https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vinari-na-palave-po-domluve-s-ochranci-odstranili-nekolik-kilometru-plotu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vinaři na Pálavě po domluvě s ochránci odstranili několik kilometrů plotu

29.2.2024 00:51 (ČTK)
Foto | Jiří Kmet / AOPK ČR
Vinaři v chráněné krajinné oblasti Pálava po domluvě s ochránci přírody odstranili několik kilometrů plotů. Další kilometry nefunkčního plotu v minulosti odstranili i sami ochránci, informovala Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Ploty podle ochránců brání živočichům a lidem v pohybu krajinou a výrazně ovlivňují její vzhled. V lokalitě lemují zemědělské pozemky a především vinice.
 

Agentura tato oplocení mapovala v letech 2019 až 2020. "Celkem jsme na Pálavě našli neuvěřitelných 193 kilometrů plotů v různém stavu - od zcela nových a bez jakýchkoliv závad až po nefunkční děravá oplocení zarostlá křovím. Velmi si proto vážíme zodpovědného přístupu vinařů a toho, že naplnili dohodu, kterou jsme společně uzavřeli," uvedl Jiří Kmet z agentury.

Necelé čtyři kilometry pletiva odstranilo v těsné blízkosti národní přírodní rezervace Děvín Vinařství Pavlov. Ředitel vinohradnictví ze společnosti Bohemia Sekt Libor Výleta řekl, že oplocení je základním prostředkem na ochranu vinic. Vinařství Pavlov je součástí společnosti. "V případě tak cenného území jako je Pálava jsme si však vědomi nutnosti citlivého přístupu ke krajině, a proto jsme se rozhodli oplocení demontovat a využít jiných dostupných metod ochrany révy, jakými jsou například ochranné sítě nebo elektrické ohradníky. Velmi důležitá je také komunikace s místními myslivci a optimalizace stavů zvěře," uvedl Výleta.

Agentura v posledních třech letech na vlastní náklady odstranila přibližně 1,5 kilometru nefunkčního oplocení na státních pozemcích. Tato oplocení jsou však v menšině. Na odstranění starých rezavých oplocení se ochranáři domluvili také s vinaři hospodařícími kolem přírodní památky Anenský vrch u Bavor, kde zmizel koncem roku 2023 necelý kilometr oplocení. V plánu mají postupně prověřit legálnost a opodstatněnost oplocení kolem všech větších viničních celků.

Chráněná krajinná oblast Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

29.2.2024 07:39
No ono nebylo šťastné zrušit oboru a zlikvidovat kozu bezoárovou. Nyní se musí boryt trhat ručně. Naopak muflon by tam nemusel být skoro vůbec.
Odpovědět
MV

Martin Vlk

29.2.2024 08:05
Pokud jde o ochranu před lidmi, tak těm stačí škarpa. Kam se nedostanou autem, tak tam už moc škody nevznikne.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

29.2.2024 09:50 Reaguje na Martin Vlk
Pod Děvínem to vinaři udělali, protože jim turisti parkovali už skoro ve vinici.
Celkem to pomohlo. Ale občas tam stojí velké SUV.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

29.2.2024 09:52
Chodím často mezi vinohrady a lesy, kde začíná CHKO Pálava. Těch starých plotů je tam celkem hodně, zarostlé do stromů.
Nedávno jsem musel jeden nový přelézat, protože vinař si to oplotil tak, že starou pěšinu, co tam byla dřívě, zrušil a už s etam nedá projít.
Asi si to nechat digitálně vyměřit a oplotil si celý svůj pozemek.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.2.2024 10:19
Někde ploty ochranářům vadí, jinde je chovatelům doporučují. Co na to říci?
Každý plot představuje pro migrující zvířata problém, ale do budoucna budou
pro jejich ochranu dokonce některé velmi žádoucí. Takové rychlotratě se bez
plotů a protihlukových zábran (ve skutečnosti ploty)neobejdou a dálnice a jiné velmi frekventované silnice rovněž. No a pak je tu stále oblíbenější
výstavba satelitních městeček s betonovými a gabionovými ploty. Tam si ale
připadá i člověk jako v kriminále. U vinohradu záleží, zda vinař oželí pár
hroznů a poškozených hlav a nebo ne. Na malé vinici to může být fatální,
ale u velkovinařů je se ztrátou předem počítáno a nehraje to velkou roli.
Ano starý a nefunkční plot je zcela k ničemu a je lépe ho odstranit, ale
pro některé nenechavce není marný alespoň plot symbolický ve formě břeven
jako u dobytčích ohrad. Pro zvířata není překážkou, ale lidi varuje, že
to není jejich. Ve světě jsou ploty ve formě velmi nízkých zídek z kamení
vysbíraného ve vinohradu a má několikerý význam. Za prvé vymezuje hranici
pozemku, za druhé trochu brání erozi a za třetí poskytuje domov hadům,
jako pomocníků vinařů s hlodavci. Na zloděje žádný plot a zámek neplatí.
Otázkou ale do budoucna bude, jakou zvěř si ochranáři usmyslí preferovat.
Pokud to budou volně žijící zubři, pratuři a koně, tak dohoda padne a
budou se budovat bytelné ploty i tam, kde dosud nebyly.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.2.2024 10:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Dodám ještě, že i plot z keřů není špatný a pro přírodu je velkým
přínosem ohledně potravy a hnízdních možností pro ptáky. Kamarád
nedostal od CHKO povolení oplotit dvakrát vykradenou chatu a tak
ji "oplotil" šípkovými keři. Jsou lepší, než žiletkový drát a
plní jak funkci plotu, tak jako zdroj potravy pro ptáky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.2.2024 10:36 Reaguje na Břetislav Machaček
A to nezkoušel Poncirus trifoliata. I když pak by se tam bez motorovky nedostal.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.3.2024 08:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ten je mnohem lepší, než nějaký šípeček :-))
1*
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.3.2024 09:38 Reaguje na Břetislav Machaček
když se podíváte na stoleté fotografie a pohlednice českých a moravských vesnic, takový ten výhled z kopce, z rozhledny, tak jsou ty vesnice krásné. vrtá nám hlavou proč - a najednou je to jasné. nejsou tam ploty, které by obehnávaly úplně každý barák, a když je někde plot, tak je to zahrádka v původním slova smyslu, to jest oplocený soubor záhonků intenzivně obhospodařovaných, nebo výběh pro slepice. ploty jsou odporným morem české (a moravské a slezské samozřejmě) krajiny a zasloužily by si velkou sociálně studijní pozornost - kde se tady vzaly, kdy, proč, a proč skoro všude najednou (osobně soudím že někdy na přelomu 50. a 60. let proběhlo celoplošné zaplotování venkova), jakou mají korelaci s odtržením lidí od půdy, a jestli oplocování a pěstování nízko střiženého trávníku není nějakou zoufalou kompenzací stesku po půdě*), jesli zamoření prostoru psy není kompenzací stesku po koze a slepičkách.

*) vášniví zahrádkáři obhospodařující krásné předzahrádky o pár metrech čtverečných se pramenem své vášně netají a nestydí, prostě se jim atavisticky stýská po zázraku zrození z půdy
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.3.2024 17:17 Reaguje na Lukas B.
Proč nebyly na vesnicích ploty? Byly, ale měly svůj účel.
Oplotila se zahrada kvůli ochraně před slepicemi a jinými
zvířaty. Kvůli psovi plot nebyl třeba, protože visel u boudy
na řetězu. To by dnes neprošlo a ani to, že koza, nebo kráva
na tom řetězu visela taky a nikoliv někde na oplocené louce. Na vesnici bylo minimum krádeží mezi obyvateli a vetřelci se zlodějskými manýry daleko pěšky neutekli, ale dnes rychle i
s lupem ujedou autem. Pokud dojde i na vypuštění velkých
kopytnatců jako zubři a koně, tak se oplotí i pole. Ono ve středověku byla malá políčka před zubry oplocena a tak je raději vybili, aby nemuseli stavět ty ploty. Naivita lidí provozujících například komunitní zahrady je o tom, že
neznají slovo nouze a raději tam nechají výpěstky shnít,
než aby byli označeni ostatními za ty, kteří konzumují
těch výpěstků více, než jiní. Prostě ploty jsou nutností
tam, kde je potřeba chránit výsledky své práce a ne je
bez plotu doslova nabízet : vezmi si, ač na tom nemáš
pražádnou zásluhu! Povím vám příběh pole s česnekem, které
objevili lidé z města. Sklidili ho ještě nezralý, kdy by
majitele ani nenapadlo, že už musí nezralý česnek hlídat.
Co udělal další rok? Ze všech stran osel pole pšenicí a navíc ze strany od silnice i kukuřicí. A víte co se stalo?
I to objevili a zase se situace opakovala. Nakonec zažádal
o oplocení pole na kterém česnek pěstuje a hlídá kamerami
s alarmem. Takže proč jsou na vesnicích ploty? Odpovězte
si sám.
Odpovědět
Anyr

Anyr

2.3.2024 00:17 Reaguje na Lukas B.
Ehm... stručně? U nás jsou důvodem turisti. Před pár lety pohoda ráno, večer na lavičce před domem, klid, stromy, ptáci, občas stará Králová nebo Kouřilová na hrob nebo na houby. Dnes chodí jen stáda Pražáků-čumilů.
Já miluju Krkonoše, bydlíme tu už mnoho generací, ale od doby, kdy se z nich stalo turistické epicentrum, jsem se stal vůči turistům poměrně dost... hm... agresivní ne, ale nepřátelský asi ano :/ A přitom já, takový hodný kulíšek :D
Z naší malé vesničky, kdy tu každý zná každého de facto od kolébky do hrobu a ploty tu nikdy nebyly "neprůhledné" ani vysoké, se díky turistům stává místo, kde si každý začíná poměrně dost hájit své soukromí právě ploty, alespoň z té jedné, "pohledové", strany :/
Sám to zatím řeším tak, že jsem vysadil živý plot z ptačího zobu a svídy (extra svída roste brutálně rychle), a modlím se, abych to vydržel než to křoví doroste a zhoustne, a nepořídil krásný, vysoký, zcela neprůhledný, v pískovcové barvě - betonový plot.
To by se pak zase sedělo v klidu před domem na lavičce a v míru se nadávalo, proč jim omg ten Zaklínač trvá vždycky tak dlouho... :D
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.3.2024 08:51 Reaguje na Anyr
to jste zdědkovatěl nějak brzy. ale jo, někdy stáří přichází hned s odezněním puberty.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.3.2024 08:58 Reaguje na Lukas B.
To jsem u nás ještě zažil, že spousta soukromých pozemků byla bez oplocení a normálně přes ně vedly pěšiny a chodilo se tam zkratkami z města nebo z nákupů nebo do lesa a podobně. To bylo v době, kdy vesnická pospolitost ještě u nás fungovala. Začalo se to kazit a ploty přibývat po cca roce 1980 a totálně to skončilo po Sametu. Samet s takzvanou svobodou to totálně zasklil, protože se začali objevovat lidi, co v neoplocených plochách bez aspoň cedulky "soukromý majetek" začali vidět soukromou příležitost ke svému soukromému obohacení.
Odpovědět
LB

Lukas B.

4.3.2024 08:50 Reaguje na Radim Polášek
cedule "soukromý pozemek" je naprosto nesmyslná; Čl. 11 Listiny základních práv a svobod: "...Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu." plenit něco co patří malorolníkovi Vomáčkovi a plenit něco co patří státu, korporátu nebo knížepánovi je zavrženíhodné vždy úplně stejně.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.2.2024 17:45
"Ploty podle ochránců brání živočichům a lidem v pohybu krajinou a výrazně ovlivňují její vzhled."

Naopak , jako prevence ochrany stád proti vlkům je to podmínka , aby vám stát vyplatil odškodné. Od Šumavy po Beskydy se zadrátovaly stovky km.

Teď jsem z toho jelen.
Jedni a ti samí tvrdí opak toho , co sami prosazují.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.2.2024 19:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Opakem pravdy je pravda jiná.😊😢
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.3.2024 09:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ono to je tím, že co spolek, to jiná priorita a neochota se mezi
sebou rozumně dohodnout. Stát by neměl jednat s kdejakým spolkem
skládajícím se ze tří členů, ale pouze s jejich zastřešujícím
orgánem k jehož vzniku je třeba spolky dotlačit. Mnohé rozpory
by se tak vyřešily mezi spolky a nebylo by co řešit s každým
jednotlivým spolkem. Pamatuji na kdysi rozdílné názory v ČSOP,
ale výsledkem bylo zaujetí jednotného stanoviska. Dnes je těch
spolků stovky a co spolek, tak jiná priorita a rozpor se zájmy
spolků ostatních.
Odpovědět
PB

Petr Brok

1.3.2024 12:34
Bytelný plot brání plýtvání. Oplocuji všechny důležité pozemky. Pro prasata musím mít dokonce dvojitý plot, kvůli africkému moru.
Odpovědět
JW

Jiří Wenzl

1.3.2024 19:33
Oplocování zemědělské krajiny jižní Moravy vinaři známé bohužel i u nás ( Milotice u Kyjova), nedávno byla takto z jedné strany oplocená silnice vedoucí skrze naší obec severojižním směrem, a rájem se prudce zvýšil počet zvěře usmrcené na silnici. Týka se to hlavně zimních srnčích tlup, které teď mají problém přesunovat se ve směru východozápadním. Vybudování této překážky je přitom dílem jen dvou velkých vinařských subjektů - jeden si vysadil vinohrad jižně, později teď druhý i severně od obce, a zvěř má utrum. Minulý rok na silnici uhynulo 19 srn a srnců. Fragmentace zemědělské krajiny je stále se prohlubující problém, který nemá řešení, neboť někde se stavějí ploty jako ochrana majetku před zvěří, jinde jako ochrana zvěře před hrozícím nebezpečím.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.3.2024 08:51 Reaguje na Jiří Wenzl
Zákon říká, že když by oplocení mělo zahradit migrační trasy zvěře, odbor životního prostředí plot nepovolí.
Ovšem v praxi asi bude problém, vinici bez oplocení si moc dobře představit nedokáži.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.3.2024 08:09
Takže plot kvůli vlkovi jo, ale kvůli vinici ne. Asi má ekotlupa nějaká jiná práva
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.3.2024 09:10
S těmi ploty mně to u nás připomíná dobu po roce 1970 - 75. Do té doby u nás byly rozsáhlé pastviny pro krávy a oplocené louky, možná třetina hospodářské zemědělské plochy oplocené ploty s dřevěnými kůly s ostnatými dráty. Jak to převzalo družstvo a jak se tam místo malých strojů na produkci sena tažených koňmi začaly používat větší za traktory, nebo když se pastviny po roce 70 - 75 rozoraly na pole, okraje těch pozemků ve větších svazích nebo prostě kde se rozšířil les divokými nálety se nechaly zarůst lesem a ty ploty z ostnatého drátu tam všude zůstaly. Sice pro drobnou zvěř to bylo propustné stoprocentně, pro srnčí asi taky, pokud srnčí do drátů nenaletělo v panice, ale byly tam. I člověk skr ně prošel bez problémů.
Ty dráty tam postupně hnily, až po Sametu se jednak zemědělci vzpamatovali, že jim les expanduje do polí a ubírá jejich rozlohu a leckde to vyřezali a leckde potom soukromí majitelé si nechali své pozemky vyměřit a překážející zbytky ostnatého drátu odstranili.
Odpovědět
PB

Petr Brok

4.3.2024 18:48 Reaguje na Radim Polášek
A leckde stačily dráty zarůst už před 30ti lety a dodnes ničí řetězy u pily.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist