https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-zadaji-laiky-o-pomoc-s-mapovanim-sklenenych-ploch-ohrozujicich-ptaky?fbclid=IwAR3YKpDam-R3H_LM6X49FVqaAOC0FWUyTynSORC_pE1305riUM_XNRwu0Qk
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ornitologové žádají laiky o pomoc s mapováním skleněných ploch ohrožujících ptáky

29.9.2022 15:05 | PRAHA (ČTK)
Experti zdůraznili, že rizikové plochy lze zabezpečit. "Silueta jednoho dravce nefunguje. Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějšími motivy," popsal Viktora. "Na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně deset centimetrů od sebe a z vnější strany – jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět," dodal.
Experti zdůraznili, že rizikové plochy lze zabezpečit. "Silueta jednoho dravce nefunguje. Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějšími motivy," popsal Viktora. "Na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně deset centimetrů od sebe a z vnější strany – jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět," dodal.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kateřina Ševčíková / Česká společnost ornitologická
Milion ptáků ročně zahyne v Česku po nárazu do prosklené překážky. Vyplývá to z odhadů tuzemských ornitologů. Česká společnost ornitologická (ČSO) proto žádá veřejnost o pomoc s mapováním rizikových míst. Osvětová akce Týden skleněného zabijáka bude od 3. do 9. října, sdělila ČSO. Pomáhat lze ale celoročně.
 

Říjnová akce má zpřesnit poznatky o počtu smrtících incidentů a posílit jednání s majiteli problematických objektů. Pro ptactvo jsou podle ČSO nebezpečné třeba zrcadlící pláště obchodních center a moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov či prosklené stěny zastávek.

"Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším důvodům, proč u nás divoce žijící ptáci hynou. Problém ale není tolik viditelný. Zatímco mrtvé ptáky na silnicích nebo pod vysokým napětím vidíme často, opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní. Jde o neviditelný, ale velký problém," uvedl za ČSO Lukáš Viktora.

Viktora vysvětlil, že průhledné sklo, třeba plášť zastávky či protihluková stěna u dálnice, nedokáže pták zaznamenat jako překážku a narazí do ní v plné rychlosti. U plášťů budov je pak nebezpečné, že zrcadlí buď oblohu nebo okolní zeleň. "Stávají se tak pro ptáky neviditelnými a poskytují fikci možného průletu," podotkl Viktora, který se zabývá ochranou ptactva ve městech.

"Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz," popsala Gabriela Dobruská, která má osvětovou akci na starost.

Podle Viktory mohou lidé mapovat riziková místa celoročně. "Uvítáme i zpětná hlášení a především průběžná, která nám řeknou, že na konkrétní budově opakovaně dochází k nárazům ptáků do skel. Z dosavadních zkušeností při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných skleněných ploch víme, jak je důležité mít data, o která se můžeme opřít," sdělil ornitolog.

Experti zdůraznili, že rizikové plochy lze zabezpečit. "Silueta jednoho dravce nefunguje. Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějšími motivy," popsal Viktora. "Na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně deset centimetrů od sebe a z vnější strany – jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět," dodal. ČSO také pořádá semináře o ochraně ptáků, které cílí na architekty, stavaře, projektanty i úředníky.

Po nárazu do skla podle vědců umírají jak malí pěvci, tak i větší draví ptáci, včetně poštolek či krahujců. Ornitologové uvedli, že po celém světě ročně v důsledku těchto nehod uhynou až dvě miliardy ptáků. Po nebezpečných místech budou od 3. do 9. října pátrat také lidé v zahraničí, v rámci akce Global Bird Rescue, které je ta tuzemská součástí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.9.2022 15:27
Už dávno měla být stavební norma, která tomuto debilizmu vystaví stopku! Pokud se někdo chce kochat svým zjevem, ať si prosklí interiér. Ale dávat zrcadlo nebo čiré sklo do venkovního prostru - to bych byl pro udělat akci se sklem napříč silnicí či cyklostezkou:-D To by vyvolalo rekci medií, a potom by snad se někdo chytil za nos...

Drtivá většina lidské populace bere ptáky jako něco na úrovni (hnusných) myší nebo otravného hmyzu. Takové monitoringy jsou na dvě věci. Problém je dávno známý, dobře popsaný, je nutno konečně přistoupit k akci. Mrtvolky ráno zamete služba, ty z večera posbírá kuna. Takže to, co se do tabulek dostane, je zlomeček skutečného stavu obětí lidské hlouposti a lhostejnosti.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.9.2022 07:36 Reaguje na Karel Zvářal
Je zajímavé, že se hovoří o milionu ptácích, které nikdo nikdy neviděl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2022 07:54 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ono se jich dost zabije na obyčejných okenních tabulkách, dokonce na sklech auta. Osobně jsem pozoroval kominíčka, který při lovu mouchy narazil do skla stojící vejtřasky. A tento druh se přitom umí sklu vyhýbat (asi ho vidí), neb žije jen v urbánní krajině. Mladí ptáci táhnoucí k jihu, jsa nepoučení, končí též často na skleněných plochách města. Vím o prosklených zastávkách, kde každoročně bylo okolo deseti mrtvolek (pěnkava, zvonek, drozd, kos, červenka, sojka...). A ti "omráčení" co letěli šikmějc, často uhynou po delší době na krvácení do mozku - u nás pozoruji nejčastěji kosy desítky metrů od kolizní plochy.
Odpovědět
ZP

Zina Pospíšilová

29.9.2022 16:31
Ono je tragédie už jen to, když se staví nová Přírodovědecká fakulta a udělá se celá skleněná. A ti, kdo by se měli učit chránit přírodu a její obyvatele, sbírají okolo budovy mrtvé ptáky. Toto je specialita v Olomouci. Jak to vůbec někdo mohl povolit?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.9.2022 17:29 Reaguje na Zina Pospíšilová
Víte, kolik se na tom dá udělat diplomek bez toho, aby študenti museli někam cestovat? Kde jsou všichni ti "odborníci", kteří hodnotili vizualizaci budovy? Pokud si odpovídáte stejně jako já, který se divím, proč se ještě vůbec ztrapňuji angažováním v ochraně, tak podobné "mapování" hodnotím jako PR článeček. Takže mám jistotu, že o stěnách smrti budu číst ještě vetchý stařec. Ale hlavně, že máme plná ústa ekologie, že...
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

1.10.2022 16:34 Reaguje na Zina Pospíšilová
Takže jinými slovy si sami při zadání projektu výukové stavby sami pro sebe neumíte toto nadefinovat?
:-D Bože!
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

29.9.2022 21:21
Ano ekologové, zase zahlťte dalšími nejasnými regulacemi architekty a projektanty, ať mají zase co řešit, jako bychom už toho nyní neměli nad hlavu. Někteří kolegové už to nyní nezvládají psychicky a z oboru odcházejí praktici, kteří před sebou měli ještě 10-20 let praxe. Kdo bude za pár let projektovat? Předpisy přibývají, ale soutěží se stále na nejnižší cenu a proti zcizení duševní práce se nelze v ČR efektivně bránit. Ale vyhrožujte nám další normou!
Bylo by mnohem lepší, nežli vyhrožovat další zbytečnou normou, něco reálně vyvinout - jasně přehlednou metodiku s jasně specifikovanými výrobky. Proč nic takového není?
Aha, to by dalo práci. Tak to zase hodíme na projektanty. Ty můžou vždy za vše.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

29.9.2022 21:29 Reaguje na Vladimír Kožíšek
Třeba se naučíte navrhovat objekty bez obrovských ploch, ve kterých se zrcadlí volný prostor.
Ale na rovinu - patnáct z deseti masařek a 7 z 5 kocourů stojí za architekty, které navrhují prosklené plochy.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

29.9.2022 23:11 Reaguje na Pavel Jeřábek
Neordinujte druhým, co se mají učit, zvlášť ne profesi, která musí nasávat nové znalosti prakticky každý den. Pokud chcete někomu vytvářet další povinnosti, tak je alespoň srozumitelně formulujte, ať o nich můžeme diskutovat a naleznout kompromis. Obecné proklamace jsou hezké ale s nulovým přínosem k řešení problému.
Velké prosklené plochy jsou v architektuře efektní, ale někdy mohou být problematické kvůli nevhodnému umístění. Uvnitř výrobních závodů s minimem zeleně jsem mrtvého ptáka neviděl a že jsme se tam s prosklenými plochami vyřádili pěkně. Na našem rodinném domě máme menší francouzské okno a jelikož jsou 3m od něj ovocné stromy, tak do něj narazí v létě cca 2 ptáci denně. Trochu je to omráčí a za chvilku zase odletí. Většinou se tak stane, když se 2 perou nebo je něco vyplaší. Dělat velké prosklené plochy u objektů blízko zeleně pochopitelně může být problematické a také jsme toto na více projektech řešili. Hledáme však nějakou zlatou střední cestu.
Vy ekologové na to ovšem jdete silou diktátu bez kompromisu a výsledkem je více škody nežli užitku. Např. ve Znojmě blokujete spoustu let obchvat a to už si vyžádalo několik lidských obětí na přechodech a zřejmě velmi mnoho nádorových onemocnění způsobených znečištěním vzduchu. Na Broumovsku zase svou ochranou vlka způsobujete spoustu lidských tragédií mezi místními chovateli ovcí. Vlk do kulturní krajiny zkrátka nepatří. Zakazujete vstup do nesmyslně rozsáhlých klidových zón chráněných oblastí, ale když dojde na těžbu dřeva, tak za vašeho přihlížení dochází k jejich devastaci těžkou technikou. Jeden dřevorubec mi říkal, že v KRNAPU bežně pálili větve tak, že je před tím polili naftou. Toto byste si měli hlídat. Ne vyhrožovat trampům za zalehlý mech.
Mám zkrátka takový dojem, že ekologům chybí cit pro přiměřenost.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.9.2022 07:24 Reaguje na Vladimír Kožíšek
Pane Kožíšku, nebudu Vám nic ordinovat, jen poradím takový menší test inteligence. Řekněte kolegům, ať to rothasí na kole bez přílby proti zdi, že tak nějak, a čato ještě hůř, dopadnou tvorové, který sdílejí náš společný biotop.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

1.10.2022 16:05 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale. Dal bych ruku do ohně za to, že většina praktikujících architektů a stavebních inženýrů jsou nadprůměrně inteligentní a schopní lidé. Musí totiž projektovat stavby a prostory a zvažovat při tom stovky a tisíce vlivů napříč mnohými obory a disciplínami s často protichůdnými požadavky, ale chápu, že pro člověka, který se zabývá úzce pouze jedním oborem, je břímě hlavních inženýrů projektu nepředstavitelné a proto budete náročnost naší práce vždy vidět max v řádu procent náročnosti skutečné. Když jsme podle Vás tak nechápaví, tak Vám nikdo nebrání vystudovat stavební obor nebo architekturu a ukázat nám, jak se "to" dá dělat lépe.
Já jsem spolupracoval a spolupracuji většinou s těmi nejlepšími lidmi v oboru. Krátce jsem však před pár lety pracoval v projekci, kde se kreslily obchoďáky pro zahraniční developery (takové ty retaily na kraji města). Osazenstvo kanceláře byli většinou středoškoláci nevalné odborné úrovně a této úrovni odpovídaly i výstupy - budovy opláštěné ze tří stran metalickými sendvičovými panely s velkou prosklenou fasádou k parkovišti. Vzhledem k rozsahu prosklených ploch a jejich funkci, kdy neslouží primárně pro výhled z a do interiéru, bych právě zde očekával, že budou aplikována nějaká opatření. Můj dotaz, jak toto řeší, sklidil posměch ve smyslu: "Jsou to jenom ptáci..." Tímto narážím na skutečnost, že mnohé stavby s velkými prosklenými plochami ani architekti nevymýšlejí, takže se navíc většinou zlobíte na špatnou adresu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.10.2022 09:30 Reaguje na Vladimír Kožíšek
Pane Kožíšku, mám již něco za sebou, takže vím, že tímto výkřikem do tmy se nic nezmění. Bude na Vás, který jako jeden z mála zabloudil na tyto stránky, poreferovat na patřičných místech o STĚNÁCH SMRTI. Píše se o nich přes čtyřicet let, a trend je spíše vzestupný, než omezování těchto hrůz.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-architektonicke-pasti-ptakum-nebezpecne-sklo-a-nadrze

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-architektonicke-pasti-tichy-zabijak-ptaku
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

3.10.2022 10:29 Reaguje na Karel Zvářal
No na mě to určitě nebude. Nejsem od toho placený státem. Nikdo mě nedá ani korunu, nežli si ji tvrdě nevybojuji. V současnosti navrhuji a projektuji menší stavby, protože, kdybych dělal ty velké stamilionové projekty jako v minulosti, tak bych jistě již skončil někde psychiatrii. 10 let mi opravdu stačilo.
Pokud se Vám nelíbí, že se stále realizují "úchvatné budovy odrážející okolí", což chápu, že je zbytečné, tak máte několik možnosti, které byste měl (spolu s ostatními ornitology) ihned začít přes nějaký grant realizovat:
a) provést osvětu na školách stavebního a architektonického zaměření. Na fakultě architektury byl za nás před patnácti lety předmět Aplikovaná ekologie - o tomto problému se nemluvilo, zato se zkoušelo poznávání stromů podle šišek a typu jehličí a to není zrovna moc praktická znalost pro architekta :-).
b) oslovit instituce, které provádějí edukaci projektantů. Např. před deseti lety jsme přes mého zaměstnavatele absolvovali šňůru desítek multidisciplinárních školení ve Stavebním centru na výstavišti v Brně.
c) oslovit investory a developery - není tak těžké si zjistit, kdo realizuje retaily a administrativní budovy, které jsou z tohoto ohledu nejvíce problematické
d) provést opakované demonstrativní akce pro vyburcování veřejnosti - např. s nějakou velkoplošnou prezentací před retaily

A znova opakuji, možná to v mých předchozích jízlivých komentářů nebylo přesně podáno, že cílem by měla být shoda. Pokud budete prosazovat pouze okénka jako na chaloupkách, tak se k ničemu nedoberete a stále tu budou umírat statisíce ptáků zbytečně. Cílem by mělo být vytvoření opatření tam, kde je to nejvíce třeba, tedy u velkých prosklených ploch na efekt na stavbách občanského vybavení a dopravní infrastruktury a pokud možno i dodatečně na stávajících budovách a ne buzerace malých stavebníků
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.9.2022 10:44 Reaguje na Vladimír Kožíšek
V něčem máte pravdu, v něčem ne, ale u prosklených
ploch stačí strašně málo, jako je jejich rozčlenění
na menší plochy pokud jde o okna, nebo je vybavit
záclonami a žaluziemi, aby vypadaly nepřekonatelně. Skleněné fasády jsou pouhým estetickým efektem bez praktického využití. Zateplení velkých okenních ploch architekti a asi ani jejich zákazníci z řad zbohatlíků taky neřeší a tak se divím, proč i jim stát stropuje ceny energií. Lůze nakreslíte "kůlnu"
s malými okny, kde musejí svítit i ve dne a sobě
a zbohatlíkům prosklené zimní zahrady a okna přes
celou zeď. Vím, že každému podle jeho kapsy a podle
gusta, které má architekt a zákazník. Originalita
přináší ceny ze soutěží a celý svět se zbláznil do
skla. U účelného skleněného obložení zábradlí mostu stačilo vypískovat do skla pásy a ptáci se mu dnes vyhnou, ale autobusová zastávka opodál z čirého skla "ulovila" do příchodu reklamní agentury obden nějakého ptáka. Dnes jsou stěny polepeny plakáty a je klid. Opravdu často stačí velmi málo, ale chce
to jen chtít! Jinak ten omráčený pták se stává
často kořistí predátorů, kteří taková místa mají
vytypována a chodí si tam jako do spižírny.
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

30.9.2022 20:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Ohledně těch domů pro lůzu nebo zbohatlíky jste naprosto vedle. Je to mnohem více o mentalitě lidí, nežli o ceně stavby. Solventní majitel firmy si raději pořídí logicky uspořádaný dům s vyšší užitnou a estetickou hodnotou a zpravidla mu primárně nejde o velikost domu. Takový stavebník bývá svobodomyslný fajnšmekr života, který ocení např. i krásný výhled z interiéru.
Typický stavebník typového/tuctového domu chce většinou co největší dům dle toho, na co mu stačí hypotéka až do důchodu. Nejde mu o užitnou hodnotu, estetiku atpod. Chce levný projekt a v domě se cítit jako ve svém hradě. Okna jsou střílny, které propouští alespoň trochu světla. O výhled mu nejde, zpravidla si nevybírá pozemek v pěkném místě, ale spokojí se s pozemkem ve šmoulově, takže se ani není na co koukat.
Není pravidlem, že by solventnější stavebník realizoval dražší dům (pokud se tedy nepoužijí luxusní materiály) ale zpravidla si na něj nepůjčuje a proto ocení úsporné řešení. To je právě paradox, ale chápu, že pokud se v tom nepohybujete, tak toto nikdy nebudete moct pochopit a raději tu budete vykřikovat o nutnosti rozdělování a zastiňování oken, přičemž to by právě v případě rodinného bydlení jakýkoli výhled totálně degradovalo.
To, že do větších oken narážejí ptáci je sice smutné, ale je to daň za to, že divoká příroda nikdy nebude kompatibilní s naší civilizací, pokud se přírodě nějak razantně nepodřídíme a určitě je více lidských činností, jejichž omezení by prospělo zřejmě o mnoho více, nežli zmenšování oken na rodinných domech schopnějších lidí. Co takhle redukovat počet domácích koček, méně jezdit autem, vysazovat více zeleně, výrazně redukovat pouliční osvětlení?
Já souhlasím s ekology, že velké prosklené plochy by se v některých případech měly opatřit něčím, co zamezí nárazům ptáků. Jedná se o velké prosklené fasády staveb občanského vybavení, dopravní stavby včetně zmíněné prosklené fasády. To by však musel nastat nějaký dialog. Vy ekologové jste však zvyklí, že jediná pravda, je to, co vyhovuje vám na základě vašeho pojetí světa a to je ten problém, proč to nefunguje. Jste jako památkáři, ti např. zakazují vysazovat stromy někde, kde historicky vztaženo k nějakému pro ně referenčnímu období prý nebyly a bohužel zatím mají dle zákona pravomoc tyto zpátečnické nesmysly prosadit. Fungování světa má zkrátka mnohem více souvislostí a pokud budete své zájmy prosazovat silou a s klapkami na očích, tak vždy budete neoblíbení.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.10.2022 20:38 Reaguje na Vladimír Kožíšek
Koukám, že nejhorší je srážka (s rádobyarchitektem).
Odpovědět
Vladimír Kožíšek

Vladimír Kožíšek

7.10.2022 20:54 Reaguje na Karel Zvářal
A jak by měl vypadat skutečný architekt dle ornitologů? Podřídit se pouze vašim požadavkům. Potom bych asi neměl zapomenout na ostatní ochranáře a brzy bych nedělal nic jiného než se snažil zjistit, jak vyhovět všem a celkem brzy bych neměl ani na daně. Jak jsem psal výše, zkuste si to sám, protože Vy náročnosti mého oboru vůbec nerozumíte, tak nemáte právo cokoli kázat.
To, kdo je jak dobrý architekt, nechte na investorech. Názor ornitologů a obecně jakýchkoli jiných úzce specializovaných ochranářů není pro mne relevantní. Tato diskuze toho je jasným důkazem. Namísto nějakých informací, které by věc posunuly dopředu, jsem se jen dozvěděl, že to architekti dělají blbě a měli by se to naučit dělat dobře a že si neumíte pohlídat ani provedení fasády budovy, kde budou studovat noví ornitologové.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist