Vědci v JAR vstřikují do rohů nosorožců radioaktivní látky, aby odhalili pytláky

Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice ve čtvrtek zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků, informovala agentura AP. Pilotní testy se uskutečnily v loňském roce, kdy tým učenců z univerzity, jaderných vědců a ochránců přírody vstříkl izotopy asi 20 nosorožcům. Ve čtvrtek dostalo injekci pět zvířat, od čehož si vědci slibují, že zastaví snižování populace tohoto ohroženého druhu.

Testy prokázaly, že radioaktivní izotopy nejsou pro zvířata škodlivé a i v nízkém množství je rozpoznají detektory záření na letištích a hranicích, což může vést k zatčení pytláků a překupníků. Modifikované rohy bude možné také zjistit uvnitř plně naložených přepravních kontejnerů dlouhých 12 metrů.

"Nade vší vědeckou pochybnost jsme prokázali, že tento proces je pro zvíře zcela bezpečný a účinný při zjišťování rohoviny prostřednictvím mezinárodních celních systémů jaderné bezpečnosti. Dokonce i jediný roh s výrazně nižší úrovní radioaktivity, než jaká bude použita v praxi, úspěšně spustil poplach v detektorech radiace," řekl vědecký ředitel projektu Rhisotope Project James Larkin.

Tým už vyzval soukromé i veřejné majitele nosorožců a ochranářské organizace, aby se obrátili na univerzitní Oddělení radiační a zdravotní fyziky a nechali tato zvířata očkovat.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) odhaduje, že celosvětová populace nosorožců činila na začátku 20. století přibližně 500 000 jedinců, v současnosti je to asi 27 000 jedinců. Důvodem je pokračující poptávka po nosorožčích rozích na černém trhu.

Největší populace nosorožců je právě v Jihoafrické republice, kde jich odhadem žije až 16 000. V zemi se však ve velkém vyskytují pytláci, kteří ročně zabijí na 500 těchto lichokopytníků.

---

reklama

---