https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vresu-na-kravi-hore-v-podyji-vyjela-pomoci-i-freza
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vřesu na Kraví hoře v Podyjí vyjela pomoci i fréza

26.2.2019 10:25 | BRNO (ČTK)
Traktor při úpravě ploch zarostlých ostružiníkem a porostem trnek pomocí frézy.
Traktor při úpravě ploch zarostlých ostružiníkem a porostem trnek pomocí frézy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Robert Stejskal / Správa Národního parku Podyjí
Vřesu na Kraví hoře v Národním parku Podyjí letos poprvé vyjela pomoci fréza, upravila asi půlhektarovou plochu vřesoviště. Dosud s přestárlými porosty pomáhal zhruba každý druhý rok bagr. Informoval o tom Robert Stejskal ze správy národního parku. Zásahy pomocí těžké techniky jsou na vřesovištích doplňkem k pastvě.
 

Pracovníci frézu na Kraví hoře použili na několika menších plochách. "Na vybraných ploškách byly odstraněny přestárlé keře vřesu a narušen půdní povrch. Cílem je porosty zmladit, k čemuž vřes potřebuje holou půdu," uvedl Stejskal, který má v Podyjí na starosti péči o nelesní plochy.

Až dosud ochranáři praktikovali metodu odstraňování vřesu včetně svrchní vrstvy půdy pomocí bagru, začali s tím ještě před rokem 2010. "Na ošetřených plochách se zhruba po dvou letech začínají objevovat nové rostlinky vřesu a celý porost se postupně obnoví," uvedl Stejskal. Frézování by podle něj mohlo celou metodu obnovy vřesu výrazně zlevnit, a to až o desítky tisíc korun. Odpadá při něm totiž nutnost odvozu materiálu jako v případě práce s bagrem, biomasa zůstane na místě. Podle Stejskala je ale riziko, že vřes její vrstvou neproroste. "Pokud by se tak stalo, vrátili bychom se zase k bagru," řekl Stejskal.

Prokoukla i jižní polovina vřesoviště, kde ochranáři odstranili náletové stromy a keře. Vyřezávali především růže, hlohy, porosty ostružiníků, osiky a borovice, ale také některé duby nebo břízy. Většinu odstraněné hmoty bylo nutné odvézt, ale část dřevin zůstala na vhodných místech k zetlení a jako úkryt živočichů.

Kraví hora byla po staletí udržována téměř bez dřevin. Nejdříve pastvou dobytka a poté, od počátku 20. století, činností vojáků. Při údržbě Kraví hory není podle Stejskala snahou odstranit veškeré stromy a keře. Spíše je udržovat v rozumné míře tak, aby nehrozily zastíněním citlivá společenstva rostlin a živočichů. "Bez tohoto opatření by se vřesoviště brzy změnilo v les a mnohé druhy náročné na dostatek světla, ke kterým patří vřes, křivatce nebo třeba vstavače kukačky, by vymizely," uvedl Stejskal.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist