Výstava na Staré radnici v Brně nabízí akátový, lipový, pohankový či mrkvový med

Akátový, lipový, ale i pohankový nebo mrkvový med mohou o víkendu ochutnat lidé v prostorách brněnské Staré radnice. Desátý ročník výstavy medu nabízí 139 vzorků od českých včelařů. Cílem akce je přiblížit lidem kvalitu tuzemské produkce a přimět je k tomu, aby si našli včelaře ve svém okolí a od něj med odebírali, řekl ČTK organizátor Radomír Hykl z Pracovní společnosti nástavkových včelařů. Výstavu tradičně doprovází soutěž Med roku, kde degustátoři vybírají nejlepší med v pěti kategoriích.

Krátce po dnešním poledni byla místnost se vzorky na ochutnání zcela plná. Množství dětí naznačovalo, že se jedná o oblíbený rodinný program. "Lidé jsou překvapeni, že dostanou něco zadarmo a zprvu se zdráhají. Když už ale výstavu objeví, tak chodí každý rok, pozorujeme stoupající zájem," poznamenal Hykl. Oblíbený je podle něj akátový med, byť je jeho chuť proti jiným méně výrazná. "Třeba lipový je více aromatický, pohankový pachem připomíná někdy až prasečí chlívek, ale chuť je vynikající," dodal.

Vůni a chuť posuzují také proškolení degustátoři, kteří rozhodují o vítězi soutěže Med roku. Ceny udělili v pěti kategoriích. Mezi medy tvořenými jednou rostlinou zvítězil akátový od jihomoravského včelaře Pavla Štefky, mezi vícedruhovými med brněnské producentky Pavlíny Gavlasové. Kategorii pastových medů, u nichž odborníci hodnotí i strukturu, ovládl včelař Karel Zemek. Dalšími kategoriemi jsou medovicové medy a medy, které nemusí splňovat přísnější českou normu, ale stačí jen evropská.

Právě česká norma je podle Hykla důvodem, proč je tuzemský med oblíbený i v Evropě. "Zaručuje vyšší kvalitu, med například musí mít nižší obsah vody," uvedl Hykl. V Česku nicméně podle něj prodeje ovlivňuje med dovážený ze zemí mimo Evropskou unií, který je levnější. "Lidé vidí, že stojí třeba 160 korun, ale nedívají se, odkud všude je namíchaný. Přitom v Česku, pokud někdo prodává kilogram pod 200 korun, tak si neváží své práce. Med je podhodnocený. Učíme včelaře, aby ho uměli lépe prodat, aby ukázali, že za produkcí je nějaký příběh," doplnil.

Hykl, jenž založil Moravskou včelařskou školu, vzdělává včelaře i v ošetřování včelstev. "Výchova včelařů bohužel pořád v Česku není na vysoké úrovni. Pokud například někdo řekne, že za prázdné úly mohou vosy, tak je to nesmysl. Spíše si nevšiml nějaké nemoci a včas to neléčil," řekl.

Včelaři se letos potýkali také s melecitózou, která komplikuje získávání medu z plástů. Příčinou takzvaného cementového medu je látka zvaná medovice, vylučovaná mšicemi, s vysokým obsahem rychle krystalizujícího cukru - melecitózy. Medovici sbírají různé druhy hmyzu, často mravenci, ale právě třeba i včely. "Problémy to způsobilo třeba v jižních nebo západních Čechách. Celkově byla ale letošní produkce průměrná, možná trochu lepší. Jako každý rok je to tak, že se v nějaké oblasti daří více a jiné méně," dodal Hykl.

---

reklama

---