Více financí do zelené ekonomiky, shodli se experti
 |
|
|
Zleva šéf strategií DG Environment Evropské komise Robin Miege, první prezident ČR Václav Havel a ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Foto: MŽP |
Podle bývalého prezidenta si naše společnost přestala vážit energie a nezná její hodnotu. Havel poukázal například na to, že zatímco počet obyvatel Česka zůstává stejný, spotřeba energií stoupá. Státy by si podle něj také měly zvážit, zda budou rozvíjet jadernou energetiku, nebo těžit uhlí. Oboje dohromady je podle Havla zbytečné.
„Zelená ekonomika je taková, která nekonzumuje disponibilní zdroje rychleji, než se mohou obnovovat. Zelená ekonomika také neohrožuje existenci člověka na planetě. My dnes ale spotřebováváme minimálně o 35 % víc zdrojů, než je planeta schopná nabídnout a vypouštíme do ovzduší pětinásobek skleníkových emisí, než který je planeta schopná absorbovat," varoval Pavan Sukhdev, vedoucí mezinárodního vědeckého týmu Ekonomika ekosystémů a biodiverzity (TEEB). „Je třeba zrušit podpory, plynoucí do ekonomiky založené na fosilních zdrojích. Jen to by přineslo globální snížení skleníkových emisí o 6 % a zvýšení globálního HDP o 0,1 %," dodal Sukhdev.
Účastníci Fóra se shodli na tom, že je třeba využít bezezbytku ekonomických nástrojů v oblasti finanční, peněžní i daňové politiky. „Příkladem je ekologická daňová reforma a především uhlíková daň," zmínil exministr životního prostředí Martin Bursík.
Jak je na tom s podporou zelené ekonomiky Česká republika? „Především díky předchozí vládě, se zde určité elementy začaly implementovat. Souvisí to jednak se zavedením evropských postupů a směrnic, které upřednostňují zelené technologie a obnovitelné zdroje energie. Větším projektem je Zelená úsporám, organizovaný našim ministerstvem,“ uvedl Ladislav Miko. Právě tento projekt podle něj velmi dobře definici „zelené ekonomiky“odpovídá. Přináší na jednu stranu užitek jednotlivým investorům, snižuje energetickou náročnost celé ekonomiky a současně vytváří pracovní příležitosti pro velký počet lidí. „Kdybych měl ovšem srovnávat objemy financí vložené do zelené ekonomiky, úrovně některých evropských států zatím zdaleka nedosahujeme,“ dodal.
Podle Barbierovy studie v Evropě do této oblasti vkládá nejvíce Švédsko, a to 1,3 % svého HDP, Německo 0,5 % a Francie kolem 0,3 %. Celosvětově nejvíce investují Čína a Jižní Korea, tedy 3 % HDP. Rozvojové země by pak měly víc vkládat do ochrany vod a výstavby kanalizací.
K tématu Ekologické daňové reformy více zde:NERV: Cestou z krize jsou i ekologické daně 15. září 2009
Ekologická daňová reforma vybrala méně, změna pojištění se nekoná 12. března 2009
Ekologická reforma startuje - zatím jen na papíře 26. června 2007
Jiří Svoboda: Zaveďme uhlíkovou daň! 9. prosince 2008
reklama
Online diskuse
Bursík a Havel - 9. 10. 2009 - AlešPokud máte rozumný růst HDP 3-5% - ne 1,5% a země prochází kontinuální hospodářskou politikou tedy nepřechází například z plánované ekonomiky na tržní, vždycky Vám roste spotřeba energie. Úspory jsou hezká věc , jenže výsledkem normálních úspor je ekonomický zisk a ten , kdo ho získá si za něj kupuje jiné zboží nebo služby tedy částečně také energii. Díky úsporám energií , které mimochodem probíhají zcela samovolně tím , jak se ekonomické subjekty snaží ušetřit náklady stoupá poměr mezi jednotkou HDP a potřebnou energií k jejímu dosažení. Vyspělé státy mají tento poměr vyšší jednak proto , že část spotřeby energie je fixní ať máte HDP menší nebo větší - např topit, svítit, musíte stále stejně. A dále proto , že skrytě dováží energií z chudších zemí v energeticky náročných výrobcích. To je pravý důvod tak efektivních západních ekonomik.Je pravda , že když stát stagnuje třeba jako část západní evropy co se vydala směrem k sociálního státu - Itálie , Německo , Francie. Tak prostě jejich spotřeba energií stagnuje nebo dokonce klesá, protože úspory , které snižují spotřebu energií převýšily růst HDP. Pak jsou tady státy jako ČR, kde byla historicky dotována cena energií a podle toho se sní hospodařilo, kde se uměle budoval těžký průmysl. Takové státy pochopitelně procházejí obdobím , kdy úspory energií snadno pokrývají růst HDP. Jenže potenciál těchto úspor v ČR je současné době je již jen převážně ve spotřebě tepla a rychle se vyčerpává tak , jak lidé mění stará okna za nová a zateplují se betonové stavby. Za 4-5 let na tom budeme s ekonomickým potenciálem úspor podobně jako západní evropa. Proto u nás stoupla spotřeba energie za posledních 15 let jen o 10% (1993-2008) a skutečně spotřebováváme tolik energie jako na konci 60tých let 20. století. Se současnou technickou úrovní může mít ČR bez problémů dvojnásobné HDP než má v současnosti tj. průměrný plat okolo 50 tis kč. Já na rozdíl od Havla a Bursíka, chci jít cestou rychlého růstu HDP zelená ekonomika žádnou prosperitu nepřináší, kdyby tomu bylo naopak sama by se prosadila (koho by to napadlo) - s tímto zeleným konceptem bychom byly přinejlepším stále ten chudý stát z východu. Spíše díky enormní závislosti na dovozu drahých energií zejména plynu by naše životní úroveň vůbec nerostla a propadali bychom se v žebříčku států EU podobně jako Portugalsko. |
