Vojenské lesy snížily za pět let objem dříví napadeného kůrovcem o 97,8 procent

Vojenské lesy snížily od roku 2020 do roku 2025 objem dříví napadeného kůrovcem, takzvaný kalamitní základ, o 97,8 procenta, tedy z 411.000 metrů krychlových na 9000 metrů krychlových, což představuje pokles na dvě procenta původního objemu. Podle lesníků jde o významný pokrok v boji proti kůrovcové kalamitě a pokles znamená, že je kalamita nadále na ústupu. S monitoringem zdravotního stavu lesa vojenským lesům pomáhají data z družic. Mezi roky 2024 a 2025 se kalamitní základ meziročně snížil o polovinu, uvedly Vojenské lesy a statky (VLS). Za úspěch považují vojenské lesy i pokles počtu kůrovcových ohnisek. "Zatímco v roce 2020 jsme evidovali 2400 ohnisek, v roce 2025 už jen 500, což odpovídá 21 procentům původního počtu,“ uvedl Pavel Češka, vedoucí oddělení lesní výroby VLS.

Základním způsobem ochrany proti škůdci lýkožroutu smrkovému je včasné vyhledávání napadených stromů. K tomu vojenské lesy využívají několik opatření a moderních technologií, včetně satelitního monitoringu. "Analyzujeme zdravotní stav lesů pomocí satelitních snímků. Každý potenciálně poškozený strom identifikovaný analýzou snímků následně ověřujeme přímo v terénu,“ uvedl Češka. Práci člověka v lese ale zatím satelity plnohodnotně nahradit nedokážou, dodal.

V roce 2023 prováděly VLS monitoring na ploše 5000 hektarů, v roce 2024 na 10.000 hektarů a pro rok 2025 mají v plánu rozšíření plochy na 40 000 hektarů lesa.

Snímky z oběžné dráhy dokážou zachytit změny v obsahu chlorofylu v jehlicích smrků. Snímky následně vyhodnotí umělá inteligence a výsledky mají lesníci k dispozici do 24 hodin od nasnímkování.

Monitoring stavu lesa umožňuje efektivnější dohledání kůrovcem napadených stromů nejen po jarním rojení škůdců, ale i po ukončení letové aktivity kůrovce v srpnu a září. Podle lesníků je metoda obzvlášť cenná v situaci, kdy se kůrovec vrací do základního stavu, protože v takových případech se nová ohniska nevyskytují jen v lokalitách, kde je lze předpokládat, ale mohou vznikat i v letním období po čerstvě provedených těžbách.

Přestože se kůrovcová situace lepší, Češka upozornil, že stačí jakékoliv podcenění boje proti kůrovci a vše může opět začít gradovat.

Také Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti už dříve uvedl, že těžba kůrovcového dříví klesá. Stejně jako Češka nicméně i lesníci z ústavu podotýkají, že kůrovcovou kalamitou je postižená téměř celá ČR a v lesích ani v příštích letech nelze očekávat získání úplné kontroly nad šířením kůrovce, a to i vzhledem k nevyzpytatelnosti počasí.

Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Vrcholila v roce 2020, kdy bylo kůrovcem mimořádně silně zasaženo či bezprostředně ohroženo až 47 procent katastrálních území v Česku.

---

reklama

---