Výstava ve vsetínském zámku představuje sesuvy nejen na Valašsku
Mezi známé sesuvné lokality patří například svah u Jablůnky, Vaculov u Malé Bystřice nebo svah vrchu Kopec u Lidečka. Místa, kde se sesuvy vyskytují, geologové prozkoumali a svahy, které obyvatele ohrožovaly nejvíce, jsou z velké části zabezpečené.
"Valašsko má relativně jednoduše představitelnou geologickou stavbu – střídají se zde vrstvy křehkých, propustných pískovců a nepropustných, plastických jílovců, takzvaná flyšová souvrství. To ovšem vede ke značné náchylnosti území ke vzniku sesuvů. Většina sesuvů vzniká při nasycení podloží vodou po dlouhodobých deštích či po rychlém jarním tání. Voda naplní póry propustných pískovců a zároveň způsobí, že se jílovce změní v kluzké, plastické jíly, které fungují jako smykové plochy sesuvů," uvedl spoluautor výstavy Jan Klimeš z ÚSMH. Sesuvy mají i tvořivou sílu. Na Valašsku tak vznikly rozsedlinové jeskyně nebo jezera, jejichž hráz vznikla sesuvem, například Jezerné.
Součástí výstavy bude i komentovaná vycházka po tisíce let starém sesuvu v Malé Bystřici s geologem z ÚSMH Ivem Baroněm. Uskuteční se za každého počasí v neděli 20. července. Sraz účastníků je v 09:15 v turistickém přístřešku na parkovišti u autobusové zastávky Malá Bystřice, revír.
reklama



Přírodovědecká fakulta v Olomouci připravila v botanické zahradě novou výstavu. Hlavní roli má plevel
Na Jablečném dni v centru Kroměříže nechyběla výstava plodů starých odrůd
Olomouc hostí výstavy vzácných orchidejí a exotického ptactva