Většina respondentů by v Krkonoších zavedla vstupné
Naopak nejvíce vadí vysoké ceny a stav silnic. Výzkum zahrnul 1200 respondentů, z toho 900 na české a 300 na polské straně hranice.
Názor respondentů na ochranu přírody a kvalitu přírodního prostředí je většinou pozitivní. Čtvrtina dotazovaných by dokonce ani nepřijela, kdyby Krkonoše národním parkem nebyly.
"Návštěvníci se dělí do dvou stejně velkých skupin. Podle první skupiny by se ochrana Krkonoš měla zachovat v rozsahu a intenzitě asi takové, jaká je dnes. Druhá skupina je pro ještě o něco vyšší ochranu Krkonoš," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Mezi návštěvníky Krkonoš převažují zastánci omezování tras a cest pro čtyřkolky a skútry, omezování rekonstrukcí do podoby, která neodpovídá původní podobě nemovitostí. "Pro nás bylo překvapivé, že 25 procent dotazovaných by uvítala další rozšíření počtu lanovek na území národního parku," uvedl Drahný.
Více než 20 procent dotazovaných by bylo pro snížení počtu turistů v NP. Zavedení vstupného do KRNAP ve výši 30 korun na osobu a den by podpořilo 64 procent dotazovaných. "Naopak jasný nesouhlas s případným zavedením vstupného vyjádřila pětina návštěvníků. Podpora vstupného roste nejen s věkem, ale také s frekvencí návštěv. Tedy čím častěji a déle lidé do Krkonoš jezdí, tím jsou ochotnější za vstup do národního parku platit," uvedl Drahný.
I přes nástup elektronickým map v mobilech hrají mezi návštěvníky Krkonoš při orientaci v terénu stále významnou roli klasické papírové mapy. Elektronické mapy v Krkonoších využívá téměř polovina návštěvníků, s pomocí klasických papírových map se orientují dvě pětiny návštěvníků.
Výzkum se věnoval také otázce financí. Celkové výdaje spojené s návštěvou Krkonoš se pohybují v průměrné výši 749 korun na osobu a den, přičemž významnou složkou je stravování (29 pct), ubytování (27 pct) a doprava (24 pct). Návštěvníci obou krkonošských národních parků bez započítání návštěvníků ochranných pásem přinášejí ročně regionu 5,2 miliardy korun, z toho čtyři miliardy korun na české a 1,2 miliardy v přepočtu na koruny na polské straně.
KRNAP vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Návštěvnost hor roste několik let za sebou. KRNAP a jeho ochranné pásmo v roce 2018 navštívilo 3,8 milionu lidí, kteří tam dohromady strávili 11,8 milionu dní, což je o 4,8 procenta více než v roce 2017.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Jiří Makoň
11.1.2020 06:44Jan Šimůnek
11.1.2020 14:58Jinak obecně platí, že se ekologové snaží zabránit tomu, aby lidé chodili do přírody (už proto, aby nemohli na vlastní oči vidět, jak ji ekology prosazená legislativa zdevastovala), takže tohle je jednoznačně krok tímto směrem.
Richard Vacek
11.1.2020 15:58Anyr
12.1.2020 19:16Sjezdovky zavřít a zalesnit, z hotelů udělat něco jako ozdravovny, domovy pro potřebné, zakázat jakýkoliv oheň mimo zástavbu, zákaz vjezdu vozidel až na výjimky, vytrhat silnice a parkoviště, ztrestat "investory", a další bohulibé, totalitní a skoro-všechny-omezující opatření bych zcela jistě ještě vymyslel. XD Loučím se s heslem "člověk do přírody nepatří, dokud jí škodí!". :P
PS: ig a Jen ze mě budou mít radost největší, že... :D
Lukas B.
12.1.2020 21:021. a na tom se všichni shodneme. nebudování nových sjezdových areálů. podmínečně možné zkapacitňování tam, kde už je to zabité a kde to je dost daleko od (postaru) první a druhé zóny.
2. tvrdé vymáhání zákazu vjezdu na sjezdovkách mimo sjezdovku (tam kde to má smysl, třeba na Lysé hoře, sjezd po širokých loukách třeba na pasekách nebo na studenově zas tak moc neškodí, a vlastně to není v krnapu, ale v ochranném pásmu).
3. dramatické omezení vyvážení turistů na hřebeny lanovkami a autobusy - ale to se rozhodně neobejde bez velmi úzké spolupráce české a polské strany. s těžkým srdcem připouštím, že i omezení vyvážení běžkařů a skipalpinistů - tedy někdy a někde a za nějakých sněhových podmínek.
4. postupné řízené odumírání "šleprů u zotavoven" (typicky u Dvorské nebo u kuprovky). klidně i s přiměřeně spravedlivými kompenzacemi vynaložených nákladů a ušlého zisku.
5. skútry a čtyřkolky. je to sice v rozporu s mým obecně anarchokapitalistickým světonázorem, ale čeho je moc, toho je příliš, a jiné něž pracovní stroje nemají v krnapu ani nakonec ani nikde jinde v ČR mimo uzavřené areály co pohledávat, a skoro bych byl i pro plošné montování omezovačů rychlosti (mimo IZS) a zaplombovaných džípíesek v rámci přidělení značek či STK.
6. vstupné do národního parku v ceně malého piva je samozřejmě nebetyčná pitomost, v polsku ze zavedlo primárně z důvodu sociálního programu řešení nezaměstnanosti místního pokojného nekvalifikovaného obyvatelstva, s náklady na výběr vstupného plusmínus rovnými s výtěžkem. to opravdu tady a teď nemusíme. regulace vstupu by bylo vstupné na úrovni ceny lanovky na medvědín, tedy zhruba desetinásobek. což by asi vedlo k sociálním bouřím mezi rekreanty.