Vodní zákon zpřesní postupy při likvidaci havárií, novelu podepsal prezident
Stát v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat prvních 2000 kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku. Tvůrcem a správcem registru výpustí bude ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M., přičemž přístup do registru budou mít například vodoprávní úřady, hasiči nebo policie a vojenská policie.
Kdo zjistí nebo způsobí havárii na vodních tocích, bude ji muset podle novely ohlásit Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasiči uvědomí vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie, Českou inspekci životního prostředí, správce povodí a zástupce samosprávy obce. Hasiči na místě havárie zahájí záchranné a likvidační práce. Po příjezdu zástupce vodoprávního úřadu úředník převezme řízení prací při likvidaci havárie a vyšetřování příčin.
Povolení pro nakládání s odpadními vodami nebudou muset mít letní dětské tábory, aby nemusely budovat třeba plastové jímky nebo čistírny. Výjimka nebude platit pro celoroční tábořiště provozovaná zpravidla komerčně. Podmínkou bude, že v táboře bude nejvýše 60 dětí do 15 let a bydlet budou výhradně ve stanech. Novela rovněž upravuje odpovědnost za zvládání povodní v případě Prahy. Pokud by byla povodeň na Vltavě, odpovědnost by přebíral magistrát, v případě menších toků, jako je Botič, Rokytka a Šárecký potok, by zůstala na městských částech.
Senátní výbory chtěly novelu vrátit Sněmovně s pozměňovacím návrhem. Chtěly, aby plánování a výstavba malých vodních elektráren byly ze zákona pokládány za převažující veřejný zájem tak jako u jiných zařízení k výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by to ale bylo v rozporu s evropskou směrnicí o ochraně přírody a krajiny. Plénum Senátu pak novelu schválilo beze změny.
reklama