Vláda schválila novou politiku životního prostředí, cílí na nižší emise i odpady

Snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů či efektivnější využití vody patří mezi priority návrhu Státní politiky životního prostředí 2030 (SPŽP). Dokument vymezující plán pro oblast životního prostředí dnes schválila vláda. Text obsahuje deset strategických a 32 specifických cílů pro další dekádu a vize pro rok 2050. Navrhuje typová opatření ke zlepšení stavu různých oblastí. Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) vznikne i platforma pro každoroční hodnocení plnění politiky v reakci na aktuální zprávy o stavu životního prostředí v Česku. Zástupci ochránců přírody už dříve uvedli, že by ocenili ambicióznější návrh SPŽP a lepší definici cílů.

Prioritu má sedm specifických cílů. Za ministerstvo na to už dříve při prezentaci SPŽP upozornila ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP Anna Pasková. V dokumentu stojí, že hierarchie vychází z vývoje v oblasti mezinárodních závazků a dalších faktorů.

Prvním cílem je efektivnější využití a recyklace vody. SPŽP zdůrazňuje nutnost změny legislativy pro využití přečištěné odpadní vody. Podle ní bude třeba i podpořit recyklaci provozní vody v podnicích, odpadních vod z domácností i provozoven či systémy pro využití přečištěné šedé vody. U další z priorit, zlepšení zadržení vody v krajině, pak SPŽP uvádí potřebu obnovy remízků, alejí a mokřadů, vhodných zemědělských postupů i revitalizace vodních toků.

K prioritám SPŽP patří i pokles emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů do ovzduší. Zmiňuje, že v dlouhodobém horizontu se sice snížilo množství vypuštěných škodlivin, trend ale v posledních letech zpomaluje."Je proto nutné dále podporovat a urychlit technologické změny v problematických sektorech," stojí v textu. Emise z energetiky a průmyslu kvůli zpřísnění enviromentálních opatření sice poklesly, sektory jako domácí topeniště, doprava a zemědělství však podle dokumentu "nabývají na významu". SPŽP tak apeluje na rozvoj nemotorové a hromadné veřejné dopravy, pohonů s alternativním palivem, pokračující podporu obměny kotlů v domácnostech, zpřísnění povinností při využívání hnojiv či zvýšení podílu výroby elektřiny a tepla ze zdrojů obnovitelné energie. Ohledně poklesu skleníkových plynů pak dokument upozorňuje také na potřebu vývoje nových nízkouhlíkových technologií, využití odpadů pro výrobu energie či ekologické daňové a fiskální reformy.

Podle SPŽP patří k nejdůležitějším oblastem i maximální předcházení vzniku odpadu - třeba skrze podporu sdílení výrobků a zájmu spotřebitelů o recyklovatelné produkty, rozvoj infrastruktury na zpracování a využití druhotných surovin či nízkoodpadových technologií. Text v opatřeních zmiňuje i budoucí rozšíření osobní zodpovědnosti výrobců. Do roku 2030 je podle SPŽP žádoucí snížit potravinový odpad o 50 procent na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitele. K důležitým bodům patří i dodržení hiearchie nakládání s odpady a snížení komunálního odpadu. Sedmou prioritou je zvyšování energetické účinnosti v dopravě, průmyslu i u budov. Prospěch má této oblasti přinést mimo jiné modernizace technologií a soustav či rozvoj komunitní energetiky.

Zástupci ochránců přírody, Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu a biolog Pavel Šremer ze Společnosti pro trvale udržitelný život v nedávné on-line diskusi k nové SPŽP uvedli, že postrádá více konkrétních cílů. Šremer kritizoval absenci cílových i výchozích hodnot v některých oblastech. Pasková v reakci uvedla, že někde teď chybí konkrétní data, která budou později doplněna. Zdůraznila, že návrh počítá s ekologickými cíli EU, včetně těch teprve projednávaných. Podrobnější řešení mají podle zástupců MŽP přinést i strategie k jednotlivým oblastem - třeba cirkulární ekonomice či problému sucha. Ekologové ale míní, že by SPŽP měla nastavit i laťku a trendy a alespoň naznačit "rychlosti vývoje různých trendů. Jak Zelený kruh, tak Společnost pro trvale udržitelný život se na projednávání SPŽP podílely.

Z dalších cílů SPŽP uvádí třeba opatření pro zvýšení jakosti podzemních i povrchových vod, snížení hlukového a světelného znečištění, principy adaptace sídel na změnu klimatu nebo návrhy k podpoře biodiverzity.

Současný dokument navazuje na Státní politiku životního prostředí ČR 2012-2020. Na přípravě dokumentu spolupracovali zástupci ministerstev a resortních organizací, samospráv, Parlamentu, nevládních organizací, akademické sféry a podnikatelů. Střednědobé vyhodnocení plnění cílů bude v roce 2025.

---

reklama

---