Vládě se povedlo prosadit lepší pravidla pro ochranu přírody. Selhala na poli odpadů a občanských práv

Současná vláda za sebou podle ekologických organizací nechala dvě velká zklamaní. Jednak zkomplikovala lepší recyklaci odpadů a nepředložila dlouho slibovaný nový zákon o odpadech, jednak novela stavebního zákona omezila práva veřejnosti na účast na rozhodování. Velkým plusem současné vlády jsou nová pravidla pro ochranu přírody. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představily ekologické organizace Zelený kruh a Hnutí DUHA.

Pro hodnocení práce vlády použili ochránci přírody stupnici pěti barev. Červenou, která znamená jejich největší nespokojenost s prosazenými kroky, dostala vláda za oblast recyklace odpadů a práv občanů. Podle programového ředitele Hnutí DUHA Jiřího Koželouha vláda ve svém programu slibovala zákon, který zvýší recyklaci na úroveň vyspělých zemí EU, ministerstvo životního prostředí ho ale nepředložilo. "Naopak stihlo prosadit nový plán odpadového hospodářství, který snižuje cíl pro recyklaci odpadů a jde tedy přímo proti programovému prohlášení," říká Koželouh.

Ministr Brabec upozornil, že se podařilo prosadit zákaz skládkování od roku 2024 a připomněl také povinné třídění bioodpadu a kovového odpadu. "Je naprosto jasné, že jsme zásadní, průlomové body udělali už v rámci novel v tomto volebním období," řekl Brabec. Nové odpadové zákony, což je zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností, se podle Brabce podařilo připravit pro další vládu. Mají za sebou meziresortní řízení.

Za největší selhání vlády ale považují novelu stavebního zákona, která znemožnila občanským spolkům účastnit se územních a stavebních řízení novelu stavebního zákona, která znemožnila občanským spolkům účastnit se územních a stavebních řízení. Přitom v programovém prohlášení měla vláda závazek, že zachová současnou úroveň zachování občanských práv vzhledem k životnímu prostředí, řekl ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš. Po novele stavebního zákona následovala novela zákona o EIA, kterou předložil ministr životního prostředí Richard Brabec a která dále osekala právo veřejnosti na zapojení se do rozhodování. "To byl pro nás šok. Nikdy dřív se ministr životního prostředí tak rázně nepostavil proti občanským právům. Bude to mít velké dopady jak praktické, tak i symbolické," říká Daniel Vondrouš.

Odpovědnost za novelu stavebního zákona podle ochránců přírody nese předkladatelka zákona, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Mluvčí ministerstva Vilém Frček odkázal na dřívější vyjádření ministryně, podle něhož novela práva občanů nekrátí. "Každá organizace má právo se vyjadřovat podle svého statutu. Nicméně v tuto chvíli přicházejí na stavební úřady podněty nebo námitky, které s jejich činností absolutně nesouvisejí," uvedla Šlechtová minulý měsíc k činnosti neziskových organizací. Práva občanů podle ní v řízení dostatečně zastupují obce.

Naopak jako největší ekologický úspěch vlády vnímají Zelený kruh a Hnutí DUHA prosazení lepších pravidel pro ochranu přírody v národních parcích. "Vládě se podařilo zastavit pro přírodu destruktivní senátní návrh a prosadit svůj návrh, který přináší lepší pravidla pro ochranu přírody v národních parcích," říká Jiří Koželouh. A dodává, že v této otázce měla vláda velkou podporu jak u veřejnosti, tak u vědecké obce a ekologických organizací.

Poměrně dobré hodnocení od nich dostala také za kroky pro zadržování vody v krajině, za podporu energetických úspor zateplováním a využíváním obnovitelných zdrojů v domácnostech a "mírný pokrok ve zlepšování kvality ovzduší".

Pokrok by podle nevládních organizací byl vyšší, kdyby se vláda jasně postavila proti využívání uhlí. Antifosilní zákon měl předložit ministr životního prostředí Richard Brabec, což ale neudělal. Předložení zákona podmínil tím, že nebude mít vliv na konkurenceschopnost. Studie nevládních oragnizací ukázala, že Česko tím konkurenceschopnost neztratí, Brabec podle nich ustoupil lobby těžařských firem. Ministr s tím nesouhlasí. Uvedl, že vláda přijala Politiku ochrany klimatu, která je zásadnější a také konkrétnější než případný zákon.

Mezi nevyužité příležitosti této vlády zahrnuly Koželouh s Vondroušem například oblast lesů. Všechny koaliční strany ve svých volebních programech slibovaly obrat v lesním hospodaření, vláda však nic takového neprosadila. Podle Jiřího Koželouha se hodnocení této oblasti může do voleb ještě proměnit. "Dřevozpracující průmysl tlačí na ministerstvo zemědělství, aby státní lesy alespoň částečně přešly na ekologický lesnický certifikát FSC. Důvodem je, že tento certifikát po nich chtějí jejich velcí odběratelé," říká Koželouh. Lesy ČR aktuálně využívají certifikát PEFC, který podle ochránců přírody nedeklaruje nic víc, než dodržování legislativy. Certifikát FSC podle nich zohledňuje udržitelné hospodaření jak z pohledu životního prostředí, tak z pohledu ekonomického a sociálního.

Druhou velkou nevyužitou příležitostí je neprosazení antifosilního zákona. Nepředložení zákona dávají za vinu konkrétně ministru životního prostředí. Částečné prolomení územních limitů těžby považují hodnotitelé jako částečné selhání. "Je škoda, že vláda ustoupila uhelné lobby a svolila k prolomení limitů na Bílině. Na druhou stranu potvrdila limity na lomu ČSA a rozjela přechod "uhelných" regionů od uhlí.

---

reklama

---