Vodní elektrárna Slapy je po roční odstávce jednoho soustrojí opět v plné síle

Vodní elektrárna Slapy je po roční odstávce jednoho ze tří soustrojí opět v plné síle. Důvodem odstávky třetiny kapacity elektrárny byla výměna pětačtyřicetitunového bezpečnostního rychlouzávěru, který v případě nouze zastavuje přívod vody k turbínám. Původní sloužil na Slapech od zahájení provozu v roce 1955. Nový museli energetici v posledních týdnech sestavit ze tří částí. Výměna rychlouzávěru je hotová a ve středu soustrojí obnovilo dodávku do energetické sítě, informoval ČTK mluvčí ČEZ Martin Schreier. Elektrárna Slapy prošla v posledních letech modernizací všech tří soustrojí zhruba za půl miliardy korun. Prodloužila se tím její životnost o další desítky let a zvýšila účinnost. Na modernizaci energetici navázali další náročnou operací, když od loňského května vyměnili rychlouzávěr na posledním ze tří soustrojí. Zbylé dva vyměnili v předchozích letech.

Rychlouzávěr je zařízení umístěné u vtoku do vodního přivaděče ke každé z turbín. Umí v případě ohrožení elektrárny za 20 vteřin zabránit vodě v přítoku na turbínu a zajistit, aby další pohyb soustrojí nezhoršoval poškození. Dosloužilá ocelová bezpečnostní pojistka z roku 1955 o rozměrech 4,5 krát osm metrů a hmotnosti 45 tun zamířila loni v květnu po vyzdvižení k sešrotování. Letos energetici na místo usadili nový uzávěr, pomocí jeřábu ho spustili do více než 40 metrů hluboké šachty.

"Každou z turbín proteče za plného provozu 110 kubíků vody za vteřinu. Když chceme v případě ohrožení provozu strojů takovou masu vody zastavit, potřebujeme jí přehradit cestu těžkým a spolehlivě fungujícím rychlouzávěrem. Původní zařízení bylo proto nutné kompletně vyměnit. Po takzvaných suchých i následných mokrých zkouškách jsme mohli včera (ve středu) najet soustrojí znovu do plného provozu, a elektrárna je tak opět k dispozici celým svým výkonem," uvedl vedoucí oddělení provoz vodní elektrárny Slapy Michal Šárka.

Vodní elektrárna Slapy byla jako součást stejnojmenného vodního díla budována od roku 1949 při první velké stavbě vltavské kaskády. Napuštění vodního díla v roce 1954 urychlila povodeň, které z větší části vzaly její ničivou sílu právě dokončené Slapy. Regulérní provoz zahájila elektrárna o rok později. Trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami jí zaručuje celkový instalovaný výkon 144 MW, který ji řadí na druhé místo na celé vltavské kaskádě.

---

reklama

---