Vřesu na Kraví hoře v Podyjí vyjela pomoci i fréza
Pracovníci frézu na Kraví hoře použili na několika menších plochách. "Na vybraných ploškách byly odstraněny přestárlé keře vřesu a narušen půdní povrch. Cílem je porosty zmladit, k čemuž vřes potřebuje holou půdu," uvedl Stejskal, který má v Podyjí na starosti péči o nelesní plochy.
Až dosud ochranáři praktikovali metodu odstraňování vřesu včetně svrchní vrstvy půdy pomocí bagru, začali s tím ještě před rokem 2010. "Na ošetřených plochách se zhruba po dvou letech začínají objevovat nové rostlinky vřesu a celý porost se postupně obnoví," uvedl Stejskal. Frézování by podle něj mohlo celou metodu obnovy vřesu výrazně zlevnit, a to až o desítky tisíc korun. Odpadá při něm totiž nutnost odvozu materiálu jako v případě práce s bagrem, biomasa zůstane na místě. Podle Stejskala je ale riziko, že vřes její vrstvou neproroste. "Pokud by se tak stalo, vrátili bychom se zase k bagru," řekl Stejskal.
Prokoukla i jižní polovina vřesoviště, kde ochranáři odstranili náletové stromy a keře. Vyřezávali především růže, hlohy, porosty ostružiníků, osiky a borovice, ale také některé duby nebo břízy. Většinu odstraněné hmoty bylo nutné odvézt, ale část dřevin zůstala na vhodných místech k zetlení a jako úkryt živočichů.
Kraví hora byla po staletí udržována téměř bez dřevin. Nejdříve pastvou dobytka a poté, od počátku 20. století, činností vojáků. Při údržbě Kraví hory není podle Stejskala snahou odstranit veškeré stromy a keře. Spíše je udržovat v rozumné míře tak, aby nehrozily zastíněním citlivá společenstva rostlin a živočichů. "Bez tohoto opatření by se vřesoviště brzy změnilo v les a mnohé druhy náročné na dostatek světla, ke kterým patří vřes, křivatce nebo třeba vstavače kukačky, by vymizely," uvedl Stejskal.
reklama
Lesy ČR podle Hnutí Duha potřebují přípravu na změnu klimatu, ne úspory
Uchazeči o místo generálního ředitele Lesů ČR mají podat přihlášky do 24. ledna
Analytik: Ceny dřeva by rostly i bez ohledu na vedení podniku Lesy ČR