https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-zkouseji-energeticky-vyuzit-cistirenske-kaly-spolu-s-odpadem-z-restauraci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci zkoušejí energeticky využít čistírenské kaly spolu s odpadem z restaurací

6.3.2024 01:24 (ČTK)
Růst cen energií vede čistírny odpadních vod k posilování energetické soběstačnosti, například prostřednictvím solárních panelů. Alternativní přístup testují vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zaměřili se na společnou fermentaci odpadních kalů a gastroodpadu, při které získávají bioplyn, uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
 

Jen v roce 2020 v Česku podle odhadu odborníků vzniklo více než 970 000 tun gastroodpadu. Proces zpracování ale má svá specifika. "Složení se každý den mění v závislosti na tom, jaké pokrmy zrovna restaurace uvaří. Jídlo také obsahuje bílkoviny a různá koření, které mohou proces fermentace výrazně ovlivnit," uvedl Pavel Suchý z fakultního ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky.

Vědci se proto rozhodli gastroodpad zkombinovat s čistírenskými kaly, které vznikají v množství několika set tisíc tun ročně a procesu fermentace udržují stabilitu.

Spojení s gastroodpadem umožní získat více energie. "Odpad z restaurací je bohatý na lipidy a sacharidy, které jsou v procesu fermentace nejvhodnějším substrátem pro tvorbu bioplynu. Předpokládáme, že jeho přidáním k odpadním kalům dokážeme navýšit energetickou soběstačnost čistíren odpadních vod až na 70 až 80 procent,“ uvedl Suchý.

Pro zpracování čistírenských kalů i gastroodpadu je zapotřebí speciální oprávnění. "V obou případech se jedná o práci s potenciálně infekčním biologickým odpadem. V odpadu se mohou vyskytovat mimo jiné různé bakterie – například salmonela nebo Escherichia coli. Výhodou je, že čistírenské bioplynové stanice už toto speciální oprávnění a potřebné technologie mají,“ vysvětlil Suchý.

Vědci spolupracují s firmou, která sváží odpad z restaurací a jídelen v Brně. „V laboratoři budeme testovat různé poměry odpadního kalu a gastroodpadu. Budeme zkoušet také různé teploty při procesu anaerobní fermentace, abychom zjistili, které podmínky jsou pro produkci bioplynu – konkrétně biometanu – nejvhodnější,“ řekl Suchý. Zájem praxe o nové technologie v oblasti zpracování odpadů je podle Suchého velký. Výsledky výzkumu budou vědci znát na konci roku.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

6.3.2024 08:52
No místo kvašení kukuřice a trávy to zní lépe. Plodiny z pole se musí prohnat přes krávy a prasata.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.3.2024 18:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Byly doby, kdy tomu tak bylo, že !
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.3.2024 11:16
Další zanedbaný úsek v ČR. V každém regionu ČR by se uživily nejméně 2-4 odpadářské bioplynové stanice.
Bohužel MŽP zde je slepé a hluché, byť se jedná o vynikající způsob využití odpadů a jejich recyklaci spojenou s výrobou tepla a elektřiny.
Odpovědět
DV

Daniel Vondrouš

6.3.2024 11:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Někteří lidé možná jsou slepí a hluší. MŽP ale ne https://www.mzp.cz/cz/news_20230711-Z-bioplynky-na-pole.-1,6-miliardy-pro-zdatnejsi-Cirkularni-Cesko-a-lepsi-kondici-zemedelske-pudy
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.3.2024 19:27
Mnohem lépe by ty gastroodpady využili, kdyby je po sterilizaci dali zkrmit třeba prasatům nebo kuřatům. Za komunistů se to tak dělalo, jenže Brusel to zakázal.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist