Vědci: Přísná regulace cílené editace genomu poškodí zemědělství
"Získání odrůd zemědělských plodin přizpůsobených podmínkám měnícího se klimatu, odolných vůči chorobám a škůdcům, s vyšším výnosem a zlepšenou kvalitou není možné bez aplikace nových technik šlechtění. Bez takových odrůd pak nelze v budoucnu zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci, aniž by bylo životní prostředí extrémně poškozováno pesticidy a vysokými dávkami umělých hnojiv s následným ohrožením zdraví obyvatel planety," sdělil ve středu vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel.
Podle výzkumníků organismy získané cíleným editováním genomu neobsahují cizí geny, takže by měly podléhat stejným legislativním pravidlům jako rostliny šlechtěné tradičním postupem. Metoda cíleného editování s názvem CRISPR spočívá v tom, že výzkumníci umí v genomu "vypnout" gen, jenž je nositelem konkrétní vlastnosti. Díky tomu lze získat rostliny například odolné vůči suchu či chorobám. Právě tímto výzkumem, zejména u hospodářsky významných plodin, se olomoučtí odborníci už léta zabývají.
Vědci upozornili, že všechny domestikované plodiny vznikly mutacemi genomu planých předchůdců. Od poloviny minulého století jsou pak mutace vyvolávány uměle, a to působením chemických látek a radioaktivního záření. Tyto postupy ale podle vědců vyvolávají stovky či tisíce náhodných poškození dědičné informace s neznámými účinky.
Naopak při užití metody CRISPR jsou všechny změny cílené a kontrolované. Navzdory tomu SDEU podle ředitele CRH Ivo Fréborta uvalil na metody cílené úpravy genomu přísné regulace. "To z vědeckého hlediska nedává smysl, protože plodiny s malými úpravami genomu jsou stejně bezpečné jako plodiny získané klasickou mutagenezí a tradičními metodami šlechtění," řekl Frébort.
Důsledky rozhodnutí soudu budou podle Fréborta dalekosáhlé. "Inovativní zemědělský výzkum se přesune mimo Evropu, která bude v budoucnu zpoždění v této oblasti obtížně dohánět. Bude ztížené zavádění nových odrůd zemědělských plodin, což sníží konkurenceschopnost evropského zemědělství, a zpomalí se i zavádění metod udržitelného zemědělství," varoval.
Proti rozhodnutí SDEU podle Fréborta protestuje řada osobností světové vědy. "My jsme považovali za vhodné upozornit na problém také naši politickou reprezentaci a požádat ji o to, aby vyslovila nesouhlas s výrokem SDEU, podpořila změnu legislativy u nových, inovativních technik šlechtění i celkové změny legislativy týkající se GMO. Ta je totiž zastaralá a neodpovídá současným vědeckým poznatkům," dodal.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Jan Šimůnek
15.12.2018 09:08Jaroslav Štemberk
15.12.2018 13:10 Reaguje na Jan ŠimůnekJaroslav Štemberk
15.12.2018 13:15Jan Šimůnek
15.12.2018 16:05Buď po parlamentních volbách v květnu 2019 udělá EU ve významné většině svých aktivit obrat o 180 stupňů (vzhledem k nedemokratičnosti EU je to téměř vyloučeno i v případě, pokud by drtivě zvítězily euroskeptické strany), nenbo nám nezbude udělat nic jiného, než co udělala generace mých dědečků s Rakousko-Uherskem.
Vladimír Wagner
16.12.2018 09:21 Reaguje na Jan ŠimůnekA i v případě, pokud by u nás ve volbách zvítězili politici přesně podle Vašeho přání, myslíte, že budete třeba lépe odolávat protijadernému tlaku z Německa a Rakouska, jako malá zemička, která je sama a není členem EU, nebo jako člen EU? A podobně to platí i v jiných oblastech. Je větší šance prosadit v Evropě racionální názory a politiku jako člen EU než někdo mimo, kdo z tohoto důvodu má v podstatě minimální váhu. Pro pochopení stačí připomenout porovnání váhy Irska a Velké Británie v jednáních o brexitu. Ekonomická i další váha Velké Británie je mnohonásobně větší, než Irska. Ovšem Irsko je a zůstává členem EU a má jeho celkovou váhu. Velká Británie tak neprosadí nic, co by neschválilo Irsko. Myslíte si, že jako země závislá na exportu bychom si i v případě, kdybychom byli mimo EU mohli dovolit nerespektovat pravidla a normy stanovené touto organizací? Už vzhledem k naší poloze budou vždycky státy EU našimi největšími obchodními partnery.
Vladimír Wagner
16.12.2018 09:36 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
16.12.2018 09:26Je to právě antidemokratičnost EU, která umožňuje naprostým minoritám (zlomky procenta až několik málo procent), jako jsou bojovníci proti GMO nebo proti očkování, vnucovat svou vůli většině, která o takovéto bezcenné číčoviny nestojí.
Vladimír Wagner
16.12.2018 09:46 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
16.12.2018 09:45- zelení u nás mají tak "vysokou" podporu, že se dostali do parlamentu jen v případě zjevně zfalšovaných předvolebních průzkumů. Je vcelku jasné, že v demokratickém prostředí (tj. mimo EU) by neměli šanci rozhodovat o tématech, týkajících se celé společnosti.
- EU nám přikázala podíl elektřiny z OZE a povinné míchání "biopaliva" do benzínu a nafty s tím, že nechala určitou volnost, jak konkrétně to provedeme. Čímž otevřela pole pro ony ekologické aktivisty, kteří by si jinak ani neškrtli.
- síly, které blokují výstavbu nových jaderných bloků, mají jednoznačně vazbu na EU, případně rovnou na Německo.
- problémy s brexitem jsou dány především zlovůlí bruselských marxistických vůdců, nikoli "váhou" Irska.
Na druhé straně nyní sklízí Velká Británie plody své genocidní politiky proti Irům, kterou prováděla od počátku okupace této země až do vzniku samostatného irského státu. Důsledkem které mj. je, že více Irů žije v zahraničí než samotném Irsku, a že naprostá většina Irů není schopna komunikovat v irském jazyce, ale mluví podřadnou hatmatilkou bývalých (v Severním Irsku přetrvávajících) okupantů.
- před vstupem do EU jsme paradoxně exportovali více než v současné době.
- ostatně myslím, že by nejspíše došlo k oddělení celé V4 a snad i s Rakouskem a dalšími nám kulturně a historicky blízkými státy, které by spolu úžeji spolupracovaly (tedy v podstatě by došlo k obnově podunajského soustátí), což by spolu se zrušením řady omezení, která nyní na nás uvaluje EU v obchodu se státy mimo ni, do značné míry negativní dopady tohoto odchodu vykompenzovalo.
- za důležité považuji, že pokud bude EU pokračovat ve stejném směru jako v současné době, tak se stejně rozpadne, a nejspíš způsobem, jakým se rozpadla bývalá Jugoslávie. V té době by tedy bylo velice dobré mít na hranici s EU ostnatý drát a aktivované pohraniční pevnosti.
Vladimír Wagner
16.12.2018 10:00 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
16.12.2018 16:51zcela obecně, názor, který jsem viděl v diskusi na téma, zda bylo nebo nebylo rozumné rozbíjet Rakousko-Uhersko: Členství v něm mělo výhody i nevýhody, nicméně nevýhody nakonec začaly převažovat a výsledkem bylo to, že bylo výhodnější z tohoto soustátí odejít, než v něm zůstat. Obávám se, že v obecné rovině to platí pro členství v jakémkoli nadnárodním spolku.
Druhou takovou věcí je, že v go, které jsem kdysi závodně hrál, existuje vedle bodového hodnocení jednotlivých tahů aisha, což je japonské slovo, vyjadřující, jaké možnosti dalších manévrů tah přinese. A z tohohle pohledu byl náš vstup do EU tahem s velmi malou aisha, která se ještě navíc snížila podpisem Lisabonské dohody. Čili z tohoto pohledu spíše negativní akce.
Pokud se týká podpory jaderné energie, GMO apod. - uvědomte si, že zde působí poměrně nepočetné skupiny aktivistů, které se snaží zblbnout co nejvíc lidí, a že existuje snaha, právě "proevropských sil" této lživé propagandě co nejvíce otevírat cestu (včetně k vymývání mozků dětem ve školách) a naopak znemožňovat kontrapropagandu. A tyto síly se zase opírají o EU a jsou z ní řízeny a financovány. Pokud bychom je odřízli od financí a dehonestovali jako nepřátelské agenty (kterými v reálu jsou), tak by situace byla zcela jiná. Nehledě k tomu, že jde i o docela zajímavé finanční částky, kvůli kterým to tihle lidé dělají.