hrat urcujici roli) tak podobne i proudeni vody v oceanech je slozitou - a nesmirne zajimavou - zalezitosti zasluhujici nepovrchni informaci. (Viz treba ty viry na ilustracnim snimku Biskajskeho zalivu) Je bohuzel dosti jasne, podle jakeho kriteria tahleta "ekologicka" lobby clanky "z vedeckeho svetoveho denniho tisku" vybira: Je li tam aspon slovo o "zmene klimatu" "CO_2" apod. - tak takovy clanek se povinnne vybere, at jiz je to prulomovy objev ci (casteji) naprosta obskurnost. Jinak uz jen zcela nahodny, utrzkovity vyber z cehokoliv (napriklad o sdileni samic primaty apod.) Pral bych ekolistu kvalitni clanky o ceskych potocich, pramenech a rekach, o rybnicich u nas a jezerech u sousedu, o evropskych morich blizko nas (Balt, Jadran, Severni more) ale i o svetovych oceanech a jejich dynamice - s upozornovanim na mnozstvi zakladnich informaci o techto vecech, ktere jeste veda nezna. Nechtel bych idealizovat minulost ale treba takova "Veda a technika mladezi" (nebo treba - na vyssi urovni - sovetska "Priroda" atd.) a podobna periodika pred 50 lety, to prece byly kvalitni informacni zdroje. Proc se nepoucit pohledem na ty zazloutle casopisy, jak se dela kvalitni popularizacni casopis o prirode a "ekologii"... :) |
