Vědci zjišťují, jak ve stavebnictví znovu využít dřevo ze zbouraných staveb
28.6.2022 01:15 | BRNO
( ČTK)
Vědci ve své laboratoři napodobují proces výroby OSB desky. "Třísky z již použitého dřeva mají oproti těm z čerstvě pokácených stromů nižší vlhkost. Na laboratorní úrovni můžeme nastavovat různé parametry výroby třísek, včetně vlhkosti vstupního materiálu," dodal Pipíška.
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity (MENDELU) zjišťují, jak znovu využít ve stavebnictví dřevo pocházející ze zbouraných staveb. Dosud končilo ve spalovnách, vědci z něj zkoušejí vyrobit takzvané OSB desky, jejichž spotřeba s poptávkou po dřevostavbách roste, informovala univerzita.
"Přidávání recyklátu se celosvětově řeší hlavně ve výrobě dřevotřískových desek, u OSB desek ale zatím ne. Přitom potenciál je v této oblasti obrovský a souvisí s rozmachem dřevostaveb, které lze po skončení jejich životnosti znovu použít právě na zpracování do OSB desek, což plně koresponduje s principy cirkulární ekonomiky," uvedl Tomáš Pipíška z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.
Vědci ve své laboratoři napodobují proces výroby OSB desky. "Třísky z již použitého dřeva mají oproti těm z čerstvě pokácených stromů nižší vlhkost. Na laboratorní úrovni můžeme nastavovat různé parametry výroby třísek, včetně vlhkosti vstupního materiálu," dodal Pipíška. Dodal, že cílem vědců je vytvoření ideálního postupu při výrobě třísek, analýza vlastností a výroba prototypů OSB desek, které by mohly mít lepší vlastnosti než desky vyráběné tradičním postupem.
S odborníky na zpracování dřeva spolupracují také odborníci z Provozně ekonomické fakulty univerzity. Ti se budou zabývat postupem, jak firmy k využívání recyklovaného dřeva přesvědčit. "Naší celkovou motivací je opětovné využití již existující dřevní biomasy, tedy objemného dřevního odpadu s cílem maximálního prodloužení životního cyklu vícenásobným zhodnocením materiálu v nových výrobcích a oddálit tak energetické zpracování dřeva," dodal Pipíška.
Ke zkoumání využívají vědci trámy ze zbouraného erotického klubu Moulin Rouge poblíž centra Brna. Nejsou první, kdo tyto trámy využívá namísto jejich likvidace. Jan Fic, který s kolegy vyrábí kytary pod značkou Red Bird Instruments, letos v březnu získal z demolované budovy nařezané trámy, které poslouží na výrobu deseti kytar.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Zjišťuji, že jsem vědec. Už před lety jsem opakovaně využil dřevo ze zbourané stavby (kůlna). Po analýze jeho vlastností a s přihlédnutím k principům cirkulární ekonomiky jsem jej použil na šalování a dokonce jsem následně aplikoval druhý řád recyklačního procesu a po odbednění jsem z části dřeva, jehož mechanické a technologické vlastnosti nebyly degradovány pod úroveň vhodnosti pro danou aplikaci, vyrobil sedačku k houpačce.
Odpovědět
V tomhle dřevě je obrovské množství příměsí, od železa, hliníku, plastů, až po maltu nebo beton, to nevidím nijak růžově.
Ze starých trámů jsem už postavil dvě těžce retro kůlny, ale to je něco jiného.
Odpovědět
Ale cirkulární ekonomiku tady horlivě propagujete.
Odpovědět
Jistě, ale tohle je dřevo, tj. OZE, takže se zrecykluje naprosto samo bez lidského přičinění.
Odpovědět
Nemáte tak úplně pravdu, nebo spíš z jakého úhlu se na to díváte. Je to dřevo, ale zároveň výrobek, do kterého je vložená práce a energie, a zároveň odpad. A základem cirkulární ekonomiky je přece znovuvyužívat již vyrobené a nevytvářet odpad, a tím šetřit energie a zdroje.
Odpovědět
Tohle dřevo je už amortizované a práce a energie je užitá. Samozřejmě je ideální ho ještě znovo použít (já to sám dělám rád), ale je tu nebezpečí, že náklady převýší užitek.
Odpovědět
Tohle můžete říct úplně o všem a cirkulární ekonomiku můžete odpískat.
Odpovědět
Omyl. Cirkulární ekonomika je o tom, že když se něco vytěží ze země (nepůsobí v žádném koloběhu), tak se nevyhodí a netěží se další a další, ale zrecykluje se do nějakého oběhu.
Dřevo běží v oběhu samo o sobě, to je cirkulární dávno.
Odpovědět
Ke zkoumání využívají vědci trámy ze zbouraného erotického klubu Moulin Rouge poblíž centra Brna... co si počnete, kam se vrtnete?
Odpovědět
Já tam byl jen po plyšáku v úžasné době objevování jiného, než bolševického světa a byla to dobrá čurina. Trochu jsem tam pro.... měsíční výpatu pro své 4 zaměstnace (i svoji) ale stálo to zato!!
Fak je, že od té doby jsem tam nebyl. Ale prý to mělo vždycky solidní úroveň....
Odpovědět
Nó jo, to bylo jasné, myslim, že jste ropák.
Odpovědět
jedna věc je recyklovat čistý starý krov, ale obsah ocelového spojovacího materiálu (šrouby, hřebíky), tlustých vrstev nátěrů, pmítky, rabicového pletiva etc. znemožňuje smysluplné použití ve velkém, respektive tedy čištění by muselo být s obrovským vnosem lidské práce. smysluplné je energetické využití s pořádnou kontrolou a čištěním zplodin (nefedrovat lakované dřevo do peter).
samozřejmě domkářský koloběh dům-kůlna-ohrazení kompostu-kamna je tradiční a smysluplný.
Odpovědět
Po "ohrazení" kompostu" už většinou kamna nenásledují... Při obkládání dřevníku krajinami jsem nenatíral. Přijde mi, že kromě úspory, času, peněz, přírody se potom ten nenatřený obklad bude po 30-50 letech snadněji recyklovat v kotli na dřevoplyn.
Odpovědět
U "zdravého" trámu a podobně mi to dává smysl ... a tipnul bych si, že to bude dávat min většině drobných stavebníků. Na druhou stranu když se člověk podívá na všechny ty velké plány na energetické využití biomasy, tak se naskýtá otázka, zda by nebylo lepší prohnat komínem tohle dřevo z bouraček místo plundrování lesů a polí ...
Odpovědět
Přesně tak, představa bydlení v dřevotřískovém chemickém domě ze
dřeva v minulosti ošetřeného kdejakými chemickými sajrajty by
mne asi nelákala. Nejlépe staré dříví energeticky využít a
nikoliv pálit zdravé stromy z budoucích štěpkových plantáží.
Ona ta štěpka ale musí být levná a nikoliv pracně vyrobena ze
starého dřeva ze staveb. Tu "efektivně" zpracují producenti
stavebního materiálu a náklady přenesou na zákazníky. Čím jsou
vstupy díky pracnosti vyšší, tím narůstá i výsledná cena. Pak
stojí výrobek z recyklátu více, než z panenského materiálu a
my se divíme, kolik dnes stojí kdysi nejlevnější dům ze dřeva.
Odpovědět
já jako chalupník jsem velice rád, když se mi podaří sehnat dřevo z bouraček na otop. akorát musím investovat do zakoupení dražšího řeťězu nebo kotouče na pilu, co si poradí s těmi nesčetnými hřebíky. také občas i je mi líto mnohé trámy jen tak pořezat neb neznám žádného uměleckého stolaře co z nich by pak mohl vyrobit repliku historického kusu nábytku. byly doby kdy jsem si ty trámy navozil na vozíku po setmění i sám a po cestě i občas přihodil nějakou tu kulatinu na okraji lesa když se tak sama nabízela. teď ale už radši zaplatím za fůru z havaríjní těžby tady našim technickým službám...
Odpovědět
|
|
Dřevostavba jako živá laboratoř: Nová budova zemědělské univerzity v Praze poslouží k výuce i výzkumu dřevěných konstrukcí
Brownfieldy jako cesta k udržitelnému rozvoji měst. Nová příručka radí, jak využít jejich potenciál
Nejekologičtější směs pro 3D tisk z betonu navrhli na mezinárodní stáži ve Francii studenti VUT
