Větrné elektrárny v ČR vyrobily v lednu a únoru rekordní množství elektřiny
Větrné elektrárny pokrývají zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v ČR. V Česku už druhý rok po sobě nevznikla žádná větrná turbína, uvedla Komora OZE. Hlavním zdrojem elektřiny v ČR byly loni jaderné elektrárny, které se na výrobě podílely z 36,6 procenta. Na druhém místě byly hnědouhelné elektrárny, které vyrobily 35,1 procenta elektřiny.
Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Letos během obou zimních měsíců zasáhlo nejen Česko několik silných větrných bouří, zejména Nadia a Eunice, které způsobily značné materiální škody, výpadky dodávek elektřiny či komplikace v dopravě.
Větrné elektrárny po dobu šesti měsíců od října do března vyrábějí každý měsíc asi deset procent své roční výroby. V dubnu a květnu vyrábějí asi osm procent. Od června do září se výroba pohybuje mezi pěti a šesti procenty. Vyplývá to z analýzy měsíčních výrob větrných elektráren v Česku v letech 2009 až 2021, kterou sestavila Česká společnost pro větrnou energii.
České větrné elektrárny pokrývají spotřebu jedenáctkrát méně než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky, a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. Podle Komory OZE a ČSVE mohou tuzemské větrné elektrárny v roce 2040 reálně pokrýt 31 procent dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací.
"Maximální výroby dosahuje větrná elektrárna od poloviny podzimu do druhé třetiny jara, kdy je zároveň nejvyšší celková spotřeba elektřiny. I v nejhorších měsících je výroba stále na polovině hodnot nejlepších měsíců," uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.
"Dva roky starý národní energeticko-klimatický plán přitom předpokládá do roku 2040 zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny. Považuji za nezbytné a zároveň všestranně výhodné společně usilovat o urychlení instalací nových obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima. V obnovitelných zdrojích musíme šlápnout na plyn," řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
V Evropě bylo v loňském roce vybudováno více než 17 gigawattů (GW) nových větrných elektráren, státy Evropské unie postavily pouze 11 GW, uvádí ve výroční zprávě za rok 2021 Asociace evropského větrného průmyslu WindEurope.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Pavel Hanzl
22.3.2022 08:16 Reaguje na smějící se bestieVětrníky a hlavně soláry jsou pro nás budoucnoast energetiky, pokud bychom postavili ještě nějaké JE, tak se s tím vyžít dá. Jenže.