https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-rychlost-stoupani-hladiny-mori-se-proti-prelomu-tisicileti-zdvojnasobila
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Rychlost stoupání hladiny moří se proti přelomu tisíciletí zdvojnásobila

21.4.2023 15:01 | ŽENEVA (ČTK)
Rychlost stoupání hladiny světových moří se proti první dekádě měření v letech 1993 až 2002 více než zdvojnásobila a loni byla dokonce rekordní. Ve zprávě o stavu světového klimatu za rok 2022 to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WMO).
 

K vzestupu hladiny moří v průměru o 4,62 milimetru za rok v období 2013 až 2022 přispělo extrémní tání ledovců a rekordní teploty oceánů, které způsobují rozpínání vody, uvedla organizace. Hladina moří se tak od začátku 90. let zvýšila dohromady o více než deset centimetrů.

Stoupající hladina moře ohrožuje některá pobřežní města a samotnou existenci nízko položených zemí, jako je ostrov Tuvalu. "Tato zpráva znovu ukazuje, že koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nadále dosahují rekordních úrovní, čímž přispívají k oteplování pevniny a oceánu, tání ledového příkrovu a ledovců, stoupání hladiny moří a oteplování a okyselování oceánů," řekl ke zprávě generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Výroční zpráva, která byla zveřejněna den před Dnem Země, rovněž ukazuje, že led v Antarktidě loni v červnu a červenci ustoupil na rekordně nízké úrovně. Oceány byly nejteplejší v zaznamenané historii; zhruba 58 procent jejich povrchu se potýká s mořskou vlnou veder.

Celkově byl rok 2022 podle WMO pátý nebo šestý nejteplejší v historii záznamů, přičemž průměrná globální teplota byla 1,15 stupně Celsia nad úrovní z předindustriálního období, a to navzdory chladícímu účinku tříletého klimatického jevu La Niña.

Klimatologové varují, že svět by mohl dosáhnout nového rekordu v průměrné teplotě v tomto nebo příštím roce, vzhledem ke změnám klimatu a očekávanému návratu klimatického jevu El Niño.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

21.4.2023 16:03
O hladinách oceánů rozhodují takové energetické procesy, že je od člověka troufalé snažit se je ovlivnit. Za předchozí doby meziledové byla hladina snad až o 10 m výše než je dnes. A to byla podstatně nižší koncentrace CO2.
https://www.science.org/doi/10.1126/science.1205749
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.4.2023 05:58 Reaguje na Richard Vacek
kdyby tohle přiznali, tak mnoho doktorů, inženýrů a podobných badatelů v ničem by byli bez práce a to přece nejde, když každý druhý je dneska vysokoškolákem, tak se musí nějak omluvit že vlastně není potřeba a tak se vymýšlí nesmysli a regulace.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 07:38 Reaguje na Richard Vacek
Jenže tehdy byla taky i vyšší globální teplota o +1 - +2°C. Což lehce doženeme za pár desetiletí.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

21.4.2023 17:38
https://otvorenaakademia.sav.sk/vysvetlujeme/brozury/zmena-klimy-1-diel/ Na Slovensku vyšla brožúrka vysvetľujúca klimatickú zmenu. Relevantná kapitola od RNDr. Jána Madarása sa začína na strane 85. Ponechám na úsudku každého keď si ju prečíta, dovolím si sem nakopírovať iba koniec kapitoly: "Nechceme spochybniť vážnosť klimatickej zmeny a negatívny vplyv človeka na životné prostredie, len vyvodzujeme, že aj pri súčasnom globálnom otepľovaní spôsobenom našou civilizáciou a katastrofickom scenári topenia ľadovcov má súčasná klimatická zmena v kontexte topenia ľadovcov menší
vplyv na výšku hladiny morí, ako majú globálne, pravidelne sa opakujúce dlhodobé zmeny."
Pre záujemcov sa brožúrka dá aj stiahnuť vo formáte .pdf
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 07:41 Reaguje na Vladimir Mertan
Jaké, globálne pravidelne se opakujúce jevy má na mysli? Že by nějaká podstatná čás vody z oceánu odletěla na Paroubkův Mars a v dalším cyklu s vracela?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

22.4.2023 19:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Dnes Vám ide karta :-) Ak neviete ani takú triviálnosť ako striedanie doby ľadovej a medziľadovej, tak nechápem kde beriete odvahu diskutovať a poučovať napr. p. Záhradníka. Pre lepšie vaše pochopenie tá podstatná časť vody z oceánu zostane uviaznutá v pevninských ľadovcoch ktoré sa opakovane tvoria v dobe ľadovej a roztápajú v dách medziľadových. Obávam sa, že diskusia s Vami je naozaj iba strata času. Občas mám dojem, že diskutujem s umelou inteligenciou, pretože tie odpovede sa stále opakujú. Ovšem o inteligencia nie je práve to správne slovo, skôr je to len umelá povedzme neinteligencia :-) Najčastejšie používané zvraty a obraty sú: Paroubkův Mars, horúca Venuša, rýchlosť asteroidu, čort znájet, člověče nešťastná a odkaz na absolútny dôkaz globálnej zmeny https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

21.4.2023 23:06
Kdyby to byli opravdu vedci, dokazali by oddelit informace od balastu. Uverejnili by malou tabulku rocnich prirustku za poslednich 35 let misto
zprumerovaneho udaje 4.62 kde jakysi vyznam ma snad ta prvni cifra "necelych 5 mm za rok" Uvedli by, jaka cast tohoto prirustku zhruba jde na ucet otepleni povrchove vrstvy vod svetoveho oceanu a nepsali by tam kravoviny nemajici absolutne zadny realny vyznam jako " zhruba 58 procent povrchu oceanu se potýká s mořskou vlnou veder. 10 cm za 30 let je sice dost ale kolisaji urovne oceanu o desitky metru bylo v nedavne geologicke minuosti bezne. 50 cm za 150 let by uz bylo hodne ale jeste by to nebyla zadna planetarni katastrofa, byl by to problem radu rekneme jednoho velkeho zemetreseni v Turceku ci jinde

K vzestupu hladiny moří v průměru o 4,62 milimetru za rok v období 2013 až 2022 přispělo extrémní tání ledovců a rekordní teploty oceánů, které způsobují rozpínání vody, uvedla organizace. Hladina moří se tak od začátku 90. let zvýšila dohromady o více než deset centimetrů.
Stoupající hladina moře ohrožuje některá pobřežní města a samotnou existenci nízko položených zemí, jako je ostrov Tuvalu. "Tato zpráva znovu ukazuje, že koncentrace skleníkových plynů v atmosféře nadále dosahují rekordních úrovní, čímž přispívají k oteplování pevniny a oceánu, tání ledového příkrovu a ledovců, stoupání hladiny moří a oteplování a okyselování oceánů," řekl ke zprávě generální tajemník WMO Petteri Taalas.
Výroční zpráva, která byla zveřejněna den před Dnem Země, rovněž ukazuje, že led v Antarktidě loni v červnu a červenci (kdy v Antarktide vrcholi zima, co je tohle zas za kravovinu?) ustoupil na rekordně nízké úrovně. Oceány byly nejteplejší v zaznamenané historii
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 07:51 Reaguje na Miloš Zahradník
Asi ustoupil proti ostatním zimám.
Odpovědět
LB

Lukas B.

22.4.2023 06:53
to jsou frajeři, že dokážou něco takového změřit s takovou přesností (snad kromě tupého zprůměrování několika velmi nepřesných čísel). nenapadá mě žádná technicky uchopitelná metoda, pod kterou by se mohl aspoň průměrně erudovaný technik podepsat s výsledkem 4,62 (sic!). jak se to dovede odfiltrovat od takových věcí jako jsou slapové jevy (kterým podléhá samozřejmě i litosféra), setrvačnost pohybů vodních mas vyvolaných slapovými jevy, aktuální počasí (vítr, krátké a dlouhé vlny), mořské proudy etc.



Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 07:50 Reaguje na Lukas B.
Tohle vědci skutečně dokážou. Fakt to neměří v přístavu metrem od vršku mola, neboj. Celý náš státní výškový systém je vázan na hladinu Baltu. (Bpv - balt po vyrovnání).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 08:01 Reaguje na Lukas B.
Pokud byste měl měřící místnost na pobřeží propojenou s mořen v hloubce třeba 20 metrů, odfiltrujete vliv vln. Průběžným sledováním hladiny se vám velmi přesně zobrazí rytmus přílivů a odlivů, jehož křivaku stačí porovnat se stejnou před desítkami let. Jak prosté milý Watsone. Slapové výkyvy pevniny jsou naprosto minimální a vůbec se vám neprojeví, měříte stále na jednom místě.
Zajímavá byl a studie obrazu nějakého renesančního malíře, který kreslil obraz na matnici z dírkové komory. Byla tam hladina vody a zbytky řas na schodech, které jsou tam dodnes.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

22.4.2023 08:10 Reaguje na Pavel Hanzl
V nejlepsim pripade dostanete zapis o rocni prumerne velikosti atmosferickeho tlaku na danem miste Zemekoule. A to byste se divil jak silne mezirocne i takovato velicina dokaze fluktuovat
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 08:26 Reaguje na Miloš Zahradník
Na to mají jiné měřáky, to taky znají. Ale měřit výšku hladiny není žádná atomová technologie.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

22.4.2023 08:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Zmerit prumernou hladinu oceanu na milimetr presne v situaci kdy vlny maji amplitudu v radech metru, slapove jevy nejsou presne predpoveditelne a porovnatelne (nebot rok neni celociselnym nasobkem Mesice a i kdyby byl...) kdy tlakove pole na Zemekouli se chova chaoticky (letosni prumery
atmosferickeho tlaku nad severnim Atlantikem jsou
zas uplne jine nez byly typicky v minulem desetileti, islandka nize a azorska vyse vubec
nemely svou "obvyklou polohu poaslednich 10 let)
JE resp, mela by byt, pokud vysledkem nemaji byt hausnumera, docela sofistikovana technologie
Samozrejme muzete zmerit prumernou hladinu vody v nejakem sklepe u Londyna 100 metru od hladiny more
klidne na tisicinu milimetru jenze takove takove cislo vam je na prd pokud podobnych cisel nemate
spousty z cele zemekoule. Hlavni bude ale asi ta chaoticnost prumerneho atmosferickeho tlaku. Mimochodem, mereni v Londyne jsme si vysvetlili
ale jak budete merit treba nad tim Atlantickym oceanem kde je nekolikakilometrova hloubka a skoro zadne ostrovy. Z udaju na africkem a americkem pobrezi presny udaj pro stred oceanu nedostanete
a i tam se velmi silne meni chovani atmosferickeho tlaku
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 08:51 Reaguje na Miloš Zahradník
Tohle se přece věchno zná a dá se provnávat a dělat z toho velmi přesnou referenční křivku, která se pak porovnává se stejnou z různé doby. Nikdo nepíše o výšce hladiny uprostřed Atlantiku, ale na referenčních místech. Vy taky ani netušíte, kolik jich je a kde jsou.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

22.4.2023 09:58 Reaguje na Pavel Hanzl
Ja taky netusim, kde ta referencni mista jsou ale podeziram, ze jich moc nebude. J ba Vas najit informace kolik tisic takovhych mist je a ze tedy prislusne udaje o zvysovani urovne oceanu nejsou prilisna hausnumera Ja se ze tech udaju na rozdil od Vas neplasim, nemyslim si
ze kvi;li nim ma nastat v blizke dobe konec sveta
Neprijde Vam ale trochu smesne ze ocean ma typicky hloubku nekolik kilometru a vedci o paramtrech vody v 99% delky toho vertikalniho sloupce stale jeste nevedi v zasade skoro nic?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 13:26 Reaguje na Miloš Zahradník
Já vím, že to nejsou hausnumera (nic nepochází z Ruska), a je to určitá informace, která potvrzuje teoretii o zvedání hladin moří vlivem ubývání pevninského ledu. Nic dalšího od toho neočekávám.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 08:55 Reaguje na Miloš Zahradník
Samozřejmě mám takových měření spoustu z celé zeměkoule a taky znám v každém okamžiku měření výšky hladiny taky okamžitý tlak, teplotu a fázi přílivu. Případně x dalších parametrů, které k tomu potřebuji.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

22.4.2023 08:08 Reaguje na Lukas B.
To by byla jedina zajimava vec na takovem udaji - jak to meri. To totiz je docela sofistiokovana zalezitost, kdyz si uvedomime, ze jen zmeny atmosferickeho tlaku a s nim spojene zmeny smeru a sily vetru dokazi snizit hladinu Jadranu v Benatkach o vic nez metr a hladinu Baltu v okoli Petrohradu az o 5 metru ci vic (pardon presna cisla si ted nepamatuju) Dovedl bych si peredstavit ze nejak dosli k cislu kolem 5 cm za 10 let a pak to nejaky debil (pardon za silne vyjadreni schopnost adekvatniho zaokrouhleni a schopnost vnimat pribliznou velikost chyb zatezujicich dane mereni je elementarnim
a nejkdy uz i definitivne vypovidajicim testem matematicke gramotnosti) vydelil deseti. Mozna taky nejaky blb vzal udaj
v palcih ktery byl celociselny a vydelil to tabulkovym pomerem apod. Omlouvam se ale zkusenost rika, ze takovehle udaje v mediich (ci na svetovych forech politiku o klimatu) o "zmenach klimatu"
zprostredkovavaji obvykle uplni negramoti
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 08:33 Reaguje na Miloš Zahradník
Já vždy obdivuji namyšlenost takových neumětelů, kteří kritizují vědce z nějakého oboru, o kterém nemají absolutně žádný ánung. Proč to děláte? Kde berete tu drzost někoho považovat za "úplného negramota", když VŮBEC NEVÍTE, co a o čem hovoří?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

22.4.2023 08:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Ja to upresnim. Netvrdim, ze ti co tyhle veci meri jsou negramoti. Jen je zrejme ze se udaje ktere namerili dostaly do rukou retezce politiku, ideologu a propagandistu s nulovou znalosti matematiky, oceanografie a meteorologie - kteri i z udaju ktere ve svem zdroji mohly byt zajimave a representovat vysledek sofistikovane prace udelaji smesny paskvil
Uplne by stacila tabulka kde by tedy uvedli odhadovana zvyseni prumerne hladiny oceanu za poslednich 20 let pekne poporadku jako posloupnost 20 cisel - a veskere ty kecy kolem stylu "zhruba 58 procent povrchu oceanu se potýká s mořskou vlnou veder" by si mohli odpustit
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 09:12 Reaguje na Miloš Zahradník
Ty údaje vůbec neřeší žádní politici, šestá zpráva je čistě vědecká záležitost. Stačí, když si ji vezmou ruští demagogové (samozřejmě z ní nečetli ani řádek) a použijí ji jako ropácký klacek na vyspělou civilizaci, která se odklání od jejich fosilních paliv. Dělat pitomce a podvodníky ze všech je jejich jediná dnešní ideologie, žádné plakáty "sovětský vědec, náš vzor" už nikde nevidíte. Pouze rozvrat a destrukce.
Mořská vedra jsou terminus technicus úplně stajný, jako vedra atmosférická.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

22.4.2023 09:50 Reaguje na Pavel Hanzl







Morska vedra je stejny terminus technicus jako morske panny :) Kdysi v dobe, kdy se SSSR uz zacinal bortit v nem ale vychazela rada "Kvant" kvalitnich popularne vedeckych knih "pro chytre a zvidave stredoskolske studenty". Koupil jsem si tehda z te edice m.j. knizku o Zemekouli. Jeji astronomii, geologii, oceanografii, meteorologii atd. Skoda, ze jsem ji nedokazal absorbovat celou - bylo tam na rozdil od tech plytkych dnesnich kecu z IPPC apod. spousta zajimave informace. Dnes uz takove knihy skoro nevychazeji komunita ctenaru je prilis mala na to, aby takove aktivity vykazovaly potrebny zisk. To jen totalitni rezim si mohl dovolit davat penize na takoveto veci.... Napriklad o teplotach v hlubinach morskych proudu (meri je v IPPC nejak podrobne vcetne jejich zmen? mozna prihodite odkaz ;) Utkvela me z te knihy v pameti napr. fraze ze "oceany jsou gigantickou zasobarnou chladu". Taky jsem si tam tehda koupil prelozenou knizku od predniho americkeho oceanografa Imbrie (s jehoz synem matematikem jsem se pozdeji blize seznamil :) Tam mne zaujalo ze tento svetove znamy oceanograf velmi vysoko hodnotil prace veskeho vedce Vojena Lozka vykonane pro zkoumani mekkysu ve sprasich Moravy. To byl priklad poradne, pro hloupe laiky sice neefektni ale pritom zasadne dulezite vedy prinasejici podrobne poznatky o zmenach klimatu v ledovych a poledovych dobach
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 13:22 Reaguje na Miloš Zahradník
Tohle je hezké, jenže věechny vědní obory jsou daleko dál a já skutečně nevím, jak jsou děcka vzdělávána, někdy ale hledím, co znají a hlavně, jakým způsobem si dokáží zpracovávat informace.
Příklad: Popsat čtyři pohledy na Mnichovskou dohodu z pozice Francouzsko - Anglické, Sudeťácké, Hitlerovské a České. Nedokážu si představit, jak by tohle dopizdili normální čecháčci naší generace.
Odpovědět

Viktor Šedivý

22.4.2023 08:24 Reaguje na Lukas B.
No jasně, změřili to přesně:
4,62 ± 50 mm

;-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 08:34 Reaguje na Viktor Šedivý
Vy víte, jakým způsebem se to měří? Fakt? Napište, dejte odkaz.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 08:42
Celá vědecká obec, která shromáždila 14 tisíc vědeckých prací autorů z 65. zemí vytvořila jakýsi komplexní souhrn poznatků o klimatu s názvem šestá zpráva IPCC.
A pak přijde nějaký tutan z Horní Dolní, který neví nic o ničem a začne kdákat, jak je to vytvořeno na zakázku otepovací lobby, jak to dělali úplní negramoti a podobné pitomosti. Připadám si tu někdy jak u blbejch na dvorku.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

22.4.2023 09:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Rekneme tedy, ze existuje par mist na Zemi kde se velmi presne a prubezne v obdobi poslednich 20 let merila - na milimetry - hladina
tamniho more. Kolik takovych mist si myslite, ze existuje treba v Africe. Znate aspon JEDNO misto kde se takova mereni provadeji? Pokud ne dovedete si predstavit, jaky typ mereni tedy museli ti vedci zpracovavat? Videl jste nekdy nejaky skutecne popularizacni
(nebo tedy odborne vedecky, nepocitam clanky jen opisujici bez jakehokoliv [porozumeni a kritiky nejaka cizi cisla) clanek na podobne tema - jak se meri prumerna aktualni hladina oceanu a kde
je mozno nahlednout nejake udaje z tech mereni - kde by byla nejaka opravdova informace? Vam staci, ze existuje nejakych 14 tisic zprav z 65 zemi ;) ja bych chtel videt jeden gramotny clanek kde by bylo alespon naznaceno, bez urazky kriticky uvazujiciho ctenare tim, ze pisatel clanku je ocividny pritodovedny negramot - jak se podobne globalni udaje ziskavaji
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 09:19 Reaguje na Miloš Zahradník
Člověče nešťastná, vy tady melete pořád, jaká je to pitomost! Tak vy musíte vědět, jak to dělají a že jsou to tutani, bo to dělají špatně!! Já ne. Jě vědcům věřím, bo vidím denně výsledky jejich práce. Vy asi bydlíte v jeskyni a tyhle příspěvky vytváříte údery pazorkem o bukový klacek.
Jak se získávají ty milióny dat, byste se dočetl v odborných i populárních publikacích, existují jich určitě tisíce. Ale úplný fundament a základ je asi tady:
https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

22.4.2023 09:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud Vam takovyhle "vedecky clanek" staci -
tak proti gustu zadny disputat ;)
Nepodcenujte cloveka pred 10 000 lety zijiciho v jeskyni. Mozek mel stejne velky jako my a na rozdil od mnoha dnesnich jedincu Homo Sapiens ho nejspis umel lepe pouzivat - nezakrnel mu jen jako uloziste nejakych medialnich informaci, ktere pri blizsim pohledu vlastne ani informacemi nejsou
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 13:11 Reaguje na Miloš Zahradník
To není žádný "vědecký" článek nešťastníče, to je populární vysvětlení klimatických změn. Na co by vám byl, když to píšou vědci, tj. "totální negramoti"??
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.4.2023 13:13 Reaguje na Miloš Zahradník
Před 10 000 lety postavili Baalbeckou terasu Tíwanaco i Gobeki Tepe, jastli tušíte, co to je. S vaším mozkem cha cha cha je to skutečně nesrovnatelné.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist