Vláda připravila k ratifikaci pařížskou dohodu o snižování skleníkových plynů
"Vláda dnes schválila návrh ratifikace dokumentu OSN, kterým se státy loni v Paříži zavázaly k snižování skleníkových plynů a který má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. Na twitteru o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Počátkem září se ke smlouvě připojily největší znečišťovatelé Čína a Spojené státy. Smlouvu nyní v Česku musejí odsouhlasit poslanci, senátoři a prezident Miloš Zeman.
"Vláda schválila návrh ratifikace pařížské dohody, připojujeme se tak k dohodnutým celosvětovým cílům ochrany klimatu a snížení emisí skleníkových plynů," uvedl premiér. Smlouvu ještě musí potvrdit Parlament a podepsat prezident, potvrdil ČTK mluvčí kabinetu Martin Ayrer.
Zeman loni v prosinci řekl, že pařížskou dohodu o klimatu podepíše. K dokumentu je však na rozdíl od jiných politiků skeptický. Podle Zemana nejde o závazný dokument, ale spíše o deklaraci dobrých úmyslů.
Sobotka po přijetí ratifikačního návrhu poznamenal, že vláda připravuje zákon o snižování emisí a skleníkových plynů. "Kromě toho jsme také aktivně zapojeni do činnosti Zeleného klimatického fondu, který bude důležitým nástrojem financování klimatických opatření," uvedl.
Návrh na ratifikaci dohody ze strany Evropské unie má Rada EU pro životní prostředí projednat na svém zasedání již 30. září. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) k tomu ČTK řekl, že je z pohledu ČR důležité, aby rada na tomto mimořádném zasedání návrh na ratifikaci dohody schválila. "Včasná ratifikace dohody ze strany EU je totiž nezbytným předpokladem pro to, aby se EU jako celek mohla podílet na spolurozhodování v rámci dohody po jejím vstupu v platnost, aby tedy nebyla v postavení pouhého pozorovatele," upozornil.
V současné době ratifikovalo Pařížskou dohodu 28 států, platit by měla nejpozději v roce 2020. Jde o důležitý krok v boji s globálním oteplováním a zároveň obsahuje významnou pomoc rozvojovým státům.
Základním cílem pařížské dohody je udržet vzestup průměrné globální teploty oproti předindustriálnímu období pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů.
Smlouva se stane závaznou, až ji ratifikuje 55 zemí produkujících nejméně 55 procent emisí skleníkových plynů. Před Čínou a USA dohodu přijalo 23 zemí. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun je optimistický a očekává, že ke smlouvě do konce roku přistoupí dostatek států, aby se mohla stát závaznou. Pařížská dohoda od roku 2020 nahradí Kjótský protokol.
Zatímco většina státníků považuje dokument za silný, kritici mu vyčítají třeba to, že nestanoví závazné termíny omezování emisí. Někteří vědci tvrdí, že slíbené závazky jednotlivých zemí k dosažení zmíněného teplotního cíle nepostačí. Čeští ekologové nyní po vládě požadují urychlené přijetí zákona, který ukončí závislost na fosilních palivech.
reklama
Dále čtěte |
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové
Švýcarsko po bezprecedentním soudním verdiktu vloží peníze do Zeleného klimatického fonduOnline diskuse
Všechny komentáře (1)
Vladimír Hošek
22.9.2016 15:19Všichni politici si nacházejí nepřítele, aby mohli bojovat, kdo nebojuje není in.
Ale, aby někdo měl kule a řekl, že nikdo neví exaktně, jaký je podíl civilizace na změně podnebí, že vědci to neví, tak ten by se stal politickým sebevrahem. Tak politici dělají, že něco dělají. A nejvíce to vyhovuje přerozdělovačům daní, protože získávají oslí můstek pro obhajobu přerozdělování a mohou troubit jak páchají dobro.
