Výroba nafty z rostlin ničí klima víc než ropa, říká uniklá studie
K takovému výsledku došli úředníci Evropské komise při použití metody zvané nepřímé změny využití krajiny (ILUC – z anglického indirect land use change), napsal server Euractiv. Metoda do celkové emisní bilance paliv započítává i emise spojené se změnou původního porostu na palivovou plantáž.
Uniklé materiály se původně zabývaly zkoumáním dopadů těžby ropy z ropných písků v Kanadě na životní prostředí. A srovnání s biopalivy.
Podle textů pro směrnici o kvalitě paliv jeden megajoule energie, získaný z ropných písků, zatěžuje ovzduší 107 gramy CO2. Stejné množství energie získané z ropy představuje 87,5 gramů CO2. Ropa tedy přispívá ke klimatické změně méně než ropné písky. Pozoruhodné je, že špatně z tohoto porovnání vychází i biopaliva – při použití palmového oleje je zátěž ovzduší 105 gramů CO2, u sojových bobů 103 gramů, u řepky 95 gramů a u slunečnicového oleje 86 gramů. Metoda jim totiž započítává i emise vzniklé kvůli kácení a mýcení původních porostů.
Přestože Evropská komise nechtěla data komentovat, jsou podle odborníků z neziskovek i průmyslu srovnatelná s dříve publikovanými výsledky. „Věda jasně prokázala, že mnoho druhů bionafty má negativní dopad na klima,“ řekl Euractivu Robbie Blake, mluvčí organizace Přátelé Země (FoE). "Zejména pokud se kvůli pěstování biopaliv kácejí lesy, jako se to děje v Jihovýchodní Asii."
Evropská unie od loňského roku přešlapuje na místě co se týče další podpory biopaliv. Ve svých původních návrzích vycházela politika EU z předpokladu, že biopaliva jsou víceméně "klimaticky neutrální", tedy že jejich spalováním se uvolňuje jen tolik oxidu uhlíku, kolik předtím do sebe jako rostliny z životního prostředí nabraly.
Jenže podle kritických hlasů je třeba počítat i to, že při samotné přeměně původního lesa na lány energetických rostlin se vypustí do atmosféry velké množství oxidu uhličitého. Navíc původní porosty byly schopné více vázat vzdušný uhlík, než to dokáží zemědělské plodiny. Například v Malajsii dochází i k ničení mokřadů, které uvolňují místo plantážím olejových palem. Kvůli tomu se do ovzduší uvolňuje řádově více skleníkových plynů.
Evropská unie chce, aby zelenou dostala jen ta biopaliva, která mají emise nižší o 35 % ve srovnání s naftou. Od roku 2018 dokonce jen ta, která mají emise nižší o 60 %. Podle aktuální legislativy by podíl biopaliv v dopravě v roce 2020 měl dosáhnout 10 %.
| Palivo | Emise (CO2/MJ) |
|---|---|
| Palmový olej | 105 g |
| Sojové boby | 103 g |
| Řepka olejka | 95 g |
| Surová ropa | 87,5 g |
| Slunečnice | 86 g |
| Palmový olej se zachycováním metanu | 83 g |
| Pšenice (nespecifikovaný způsob zpracování) | 64 g |
| Pšenice (zpracování s využitím zemního plynu a kogenerace) | 47 g |
| Kukuřice | 43 g |
| Cukrová třtina | 36 g |
| Pšenice (zpracování s využitím slámy a kogeneraci) | 35 g |
| Etanol druhé generace (využití půdy) | 32 g |
| Bionafta druhé generace (využití půdy) | 21 g |
| Etanol druhé generace (bez využití půdy) | 9 g |
| Bionafta druhé generace (bez využití půdy) | 9 g |
reklama
Ostravská zoo chystá Den bez palmového oleje
Evropský parlament schválil opatření, které má zamezit prodeji výrobků způsobujících odlesňování
Aktivisté Greenpeace v Nizozemsku blokují nákladní loď, protestují tak proti odlesňování