Vědci zahájí projekt sledování populace pstruhů ve 200 lokalitách na Šumavě
"Začneme v oblasti okolí lipenské přehrady a skončíme u Nýrska. A co se týče druhého směru, tak budeme mapovat lokality od Horažďovic po Grafenau. Každý pojmenovaný potok (z těchto oblastí) bude do projektu zahrnutý," řekl Petr Blabolil z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity, který výzkum povede.
Projekt začne v září. Podle Blabolila je unikátní kromě jiného tím, že zahrnuje lokality s různým stupněm ochrany přírody. "Jeho krása je především v tom, že je tam obrovský gradient od národního parku přes chráněnou krajinnou oblast a maloplošné chráněné území až po rybářské revíry, které jsou pod různým stupněm managementu. Některé jsou intenzivně využívané a je tam vysazován nejen pstruh obecný, ale také další pstruzi včetně těch nepůvodních," řekl.
Vědci chtějí projektem koordinovaně přistupovat k ochraně pstruha a šumavských vodních ploch na české i bavorské straně. Na výzkumu se podílejí zástupci Biologického centra AV ČR, Jihočeské univerzity, Národního parku Bavorský les nebo Národního parku Šumava. "V případě pstruhů obecných se budeme zabývat i genetickou strukturou podle mitochondriální DNA a takzvaných mikrosatelitů. Jde nám především o to, nalézt geneticky původní populace pstruhů, kteří jsou nejlépe přizpůsobeni místním podmínkám," uvedl Vojtěch Kašpar z Jihočeské univerzity.
V minulém století především kvůli kyselým dešťům téměř vyhynuly ryby ve vyšších šumavských polohách. "Od přelomu tisíciletí jsme svědky návratu života do zdejších vod. V roce 2020 jsme v jezeře Laka poprvé potvrdili opětovný výskyt pstruhů obecných," uvedl Blabolil.
reklama
NP Šumava ve středu spustí registraci na splouvání Teplé Vltavy
Nejvíce lesů v Jihočeském kraji je na Českokrumlovsku
Šumavský národní park loni vytěžil meziročně víc dřeva, hlavně kůrovcového