Vládní program na výsadbu stromů v Mexiku akceleruje kácení džungle

Mexická environmentální kampaň Sembrando Vida, tedy Vysévání života, je celonárodní akcí na vysazování stromů. Počin aktuálně probíhající na území 20 států v 884 okresech a na 23 507 lokalitách, do jehož realizace se přímo zapojilo 420 000 místních obyvatel, by se jen podle těchto čísel dal nazvat ohromným úspěchem. Odborníci z ochrany přírody jej nicméně vidí spíš jako katastrofu pro mexickou přírodu.

Až do roku 2018 motivovala mexická vláda soukromé majitele zalesněných pozemků, aby džungli za svými humny nechali být a nekáceli ji. Újmu věcného břemene, vzniklou nekácením lesů, kompenzovaly vládní příspěvky. S nástupem prezidenta Andrése Obradora do úřadu se situace změnila. Po seškrtání rozpočtu dospěla mexická vláda k rozhodnutí, že platit zemědělcům za to, že něco nedělají, je přespříliš rozhazovačné. A že bude z environmentálního i ekonomického hlediska smysluplnější, pokud je budou vládními dotacemi motivovat spíš k tomu, aby něco dělali. Přesněji řečeno, aby stromy vysazovali.

Lepší než nekácet je sázet

Vláda se rozhodla tento projekt, nazvaný Sembrando Vida, zaštítit na Mexiko nebývale štědrou finanční podporou. Ze zvláštního rozvojového fondu bylo na kampaň vyčleněno 3,4 miliard dolarů. I proto, že ve svých programových obrysech neřeší jen zlepšení environmentální bilance Mexika, zvyšuje rozlohu zalesněné půdy, pomáhá plnit klimatické cíle – ale napomáhá i snížení dopadů zemědělského hospodaření na krajinu, redukuje potřebu kácení stromů v lesích kvůli topivu, zvyšuje začlenění žen do podnikání a dává jim příležitost k zaměstnání, snižuje chudobu obyvatel venkova.

Podmínky jsou přitom jednoduché: přihlásit se do Sembrando Vida může každý, kdo disponuje alespoň 2,5 hektary půdy, aby na ní mohl začít sadit stromy. Z vládních zdrojů k tomu dostane potřebné osivo (semenáčky stromů), a k tomu provozní dotaci 4500 pesos každý měsíc (cca 213 dolarů). Hodí se doplnit, že přepočet HDP v Mexiku se nyní pohybuje kolem 8300 dolarů na obyvatele a kampaň jim nabízí přibližně čtvrtinové (2560 dolarů) přilepšení za rok práce „na vlastním“. I proto se Vysévání života stalo velmi záhy nesmírně populární kampaní. V roce 2019 bylo v Mexiku na půdě patřící soukromým vlastníkům vysazeno 660 milionů nových stromů, metou letošního roku je jedna miliarda. A zdá se, že se to podaří.

Miliony stromů, ale lesů pořád ubývá

Konečným cílem kampaně Sembrando Vida je zalesnění 1 milionu hektarů „zemědělstvím degradované půdy“ a prezident Obrador je zatím vlastními slovy s průběhem velmi spokojený. Ne už tak ekologové, činovníci ochrany přírody a domácí i zahraniční environmentalisté, kteří program Vysévání života začali loni intenzivně kritizovat. Protože zatímco utěšeně přibývá nových lesů, ty staré mizí. V roce 2019 Mexiko pozbylo nejméně 75 000 hektarů rozlohy původních věkovitých porostů v pralesích a džunglích. Nejhorší situace panuje ve státech Chiapas, Tabasco a Quintana Roo. Jak je to možné?

Ne každý, kdo se chce zúčastnit kampaně Sembrando Vida, disponuje 2,5 hektary volné půdy. Nemalý díl uchazečů o vládní podporu disponuje již částečně nebo zcela zalesněnými parcelami. A vyjde jim lépe tedy stromy na svých pozemcích vykácet na paseku, a tu znovu – s vládní dotací – zalesnit. Možnost přilepšit si s vlastními celoročními příjmy o čtvrtinu je prostě příliš lákavá na to, aby se jí nevyužilo. Proto venkovští majitelé pozemků s velkým zápalem kácí pralesy, které do roku 2018 chránili. Aby na nich znovu mohli vysadit les. Stromy ovocné nebo rychlerostoucí, určené jako palivo.

„Vykácím kus džungle, dřevo zužitkuju na prodej, otop nebo ve vlastním domě, a od vlády dostanu nové osivo a peníze za zalesnění vykácené půdy. Takhle přesně lidé přemýšlejí,“ říká Sergio Lopez Mendoza, profesor ekologie z univerzity v Chiapasu, který program Sembrando Vida kritizuje. „Kampaň Vysévání života nemotivuje k zachování a ochraně pralesů. Naopak, akceleruje se štědrou vládní podporou jejich likvidaci.“

Kdo nekácí, nic nedostane…

V některých venkovských regionech pak kampaň dostává perverzní rozměr. Vesničané z „pralesního kraje“ Lacandon jsou státními úředníky kritizování za to, že se do vládní kampaně – své chudobě navzdory – nezapojují dostatečně. „Je to ale proto, že nechceme kácet naši džungli,“ vysvětluje Bernardno Chankin, představený místní komunity. Zvýšení příjmů by ocenili, ale ne za takovou cenu. Navíc sledují, jak kvůli masivnímu odlesnění v celém Chiapasu vysychají prameny a ztrácí se voda ze studní. „To není dobrý čas na kácení stromů, ani na jejich vysazování. Ale co jiného máme dělat?“

Předmětem nemalých kontroverzí jsou i postoje mexické vlády k udržitelnosti celého projektu. Kromě volné registrace prakticky nefunguje žádná administrativa, regulace ani kontrola. „Nikdo neřeší ani údržbu a péči o vysazené stromy, jejich zalévání. Nedá se předpokládat, že v některých regionech tak přežije více než 10-30 % výsadby,“ říká Juan Manuel Herrera, expert v oblasti lesnictví. „Každý rok jsme v celém Mexiku ztráceli nelegální těžbou pralesy o rozloze New Yorku. Teď tu navíc přicházíme o násobně více, s vládní podporou.“

Mezinárodně vychvalované Sembrando Vida místní vnímají jako vítané přilepšení vlastního rozpočtu. Za vykácení džungle a výsadbu teď dostanou mnohem víc, než kolik před rokem 2018 dostávali za nekácení. Když nové stromy nevzejdou, nic se neděje. Peníze už jednou inkasovali a vyklučením získali půdu, na které budou moci pěstovat třeba sóju.

---

reklama

---