https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedkyne-i-dnes-lze-najit-nove-parazity-u-cloveka-nekteri-paraziti-pomahaji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědkyně: I dnes lze najít nové parazity u člověka, někteří paraziti pomáhají

4.7.2021 01:15 | PRAHA (ČTK)
Výzkum parazitů je podle ní důležitý nejen kvůli tomu, že v některých oblastech způsobují problémy, a je třeba je eliminovat, ale i proto že mohou být i užiteční. "Parazité, které studuji, se používají při takzvaných helmintických terapiích v rozvinutých zemích, kdy pomáhají zmírnit průběhy různých autoimunitních onemocnění. Ilustrační foto
Výzkum parazitů je podle ní důležitý nejen kvůli tomu, že v některých oblastech způsobují problémy, a je třeba je eliminovat, ale i proto že mohou být i užiteční. "Parazité, které studuji, se používají při takzvaných helmintických terapiích v rozvinutých zemích, kdy pomáhají zmírnit průběhy různých autoimunitních onemocnění. Ilustrační foto
Je to celkem překvapivé, ale i dnes lze zachytit nové parazity u člověka, uvedla v rozhovoru s ČTK parazitoložka Barbora Pafčo. Vědkyně se zabývá především studiem parazitů u primátů, včetně lidí. Objevila několik nových druhů parazitů u člověka. Parazité ale podle ní mohou být i prospěšní, jejich výzkum je například důležitý pro léčbu autoimunitních nemocí.
 

Pafčo, která v rámci výzkumů pracovala třeba ve Rwandě, Kamerunu či Středoafrické republice, patří k letošním laureátům prémie Otto Wichterleho pro mladé talentované vědce a vědkyně. Cenu převzala tento týden.

"Můj výzkum se zaměřuje zejména na studium parazitárních hlístic u primátů, včetně lidí, a jejich vzájemných přenosů," napsala ČTK Pafčo, která pracuje v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Zkoumá například to, jací parazité primáty vlastně infikují. "Rovněž mě zajímá šíření parazitů pocházejících původně od nehumánních primátů v lidské populaci. Objevila jsem nové druhy parazitů u člověka, kteří se pohybují v úzkém kontaktu s ostatními primáty, a teď by mne zajímalo, jestli mají schopnost se dále šířit právě v lidské populaci," popsala.

Výzkum parazitů je podle ní důležitý nejen kvůli tomu, že v některých oblastech způsobují problémy, a je třeba je eliminovat, ale i proto že mohou být i užiteční. "Parazité, které studuji, se používají při takzvaných helmintických terapiích v rozvinutých zemích, kdy pomáhají zmírnit průběhy různých autoimunitních onemocnění. Studium parazitů pomáhá zlepšit efektivitu parazitů právě při těchto terapiích," uvedla s tím, že ve svém projektu zkoumá genetickou výbavu hlístic například pomocí celogenomového sekvenování.

Pafčo pracuje i na několika dalších výzkumných počinech. "Náš vědecký tým byl před několika lety osloven institucemi spravujícími horské gorily ve Rwandě, Ugandě a Demokratické republice Kongo z důvodu častého úhynu goril následkem parazitárních infekce," sdělila. Do té doby se jejich studium zaměřovalo hlavně na monitoring parazitárních infekcí u volně žijících primátů, které jim zřejmě nezpůsobují klinické příznaky. "Přestože jsou horské gorily považovány za volně žijící živočichy, jsou velice intenzivně opatrovány, mají intenzivní veterinární péči, dochází k jakémusi potlačení přirozeného výběru, přestože oslavujeme každých pár let nárůst populace, nerozšiřuje se plocha, kterou tito velcí savci obývají," popsala Pafčo. "Všechny aspekty vedou k mechanismům, které omezují další nárůst populace, včetně změny parazitárních infekcí, které způsobují patologie až úhyn goril. To je zjištění důležité pro ochranu živočichů, protože omezená přísně chráněná území bez možnosti rozšiřování, migrace a přirozeného pohybu živočichů jsou budoucností pro většinu velkých savců nejen v Africe, ale celosvětově," uvedla. Vedle toho studuje třeba parazity u masného skotu v Česku.

Kdalším svým plánům uvedla, že chce vést vlastní výzkumnou skupinu, na čemž pracuje. "Projekty, které mám vymyšlené, využívají pokrokové technologie, které jsou finančně dost náročné. Škrty v rozpočtu pro vědu jsou pro všechny velkým strašákem, takže uvidíme, jak dopadnou výsledky různých grantových aplikací, kterých jsem tento rok podala celkem dost. Od toho se bude odvíjet, jaký směr mého zájmu zvítězí, alespoň na několik dalších let," dodala.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.7.2021 06:48
Když potraviny neumývají a jedí je syrové, tak co by ne. Že by ale humusárna něčemu pomáhala, to je dosti odvážné tvrzení. Takovou "léčbu Afrikou" si bez výčitek odpustím.
Odpovědět
Pe

Petr

4.7.2021 11:47 Reaguje na Karel Zvářal
Člověk se vyvinul v prostředí s parazity, takže lidská imunita počítá s určitou mírou "boje", spíš interakce s parazity. A pokud imunita toto zaměstnání nemá, může se stát, že z nudy a vlastně přemíry aktivity bojuje s vlastním tělem (autoimunitní choroby). Ale to není jediný přínos civilizace. Stejné je to třeba s výživou a trávením, kde lidské tělo počítá s většinovým podílem syrové stravy, kterou ale civilizace zavrhla, čímž jsme si zadělali na mnoho civilizačích chorob (artróza, rakovina, cukrovka,...), nebo třeba s oběhovým a vylučovacím systémem, stavěným na celodenní pohyb, chůzi, běh a pocení. A my se nehýbeme a nepotíme, naše oběhové systémy chátrají a těla máme zanešená a otrávená nevyloučeným odpadem. A tak dále.
Odpovědět
Pe

Petr

4.7.2021 11:50 Reaguje na Karel Zvářal
I vy v této chvíli v sobě máte mnoho parazitů. Snad vám to nezkazí den.
Odpovědět
Pe

Petr

4.7.2021 11:54 Reaguje na Karel Zvářal
Ač se tváříme že ne a usilovně snažíme nebýt, stále jsme součástí přírody, přírodního systému a celého koloběhu. Nebo aspoň naše těla :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.7.2021 12:41 Reaguje na Petr
Milá trubičko, člověka, který třikrát prodělal lymeskou boreliózu a který dlouhá léta bojoval alespoň o nejnižší stupeń ID, opravdu nemusíte poučovat o významu parazitů. Když se ve čtyřiceti cítíte na sedmdesát a doktoři vás mají za simulanta ("Vypadáte dobře!) a reagují ve stylu doktora z vesničko má ...

Dvakrát mě dokonce vyhodili z chráněného pracoviště pro pomalost. Když jsem naléhal, ať mě platí podle výkonu (plnil jsem normu na 70-80%), odpovědí bylo, že to nejde. Nic nepomohlo psát na patřičné úřady, nezmohou s tím nic: To je věcí zaměstnavatele... Takže jsem šel do předčasného o 27 měsíců dříve. Přesto se mám dnes mnohem lépe, než dlouhá leta na pracáku (za minimum) nebo v práci za minimální plat. Zachránily mě roky, kdy jsem mohl dělat svou kvalifikovanou práci za pořádnou odměnu, a ne za nedůstojnou almužnu.

Takže ano, bakterie borelie jsou tělu "prospěšné", zpomalí vás natolik, že sotva lezete, bez Ibalginu nedáte delší námahu. Mám o této problematice načteno možná více, než ledasjaký lékař. Bez pravidelného polohování a cvičení si svůj denní režim nedovedu představit. Sice to občas zabolí, ale mnohem více to pocítím, když se na to delší dobu vykašlu. A i tak se šinu jak slimák - ale jak se říká: pomalu, ale jistě!-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.7.2021 09:52
Nejhorší parazit vznikl křížením komára a mouchy a říká se mu všeobecně komouš.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist