Výstava v ostravském zemědělském muzeu ukazuje rekultivaci krajiny po těžbě uhlí
Převážně agrární krajina Ostravska a Karvinska s poli, lesy a rybníky se od poloviny 19. století proměňovala vlivem intenzivní těžby uhlí a výroby oceli. Tyto činnosti krajinu poškodily. Zanikly celé obce, původní osídlení Karviné, velké výměry zemědělských ploch byly znehodnoceny nebo musely ustoupit průmyslové výstavbě. Degradace krajiny v polovině 20. století byla tak rozsáhlá, že oblast ostravsko-karvinského revíru se stala téměř neobyvatelná.
"Nás v muzeu zajímá nejen proces destrukce, ale především to, jak se s tímto problémem vypořádává jak společnost, tak sama příroda," řekl ředitel Národního zemědělského muzea v Ostravě Ivan Berger. V současnosti mají rekultivace za cíl obnovit zdevastované území v souladu s přírodními a společenskými potřebami. V krajině se objevila nová pole, louky, lesy a vodní plochy nebo nové rekreační zařízení.
Výstava návštěvníkům představí také ekologické paradoxy hornické a pohornické krajiny. "Na nově vzniklých haldách a odkalištích lze pozorovat unikátní jev, který se v moderní krajině vyskytuje velmi zřídka. Jedná se o takzvanou primární ekologickou sukcesi, což je vznik a postupný vývoj společenstev rostlin a živočichů na konkrétním místě od samotného počátku," dodal Aleš Dolný z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, která se na přípravě výstavy podílela.
reklama

Výstava Otava strakonická přiblížuje život na řece od pravěku do současnosti
Ekologické dny Olomouc se letos zaměří na kult těla, nabídne i edojarmark
Olomoucké muzeum odhalí fascinující proměny hmyzu na nové výstavě Proměny