Velryby jsou pro ekosystém důležité. I tím, že v moři vyměšují

Velryby jsou krásné a ušlechtilé. Mají však i jiné vlastnosti, kvůli kterým je dobré je chránit. Kromě jiného fungují jako jakýsi výtah. Ve 150 metrech hluboko v moři se velryby nakrmí krilem. Vyměšují však na hladině a často stovky kilometrů daleko. Jejich výměšky jsou pak cenným zdrojem živin pro plankton. Podle vědců je přínos velryb pro správné fungování oceánů zásadní.

Vědci tomu říkají velrybí pumpa. Velryby se potopí 150 metrů hluboko a nakrmí se krilem (souhrnné označení pro malé mořské korýše - pozn. red.). Pak se vrátí zpátky na hladinu, aby se nadechly a také vyprázdnily. Vynesou tak z hlubin velké množství živin, na kterých pak profituje plankton. Jde o jeden příklad, kterým se velryby podílí na zdravém fungování oceánského ekosystému.

Jestli někdo ale velryby nemusí, jsou to rybáři. Velryby mají totiž ohromný apetit a rybáři se obávají, že velryby „užírají“ potravu, kterou by jinak mohly sežrat mořské ryby, které oni pak chtějí vylovit a prodat. Teď se ale naopak ukazuje, že velryby jsou pro rybáře důležité, tvrdí biolog vermontské univerzity Joe Roman. Velrybí pumpa totiž nespočívá jen v přenosu živin z hlubin na hladinu. Velryby se totiž nasytí ve vodách bohatých na živiny, vyměšují však zpravidla stovky či tisíce kilometrů jinde. Často takto přinášejí živiny do oblastí méně bohatých na živiny, které jsou však zároveň důležité pro mořské ryby. Joe Roman ve svém výzkumu poukazuje na to, že vyšší počty velryb by v některých oblastech mohly vést k větším úlovkům rybářů.

Pozoruhodné je, že velryby hrají v oceánech důležitou roli i mrtvé. Vzhledem k jejich velikosti jde o velké množství biomasy. Těla mrtvých velryb, která klesnou na mořské dno, se stávají stanovištěm různých živočichů, kteří nikde jinde než na tělech mrtvých velryb nežijí. „Na mrtvých tělech velryb jsou závislé desítky, možná stovky druhů živočichů,“ odhaduje Joe Roman.

---

reklama

---