Výstava v ostravském zemědělském muzeu ukazuje rekultivaci krajiny po těžbě uhlí
Převážně agrární krajina Ostravska a Karvinska s poli, lesy a rybníky se od poloviny 19. století proměňovala vlivem intenzivní těžby uhlí a výroby oceli. Tyto činnosti krajinu poškodily. Zanikly celé obce, původní osídlení Karviné, velké výměry zemědělských ploch byly znehodnoceny nebo musely ustoupit průmyslové výstavbě. Degradace krajiny v polovině 20. století byla tak rozsáhlá, že oblast ostravsko-karvinského revíru se stala téměř neobyvatelná.
"Nás v muzeu zajímá nejen proces destrukce, ale především to, jak se s tímto problémem vypořádává jak společnost, tak sama příroda," řekl ředitel Národního zemědělského muzea v Ostravě Ivan Berger. V současnosti mají rekultivace za cíl obnovit zdevastované území v souladu s přírodními a společenskými potřebami. V krajině se objevila nová pole, louky, lesy a vodní plochy nebo nové rekreační zařízení.
Výstava návštěvníkům představí také ekologické paradoxy hornické a pohornické krajiny. "Na nově vzniklých haldách a odkalištích lze pozorovat unikátní jev, který se v moderní krajině vyskytuje velmi zřídka. Jedná se o takzvanou primární ekologickou sukcesi, což je vznik a postupný vývoj společenstev rostlin a živočichů na konkrétním místě od samotného počátku," dodal Aleš Dolný z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, která se na přípravě výstavy podílela.
reklama

Muzeum v Brně představuje bizarní hmyz, včetně živých exemplářů
Muzeum ve Svitavách vystaví 1200 druhů motýlů ze sbírky Miloše Jadrného
Olomoucké muzeum rozebere o valentýnském víkendu lásku z pohledu vědy