Vítr má potenciál pokrýt polovinu světové spotřeby energie v roce 2030
Podle vědců je potenciál energie větru v celosvětovém měřítku vyšší než 250 terawatt. Skutečně využitelné energie je podstatně méně, podle vědců zhruba 80 TW – ta se týká oblastí nad pevninou a pobřežím ve výšce 100 metrů nad povrchem. „Potenciál dalece překračuje globální poptávku po energiích,“ říká Cristina Archerová, která se na univerzitě Delaware zabývá geografií a fyzikou oceánů. Vědci svůj výzkum publikovali v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) dosahoval v roce 2006 instalovaný výkon energetiky celého světa 16 TW.
Archerová spolu s Markem Jacobsonem, kolegou ze Stanfordu, identifikovali maximální potenciál větrné energie tak, že vypočítali tzv. bod saturace. Ten definují jako okamžik, kdy přidání další větrné turbíny nepřinese žádné zvýšení celkové výroby elektrické energie.
Tento bod saturace je podle vědců dosažen ve chvíli, kdy na určité ploše existuje tak velké množství turbín, že vítr, který za sebe propustí, má příliš malou rychlost na výrobu další energie. „Turbíny sníží množství energie použitelné pro ostatní, najít tento bod pro nás bylo velmi důležité,“ říká Archerová. Takové množství větrných turbín by už mělo podle výzkumníků vliv i na lokální klimatické poměry.
Bod saturace je ovšem pro praxi příliš teoretický, proto vědci přišli s myšlenkou „ukotveného potenciálu větrné energie“. Ten počítá maximální množství vyrobené energie při určitém počtu turbín.
Podle Archerové a Jacobsona by instalace čtyř milionů turbín měla mít výkon až 7,5 TW, více než dost na pokrytí poloviny celosvětové poptávky po energii v roce 2030. Podle nich je také výhodnější „sklízet vítr“ na menších větrných farmách po celém světě. Celkově se tak prý dosáhne vyšší účinnosti s menšími náklady a dopady na životní prostředí.
Vědci se také zabývali dopadem větrných elektráren na lokální i globální klima. Zkoumali dopad větrníků na přízemní teplotu, odpařování vody nebo cirkulaci atmosféry. „Větrná energie je z hlediska dopadu na klima velmi bezpečná,“ říká Archerová.
Výzkum zaměřili i na dřívější tvrzení o negativním dopadu větrných elektráren na lokální klima. Vědci simulovali dopady elektráren umístěné ve výšce 100 metrů, což běžná operační výška moderních turbín. Podle jejich zjištění mohou větrníky ovlivnit klima pouze větrné farmy budované v obrovském měřítku. Ty jsou prý schopny snižovat rychlost větru v blízkosti povrchu a středních výškách.
Kvůli tomu se zmenšuje odpařování vody a tím i ochlazování povrchu. Nicméně tyto problémy jsou prakticky zanedbatelné v měřítku v jakém se dá očekávat výstavba větrných farem, tedy při výkonu 7,5 TW, tvrdí vědci.
reklama
Dále čtěte |
Lidé v Řimovicích na Benešovsku v referendu odmítli výstavbu větrných elektráren
Lesy ČR a ČEZ budou spolupracovat při budování větrných elektrárenOnline diskuse
vítr - 13. 9. 2012 - AlešChtěl bych jen poznamenat, že větrná energetika prožila velký technologický pokrok. Dnes je to jednoznačně nejlepší nový obnovitelný zdroj energie , protože má velký potenciál nepotřebuje palivo a nezabírá zemský povrch. Samozřejmě jsou tu uhrčité nevýhody , zejména nestabilita dodávek , ale skutečný potenciál větru je podobný jako u vody tj roční výroba na úrovni zhruba 3500TWh. Tj asi 16% z celkové výroby el. energie. To není málo a je to skutečný řekněme ekonomický potenciál tohoto zdroje energie. Dnešní celková výroba el. energie z větru dosáhla v roce 2012 asi 437TWh tj pouhých 12% celkového potenciálu. Je nutno upozornit že vítr je pro zejména pro chudší státy nejlevnější dostupná nefosilní substituce, která nepotřebuje palivo. Jaderné el. tyto státy mohou stavět jen systémem kompletní dodávky ze zahraničí, neboť nemají ani strojní průmysl schopný dodávat běžné komponenety jad. el. VTE je proti JE o poznání jednodužší a lze jí postavit za místní ceny ( popř za Čínské)Samozřejmě pokud má určitá země málo vodní energie a tím i regulační energie v síti a vrhne se po hlavě do stavby VTE , pak je to ekonomicky nevýhodné. Energetickou síť nelze při stavět na větru to bude platit dnes i v roce 2030. ti politici , kteři to říkají svým voličům prostě lžou. Nicméně pro státy jako Brazílie , Čína , USA je vítr dobrým dopňkovým zdrojem energie USA jako největší výrobce el. enegie z větru na světě vyrobí cca 2x více el. energie než je čistá spotřeba ČR. El. stojí často v pouštích kde nikdo nežije. Každý zdroj energie má svůj teoretický potenciál , technický potenciál a ekonomický potenciál , politický potenciál. Nové OZE mají typicky velké teoretické potenciály , technické potenciály se zvyšuji , ale ekonomické potenciály jsou mnohdy nulové a tyto zdroje jedou na politický potenciál. Opakem jsou jaderné zdroje kde vysoký ekonomický potenciál je uměle snižován politicky. Co se týče vývoje z posledních 2 let lze předpokládat že celosvětově po 12 letech doby uhlí přejdeme do doby zemmího plynu. Zemní plyn bude v příštích letech tahounem energetiky protože po odjevu plynu z břidlic se chystají obří projekty těžby, které přesáhnou veškerá očekávání lídrem těžby bude kolem roku 2030 Čína ( když už je toto datum zmiňováno) Evropa opět zaspala dobu (jako v případě GMO a dalších nových technologiích) a snad kromě Polska všichni ostatní jako hodní psi počítají s importem za předražené ceny. Jedinná skutečná alternativa fosilním palivům jsou rychlé reaktory. Které zatím jako komerční JE běží jen v Rusku Všechny ostatní technologie jsou více méně jen částečné náhrady , které pouze brzdí růst těžby fosilních paliv. Toto platí i pro úspory , světová el. síť má každý rok asi o 100 mil více uživatelů. tj 1 mld lidí každých 10 let. Pokud má dnes přístup k el. síti 5,6mld obyvatel , pak za 20 let to bude 7,6 mld obyvatel. Přírůstek uživatelů je větší než počet obyvatel vyspělého s středně vyspělého světa a to v té době bude ještě 600 mil lidí čekat na připojení k síti! Jen z těchto čísel je jasné proč žádné úspory nemohou celosvětově fungovat. Navíc úspory mají své fyzikální limity a el. spotřebiče už nikdy nebudou o tolik úspornější než jsme zažili v posledních 20 letech. Ten vývoj už prostě nelze z fyzikálních důvodů zopakovat. Závěr k roku 2030: příštích 20 let bude růst spotřeba fosilních paliv , navíc po roce 2020 dojde k rychlejšímu růstu spotřeby el. energie z důvodu vyčerpání ekonomického potenciálu úspor při výrobě i spotřebě el. energie. OZE se stanou významějším hráčem , ale fosilní zdroje nahrazovat nebudou. Jaderná energie nezjíská lepší postavení ve výrobních mixech, než je tomu v současnosti i když absolutní výroba vzroste. Ropa ztratí svůj náskok před uhlím a zemním plynem , uhlí zemní plyn a ropa budou přibližně stejně významné. Česká republika výrazně sníží sníží spotřebu fosilních paliv většina el. energie bude vyráběna pomocí fosilních substitucí zejména jádra. Nicméně dojde k celkovému SNÍŽEŇÍ účinnosti výroby el. energie , protože JE mají obecně nižší účinnost než moderní uhelné zdroje. Použité zdroje |
