Vinohrady na jihu Moravy trpí suchem, voda chybí ve spodních vrstvách půdy
"Vinohrady jsou místy suché až vyprahlé. Doufáme, že nějaký déšť ještě přijde v dalších dnech, tak aby se podzemní vody alespoň částečně doplnily, než se nastartuje vegetace," uvedl Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny.
To, že už nyní je na jižní Moravě sucho, potvrzuje Pavel Zahradníček z portálu Intersucho. "Letošní zima na jižní Moravě byla nadprůměrně teplá a s nižším množstvím sněhových srážek, než je obvyklé. Úbytek sněhu se projevuje na stavu hladiny podzemních vod, které jsou na polovičních hodnotách oproti normálu. Půdní vláha je proto na nízkých hodnotách hlavně na Znojemsku, a to převážně ve spodních vrstvách půdy v hloubce 40 až 100 centimetrů," uvedl Zahradníček. Podle něj je pravděpodobné, že na řadě míst bude půdní vláha pouze na úrovni 20 procent oproti normálu.
Aby byla šance na dostatek vláhy v půdě pro jarní i letní měsíce, potřebuje půda nyní buďto tající sníh nebo dostatečné srážky. Pokud se voda ze zimních srážek nebo tání sněhu nedostane hlouběji do půdy, může to na konci jara vést k rychlému nástupu sucha. Obdobnou situaci zažili někteří vinaři v loňském roce, kdy sucho poškodilo část nově vysazených vinic.
Vzhledem k tomu, že jižní Morava je územím s nejvyššími teplotami a nejnižším úhrnem srážek, musí se měnícím se podmínkám postupně přizpůsobovat i vinaři. "Jedním ze zásadních kroků musí být omezení odtoku vody z vinice, který je spojený s půdní erozí. Voda musí zůstat ve vinicích. Cestou může být zvyšování organické hmoty v půdě, biologické kypření půdy nebo cílené využívání ozelenění,“ konstatoval Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity v Brně.
Právě změna klimatických podmínek je jedním z důvodů, proč se stále větší oblibě těší takzvané PIWI odrůdy révy vinné. Kromě toho, že jsou odolné proti houbovým chorobám, jsou také odolnější vůči klimatickým změnám.
reklama