https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/volby-2006-co-zeleni-slibovali-v-roce-2002-a-jak-sve-sliby-plnili
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Volby 2006 - Co zelení slibovali v roce 2002 a jak své sliby plnili

16.4.2006 09:00 | PRAHA (EkoList)
Strana zelených (SZ) se sice parlamentních voleb v roce 2002 zúčastnila, získala ale jen 2,36 % voličských hlasů a do sněmovny se nedostala. Porovnávat její sliby se skutky je tedy dost obtížné, aspoň přibližným vodítkem nám ale můžou být tiskové zprávy strany. V částech minulého volebního programu pojednávajících o životním prostředí se SZ soustředila hlavně na podporu občanských spolků, odklon od jaderné energetiky k obnovitelným zdrojům energie, podporu veřejné a kolejové dopravy a zlepšení péče o krajinu a lesy.
 

Článek je součástí předvolebního informačního servisu EkoListu. Podívejte se rovněž na:
  • Volby 2006 - zpravodajství a další informace k letošním volbám do Poslanecké sněmovny

Od parlamentních voleb v roce 2002 se hned dvakrát výrazně změnila tvář strany. Už před volbami se na společném postupu SZ dohodla s představiteli tzv. Brandýského fóra. (To vzniklo na jaře 2001 na obhajobu státní podpory občanských sdružení a sdružovalo osobnosti z různých občanských iniciativ. Mezi nejznámější patřili Jakub Patočka, Jan Beránek a Táňa Fischerová, která ovšem nakonec kandidovala - úspěšně - do sněmovny na kandidátce US-DEU.) Nedlouho po volbách lidé především z prostředí nevládních organizací (např. Jan Beránek, Ivan Dejmal, Ondřej Liška, Jakub Patočka atd.) oslovili neveřejnou, tzv. Tmavozelenou výzvou své sympatizanty a vyzvali je ke vstupu do Strany zelených. Počet členů strany se pak skutečně rozšířil o velké množství lidí z prostředí nevládních organizací (viz článek Vstup aktivistů vyvolal pnutí ve Straně zelených). Nějaký výrazný odklon od volebního programu z roku 2002 se ale nekonal. "Výzva se hlásí k volebnímu programu Strany zelených z loňských parlamentních voleb," řekl EkoListu na začátku roku 2003 tehdejší představitel tzv. Tmavozelené výzvy Jan Beránek (viz rozhovor Jan Beránek: Máme vizi jiné společnosti), jenž se o pár měsíců později stal předsedou strany.

Přes pnutí uvnitř SZ vydržel v předsednickém křesla až do září loňského roku, kdy ho vystřídal Martin Bursík (viz zprávy Strana zelených: Patočka znechuceně odchází, Bursík se těší na volby a Strana zelených změnila vedení a kurs), který do strany vstoupil v červnu 2004 (viz zpráva Martin Bursík s Petrem Štěpánkem chtějí vést Stranu zelených). Ani pod jeho vedením ve straně nenastal nějaký radikální odklon od politických závazků, ke kterým se zelení hlásili v roce 2002.

Ačkoli se zelení nedostali do sněmovny, jejich zástupce v uplynulém volebním období poprvé v historii ČR přece jen zasedl v parlamentu. Do Senátu byl v Praze 10 na podzim roku 2004 zvolen Jaromír Štětina jako nezávislý kandidát za Stranu zelených. Jeho volební program se však životním prostředím téměř nezabýval a Štětina v rozhovorech před volbami i po volbách upozorňoval na to, že se necítí dobrým ekologem, ale že se hodlá výrazně angažovat v oblasti lidských práv. V Senátu vystoupil při projednávání dvou zákonů týkajících se životního prostředí. Jedním byl zákon o obnovitelných zdrojích energie, druhým novela o právu na informace o životním prostředí (podrobnosti viz níže). Štětinu do Senátu prosazovali zelení pod vedením Jana Beránka, s novým vedením strany senátor spolupráci odmítl (viz zde a zde).

Občané a reforma
Zelení v roce 2002 slibovali posílení účasti občanů a jejich sdružení na rozhodování o věcech veřejného zájmu, za nutnou považovali ratifikaci Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí. V průběhu dalších let opravdu kritizovali poslanecké iniciativy, které chtěli práva veřejnosti omezit (např. tisková zpráva (TZ) Poslanci se štítí občanů), pustili se i do sporu s prezidentem Václavem Klausem, když označil různé občanské organizace za nebezpečí pro demokracii (TZ Zelení odmítají výroky prezidenta republiky na adresu občanských iniciativ). Rovněž senátor zvolený za Stranu zelených, Jaromír Štětina, se při projednávání v parlamentu snažil do novely o právu na informace o životním prostředí prosadit pozměňovací návrh, který by posílil postavení žadatele o informace (například by mu mělo být umožněno udělat si kopii požadovaného dokumentu). Dva výbory Senátu ovšem navrhly předlohu odsouhlasit ve znění schváleném sněmovnou bez ohledu na tento pozměňovací návrh. Hlasovalo se tedy o sněmovním znění, Jaromír Štětina se při tom zdržel.

Strana zelených slíbila rovněž zahájit ekologickou daňovou reformu, která by snížila zdanění práce a zvýšila zdanění neobnovitelných zdrojů. Její zpracování pro ministerstvo životního prostředí připravoval současný předseda zelených Martin Bursík, který v roce 2002 ale členem SZ nebyl.

Za limity a obnovitelné zdroje
Zelení chtěli zlepšit podmínky pro výrobu, označování a prodej biopotravin, ekologické zemědělství se podle nich mělo rozšířit na pětinu plochy zemědělské půdy do roku 2010. Podporovali urychlené ukončení těžby uranu a zákonem chtěli potvrdit limity těžby, které chrání severočeské obce před postupem dolů. Proti případnému zrušení územních limitů bojují stále (např. TZ Strana zelených: podpořit zaměstnanost na Ústecku lze bez prolomení limitů těžby, Zelení: Mostecko musí myslet na budoucnost, Strana zelených podporuje variantu Územního plánu Ústeckého kraje se zachováním ekologických limitů těžby, Strana zelených bude prosazovat přepracování konceptu Územního plánu Ústeckého kraje v souladu s vládním usnesením č. 444/1991 o územních ekologických limitech těžby).

Se zeleným ministrem životního prostředí měla do roku 2010 skončit jaderná energetika v České republice. Z obnovitelných zdrojů na tu dobu zelení plánovali získávat minimálně 8 % potřeby elektrické energie, elekřina z nich měla být povinně vykupována za garantovanou cenu určenou regulačním úřadem. Jaderná elektrárna Temelín neměla být uvedena do provozu, pokud ČEZ neprokáže, že úroveň jeho bezpečnosti odpovídá současným západním standardům, že dovede bezpečně likvidovat radioaktivní odpady a že výroba z Temelína nepůjde na vývoz, ale poslouží výhradně domácí spotřebě. Podporu obnovitelným zdrojům zelení později vyjadřovali hlavně v tiskových zprávách, kterými komentovali projednávání vládního návrhu zákona o obnovitelných zdrojích energie (např. Zákon o obnovitelných zdrojích energie: Děkujeme, v této podobě rozhodně ne!, Bude zákon o obnovitelných zdrojích zlatým dolem pro ČEZ?, Výzva Parlamentu: Zachovejte pevné výkupní ceny všem!, ODS v Senátu prosadila zákon o obnovitelných zdrojích energie v problematické podobě), současný předseda Martin Bursík zákon o OZE dokonce pro ministerstvo životního prostředí pomáhal připravit a ve sněmovně za něj lobboval (viz rozhovor Martin Bursík: Strana zelených je schopna odpovědět na všechny politické problémy), mimo to ještě v létě 2004 zelení podpořili komplexní pozměňovací návrh zákona, jehož přípravu vedla členka strany Neela Winkelmann-Heyrovská (Beránek: Chceme jednoduchý, účinný a nebyrokratický zákon o OZE).

K zákonu o obnovitelných zdrojích energie vystoupil v Senátu také Jaromír Štětina. Podpořil jeho základní zaměření jako důležité, ke konkrétnímu znění měl ovšem několik výhrad. Jako významný nedostatek mu připadalo, že by podporoval výrobu energie i ve velkých zdrojích, které můžou škodit životnímu prostředí, jako jsou např. velké vodní přehrady, spalování biomasy ve velkých konvenčních tepelných elektrárnách nebo nepřiměřeně rozsáhlé parky větrných elektráren. Další výhrady se týkaly stanovených cen na výkup energie. Z těchto důvodů se nakonec při rozhodování o sněmovní verzi zákona Jaromír Štětina zdržel hlasování (viz TZ ODS v Senátu prosadila zákon o obnovitelných zdrojích energie v problematické podobě), tedy de facto hlasoval proti zákonu.

Ačkoli se zelení v programu o ochraně klimatu vůbec nezmiňovali, v anketě EkoListu místopředseda SZ Ondřej Lukáš odpověděl, že strana považuje Kjótský protokol za nezbytné minimum ve snahách řešit problém globálního oteplování. V tiskových zprávách týkajících se energetiky pak zelení klimatem často argumentovali a v některých ho vyzvedli jako zásadní téma české politiky (např. Zelení Ambrozkovi: Snižte emise nebezpečných skleníkových plynů!, Zelení: Přestaňme si hrát na slepou bábu)."

Stejné postoje zastávali i při schvalování státní energetické koncepce v letech 2003 a 2004 (viz např. TZ Státem navrhovanou energetickou koncepci zaplatíme nejen penězi, ale i naším zdravím, Vládní energetická koncepce nás vrací do minulého století, Tzv. zelený scénář je výsměchem jakékoliv zelené politice, Kdy skončí protekce jaderné energetiky?).

Doprava a odpady
V oblasti dopravy chtěli zelení aspoň 60 % státních výdajů vložit do veřejné dopravy. Přísnými a citelnými postihy hodlali zamezit v jízdě přetíženým kamionům. Využívána měla být alternativní paliva, zvyšovat se měl počet železničních (České dráhy se měly změnit na moderní efektivní podnik) i autobusových spojů. Pro všechna česká města chtěli zavést jednotný tarifní systém veřejné dopravy. Podporovali budování cyklistických stezek a pěších zón. Když se těmto tématům se v letech 2002-2006 věnovali v tiskových zprávách (např. TZ Hlavním tématem je odsun nádraží, Strana zelených proti nadměrnému automobilismu, Dálnice by přes Mikulov vést neměla, Zelení: bubnujeme na poplach proti garážím v centru, Tisková zpráva Strany zelených ke zdražení pohonných hmot, Zelení: Problémy s parkováním v centru může vyřešit kvalitnější MHD, Rozvoj pražské veřejné dopravy - protichůdné a nereálné sliby primátora Béma, Strana zelených v Praze: investice do veřejné dopravy místo nefunkčního torza městského okruhu, Podporujeme železniční a kombinovanou dopravu pro dálkovou přepravu zboží), zůstávali v intencích svého předvolebního programu.

Stejně tak svému programu zůstali věrní i v oblasti odpadů. Před volbami v roce 2002 zelení slíbili zvýhodnit ekologickou likvidaci odpadů - recyklaci, kompostování, biodegradaci apod. Důsledně chtěli postihovat dovoz odpadů a zakázat výrobu a dovoz výrobků z PVC. Postoje v tiskových zprávách tomu odpovídají (např. TZ Potvrzeno: Recyklovat je výhodnější než stavět spalovnu v Opatovicích, Nevozte odpady do ČR - recyklujte je doma!, Spalovna odpadu v Opatovicích: budeme popelnicí Evropy?, Zelení chtějí zabránit nelegálním a nebezpečným dovozům odpadů, Strana zelených zahajuje v Plzni celostátní petiční akci proti dovozům odpadu do spaloven).

Krajina a lesy
Půda měla být podle slibů zelených z roku 2002 chráněna zákonem jako nenahraditelné národní bohatství, ruku v ruce s tím mělo přijít i zpřísnění podmínek pro její zábor za účelem výstavby nových průmyslových, obchodních a skladovacích komplexů, podpořena měla být naopak výstavba na nevyužívaných plochách uvnitř měst. To zelení prosazovali i při hledání místa pro automobilku Hyundai, která se nakonec bude stavět na zeleném poli u severomoravských Nošovic (TZ Miliardy na nošovickou zónu by lépe využili místní podnikatelé).

Státní dotace pro zemědělství měly být podle SZ vázázny na péči o krajinu a efektivní investice (protierozní zábrany, meliorace, zalesňování krajiny, aj.). Prosazovat to hodlali zelení v Evropském parlamentu (TZ Zdravější a bezpečnější jídlo v rozšířené Evropě - Evropský parlament ke kontrole kvality potravin). Obnovu by si podle zelených zasloužil přirozený vodní režim krajiny a prevence vzniku povodní, k čemuž se zelení teď znovu přihlásili (TZ Povodně a ochrana před nimi).

Stromků přibývá, nadace není
Z dalších slibů uveďme namátkou snahu prosadit ekologickou výchovu na základních a středních školách, vznik Světové environmentální organizace a reformu Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, zrušení ministerstva pro místní rozvoj a možnost odepsat si z daní aspoň jedno procento pro činnost občanských iniciativ.

Strana zelených taky v odstavci programu s názvem "Jdeme příkladem" slíbila, že vloží čtvrtinu zisku ze státního příspěvku za volby do nové nadace zřízené občanskými iniciativami na podporu ekologie a demokracie. Mediálně nejvděčnější pak byl slib za každý získaný hlas zasadit jeden strom. Ještě v televizní debatě krátce po volbách si tehdejší předseda strany Miroslav Rokos liboval, jak se těší na 113 tisíc nových stromů. Oběma sliby si ale zelení moc nepomohli.

"Nadace? Tak to nevím," říká do telefonu místopředsedyně SZ Dana Kuchtová, která se členkou strany stala až na podzim roku 2003. Se stromy je to lepší: "Průběžně na tom pracujeme, zrovna teď v sobotu jdeme zase sázet. Slib sice nesplníme za čtyři roky, které utekly od voleb, ale stromky bereme jako závazek, který musíme dodržet." Zelení stromky nekupují, ale nabízejí zdarma svou práci při sázení lesním správám, obcím, firmám nebo i nevládním organizacím, které to mají v plánu. Vedou si i statistiku, kolik jich kde vysázeli - podle stranických údajů se teď číslo blíží 48 tisícům.

Na převedení peněz do nějaké nadace si nevzpomíná ani bývalý předseda Miroslav Rokos. "Do programu se to dostalo jako bod, který jsme slíbili představitelům Brandýského fóra. Nakonec k tomu ale, myslím, nedošlo. Hlavním důvodem bylo, že sami lidé z Brandýského fóra po volbách do strany vstoupili a strana začala mít jiné starosti."

Přesněji si události v roce 2002 vybavuje tehdejší člen vedení odpovědný za hospodaření Jan Dytrych. "Strana zelených byla připravena svůj slib splnit. Měli jsme všechno připravené, a to včetně peněz. Byla sepsána i dohoda, ovšem peníze nebylo komu poslat. Pro jejich převzetí mělo vzniknout sdružení, ale nevzniklo. To však nebyla chyba SZ, ale těch, kteří zastupovali Brandýské fórum. Když pak představitelé Brandýského fóra vstoupili do SZ, udělali ve straně převrat a už se k tomu nikdy nikdo nevrátil."

Jan Beránek, jeden ze spoluorganizátorů Brandýského fóra a od dubna 2003 pak předseda Strany zelených, potvrzuje, že nadace nevznikla. "Nestihl jsem to vyřešit. Strana dlužila peníze a dát je jen tak do nějaké nadace místo věřiteli nešlo. Když jsem se stal předsedou, tak jsme navíc smlouvu s Brandýským fórem vůbec nenašli. Ani přesně nevím, co v ní bylo. V delegaci, která to za Brandýské fórum sjednávala, jsem nebyl."

Shrnutí
Protože se zelení v roce 2002 do sněmovny nedostali, nemohli své postoje osvědčit v praktické politice. Snažili se ale aspoň působit na veřejné mínění, například tiskovými zprávami. Ve straně za tu dobu došlo ke dvěma výraznějším změnám ve vedení, což ovlivnilo závazek vložit 25 % ze státního příspěvku na volby na založení nadace zřízené občanskými iniciativami na podporu ekologie a demokracie - tento závazek zelení nedodrželi, podle představitelů strany kvůli tomu, že občanské iniciativy nadaci nezřídily. Trochu líp to vypadá se slibem vysadit za každý hlas jeden strom - splněn není, nicméně zelení na něm podle svých slov formou bezplatných brigád stále pracují. Co se týká obsahové stránky, svých politických slibů z roku 2002 se zelení v zásadě drželi.
reklama

 
Jan Stejskal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist