Volby 2006 - Co zelení slibovali v roce 2002 a jak své sliby plnili
Článek je součástí předvolebního informačního servisu EkoListu. Podívejte se rovněž na:
|
Přes pnutí uvnitř SZ vydržel v předsednickém křesla až do září loňského roku, kdy ho vystřídal Martin Bursík (viz zprávy Strana zelených: Patočka znechuceně odchází, Bursík se těší na volby a Strana zelených změnila vedení a kurs), který do strany vstoupil v červnu 2004 (viz zpráva Martin Bursík s Petrem Štěpánkem chtějí vést Stranu zelených). Ani pod jeho vedením ve straně nenastal nějaký radikální odklon od politických závazků, ke kterým se zelení hlásili v roce 2002.
Ačkoli se zelení nedostali do sněmovny, jejich zástupce v uplynulém volebním období poprvé v historii ČR přece jen zasedl v parlamentu. Do Senátu byl v Praze 10 na podzim roku 2004 zvolen Jaromír Štětina jako nezávislý kandidát za Stranu zelených. Jeho volební program se však životním prostředím téměř nezabýval a Štětina v rozhovorech před volbami i po volbách upozorňoval na to, že se necítí dobrým ekologem, ale že se hodlá výrazně angažovat v oblasti lidských práv. V Senátu vystoupil při projednávání dvou zákonů týkajících se životního prostředí. Jedním byl zákon o obnovitelných zdrojích energie, druhým novela o právu na informace o životním prostředí (podrobnosti viz níže). Štětinu do Senátu prosazovali zelení pod vedením Jana Beránka, s novým vedením strany senátor spolupráci odmítl (viz zde a zde).
Strana zelených slíbila rovněž zahájit ekologickou daňovou reformu, která by snížila zdanění práce a zvýšila zdanění neobnovitelných zdrojů. Její zpracování pro ministerstvo životního prostředí připravoval současný předseda zelených Martin Bursík, který v roce 2002 ale členem SZ nebyl.
Se zeleným ministrem životního prostředí měla do roku 2010 skončit jaderná energetika v České republice. Z obnovitelných zdrojů na tu dobu zelení plánovali získávat minimálně 8 % potřeby elektrické energie, elekřina z nich měla být povinně vykupována za garantovanou cenu určenou regulačním úřadem. Jaderná elektrárna Temelín neměla být uvedena do provozu, pokud ČEZ neprokáže, že úroveň jeho bezpečnosti odpovídá současným západním standardům, že dovede bezpečně likvidovat radioaktivní odpady a že výroba z Temelína nepůjde na vývoz, ale poslouží výhradně domácí spotřebě. Podporu obnovitelným zdrojům zelení později vyjadřovali hlavně v tiskových zprávách, kterými komentovali projednávání vládního návrhu zákona o obnovitelných zdrojích energie (např. Zákon o obnovitelných zdrojích energie: Děkujeme, v této podobě rozhodně ne!, Bude zákon o obnovitelných zdrojích zlatým dolem pro ČEZ?, Výzva Parlamentu: Zachovejte pevné výkupní ceny všem!, ODS v Senátu prosadila zákon o obnovitelných zdrojích energie v problematické podobě), současný předseda Martin Bursík zákon o OZE dokonce pro ministerstvo životního prostředí pomáhal připravit a ve sněmovně za něj lobboval (viz rozhovor Martin Bursík: Strana zelených je schopna odpovědět na všechny politické problémy), mimo to ještě v létě 2004 zelení podpořili komplexní pozměňovací návrh zákona, jehož přípravu vedla členka strany Neela Winkelmann-Heyrovská (Beránek: Chceme jednoduchý, účinný a nebyrokratický zákon o OZE).
K zákonu o obnovitelných zdrojích energie vystoupil v Senátu také Jaromír Štětina. Podpořil jeho základní zaměření jako důležité, ke konkrétnímu znění měl ovšem několik výhrad. Jako významný nedostatek mu připadalo, že by podporoval výrobu energie i ve velkých zdrojích, které můžou škodit životnímu prostředí, jako jsou např. velké vodní přehrady, spalování biomasy ve velkých konvenčních tepelných elektrárnách nebo nepřiměřeně rozsáhlé parky větrných elektráren. Další výhrady se týkaly stanovených cen na výkup energie. Z těchto důvodů se nakonec při rozhodování o sněmovní verzi zákona Jaromír Štětina zdržel hlasování (viz TZ ODS v Senátu prosadila zákon o obnovitelných zdrojích energie v problematické podobě), tedy de facto hlasoval proti zákonu.
Ačkoli se zelení v programu o ochraně klimatu vůbec nezmiňovali, v anketě EkoListu místopředseda SZ Ondřej Lukáš odpověděl, že strana považuje Kjótský protokol za nezbytné minimum ve snahách řešit problém globálního oteplování. V tiskových zprávách týkajících se energetiky pak zelení klimatem často argumentovali a v některých ho vyzvedli jako zásadní téma české politiky (např. Zelení Ambrozkovi: Snižte emise nebezpečných skleníkových plynů!, Zelení: Přestaňme si hrát na slepou bábu)."
Stejné postoje zastávali i při schvalování státní energetické koncepce v letech 2003 a 2004 (viz např. TZ Státem navrhovanou energetickou koncepci zaplatíme nejen penězi, ale i naším zdravím, Vládní energetická koncepce nás vrací do minulého století, Tzv. zelený scénář je výsměchem jakékoliv zelené politice, Kdy skončí protekce jaderné energetiky?).
Stejně tak svému programu zůstali věrní i v oblasti odpadů. Před volbami v roce 2002 zelení slíbili zvýhodnit ekologickou likvidaci odpadů - recyklaci, kompostování, biodegradaci apod. Důsledně chtěli postihovat dovoz odpadů a zakázat výrobu a dovoz výrobků z PVC. Postoje v tiskových zprávách tomu odpovídají (např. TZ Potvrzeno: Recyklovat je výhodnější než stavět spalovnu v Opatovicích, Nevozte odpady do ČR - recyklujte je doma!, Spalovna odpadu v Opatovicích: budeme popelnicí Evropy?, Zelení chtějí zabránit nelegálním a nebezpečným dovozům odpadů, Strana zelených zahajuje v Plzni celostátní petiční akci proti dovozům odpadu do spaloven).
Státní dotace pro zemědělství měly být podle SZ vázázny na péči o krajinu a efektivní investice (protierozní zábrany, meliorace, zalesňování krajiny, aj.). Prosazovat to hodlali zelení v Evropském parlamentu (TZ Zdravější a bezpečnější jídlo v rozšířené Evropě - Evropský parlament ke kontrole kvality potravin). Obnovu by si podle zelených zasloužil přirozený vodní režim krajiny a prevence vzniku povodní, k čemuž se zelení teď znovu přihlásili (TZ Povodně a ochrana před nimi).
Strana zelených taky v odstavci programu s názvem "Jdeme příkladem" slíbila, že vloží čtvrtinu zisku ze státního příspěvku za volby do nové nadace zřízené občanskými iniciativami na podporu ekologie a demokracie. Mediálně nejvděčnější pak byl slib za každý získaný hlas zasadit jeden strom. Ještě v televizní debatě krátce po volbách si tehdejší předseda strany Miroslav Rokos liboval, jak se těší na 113 tisíc nových stromů. Oběma sliby si ale zelení moc nepomohli.
"Nadace? Tak to nevím," říká do telefonu místopředsedyně SZ Dana Kuchtová, která se členkou strany stala až na podzim roku 2003. Se stromy je to lepší: "Průběžně na tom pracujeme, zrovna teď v sobotu jdeme zase sázet. Slib sice nesplníme za čtyři roky, které utekly od voleb, ale stromky bereme jako závazek, který musíme dodržet." Zelení stromky nekupují, ale nabízejí zdarma svou práci při sázení lesním správám, obcím, firmám nebo i nevládním organizacím, které to mají v plánu. Vedou si i statistiku, kolik jich kde vysázeli - podle stranických údajů se teď číslo blíží 48 tisícům.
Na převedení peněz do nějaké nadace si nevzpomíná ani bývalý předseda Miroslav Rokos. "Do programu se to dostalo jako bod, který jsme slíbili představitelům Brandýského fóra. Nakonec k tomu ale, myslím, nedošlo. Hlavním důvodem bylo, že sami lidé z Brandýského fóra po volbách do strany vstoupili a strana začala mít jiné starosti."
Přesněji si události v roce 2002 vybavuje tehdejší člen vedení odpovědný za hospodaření Jan Dytrych. "Strana zelených byla připravena svůj slib splnit. Měli jsme všechno připravené, a to včetně peněz. Byla sepsána i dohoda, ovšem peníze nebylo komu poslat. Pro jejich převzetí mělo vzniknout sdružení, ale nevzniklo. To však nebyla chyba SZ, ale těch, kteří zastupovali Brandýské fórum. Když pak představitelé Brandýského fóra vstoupili do SZ, udělali ve straně převrat a už se k tomu nikdy nikdo nevrátil."
Jan Beránek, jeden ze spoluorganizátorů Brandýského fóra a od dubna 2003 pak předseda Strany zelených, potvrzuje, že nadace nevznikla. "Nestihl jsem to vyřešit. Strana dlužila peníze a dát je jen tak do nějaké nadace místo věřiteli nešlo. Když jsem se stal předsedou, tak jsme navíc smlouvu s Brandýským fórem vůbec nenašli. Ani přesně nevím, co v ní bylo. V delegaci, která to za Brandýské fórum sjednávala, jsem nebyl."
reklama