Výrobci mají osekat emise CO2 z výfuků aut, na řadě jsou alternativní paliva
Doprava se dnes v České republice podílí na vypouštění emisí CO2 stále větší částí. Zatímco v roce 1990 tvořily emise CO2 z dopravy pouze něco přes čtyři procenta celkových emisí, v roce 2005 to bylo už více než dvanáct procent.
„Jsou to pochopitelně relativní čísla, protože došlo k určitému poklesu emisí CO2 z průmyslové výroby. Je ale evidentní, že především s přesunem železniční dopravy na silnice došlo k enormnímu nárůstu,“ řekl na konferenci věnované využití plynu v dopravě ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml.
„Evropské limity pro emise CO2 jsou pro nás největší výzvou za celých 120 let historie firmy,“ říká Martin Hrdlička ze společnosti Škoda Auto.
V pondělí (10. března) přitom Rada EU po měsících vyjednávání schválila nařízení, které určuje, jak mají evropské automobilky dosáhnout do roku 2021 cíle pro snížení emisí CO2. Ten byl stanoven na 95 g CO2 na ujetý kilometr. To je průměr, který má platit při přepočtení emisí ze všech automobilů vyrobených jednotlivými společnostmi.
Největší výzva
„Evropské limity pro emise CO2 jsou pro nás největší výzvou za celých 120 let historie firmy,“ prohlásil na zmíněné konferenci vedoucí vývoje podvozku a agregátu ve společnosti Škoda Auto Martin Hrdlička.
Podíl osobních automobilů na světové produkci CO2 je nízký (tvoří asi 0,2 %), přesto podle něj berou automobilky tento problém vážně. „Nejenom kvůli vnějšímu tlaku a tlaku zákazníků se snažíme zbylou produkci ještě snížit,“ řekl.
Nejvíc prý přitom ovlivňuje vznik emisí CO2 samotný provoz auta, který má na svědomí asi 77 % jejich množství. A jak se podle Hrdličky ukazuje, automobilkám se emise pravděpodobně nepodaří snížit pouze tradičními metodami.
Stlačený plyn
„Snažili jsme se optimalizovat konvenční pohon, nicméně po ruce jsou i alternativní paliva. A stlačený zemní plyn je zajímavý nejen z ekonomického hlediska, ale i z hlediska životního prostředí,“ řekl s odkazem na to, že Škoda nedávno na ženevském autosalonu oficiálně představila Octavii G-TEC s pohonem právě na stlačený zemní plyn (CNG).
CNG totiž uvolňuje při spalování o 25 % emisí méně než benzín. „Úspora ve spotřebě tak v podstatě leží na ulici, je ovšem potřeba vyřešit některé překážky, které brání plnému pohodlí řidičů,“ dodal Hrdlička.
Podle ředitele odboru ekonomických a dobrovolných nástrojů na ministerstvu životního prostředí Miloše Křepelky brání rozvoji čisté mobility v České republice například nedostatečná infrastruktura.
„Když jedete z Prahy do Brna, na D1 není čerpací stanice ani jedna. Respektive je tam, ale musíte kvůli ní sjíždět z dálnice,“ uvedl příklad.
Podle CNG specialisty Daniela Adamčíka ze společnosti Vítkovice Doprava je právě nedostatečné pokrytí hlavních tahů problém, který by se měl v nejbližší době vyřešit. „Chtěli bychom například otevřít plnicí stanici na D1, ke které by se nemuselo sjíždět. Stojan na CNG by navíc neměl stát bokem, ale na refýži společně se stojany na jiné pohonné hmoty,“ řekl.
Podpora z fondů EU
Další otázkou je podle Křepelky z ministerstva životního prostředí garážování aut na CNG. „Pak je tu ovšem také problematika vzdělávání, protože řada lidí stále neví, že díky CNG mohou jezdit v podstatě za korunu na ujetý kilometr,“ dodal.
„Na D1 není čerpací stanice na CNG ani jedna. Respektive je tam, ale musíte kvůli ní sjíždět z dálnice,“ uvedl příklad Miloš Křepelka z ministerstva životního prostředí.
Ministerstvo chce přitom čistou mobilitu mimo jiné podporovat v rámci příštího programovacího období evropských fondů (2014 až 2020). Na rozdíl od minulého období má totiž Operační program Životní prostředí téma čisté mobility přímo obsahovat.
Konkrétně by měly evropské peníze podpořit například pořizování vozidel na alternativní pohon a výstavbu potřebné infrastruktury. O finance přitom mohou žádat územní samosprávné celky, právnické osoby, výzkumné instituce i státní úřady.
Tento článek je převzat ze serveru EurActive.cz. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele EU-Media.
reklama