Vystresované mámy mají silnější potomstvo. Alespoň u veverek

Vystresované matky-veverky přivádějí na svět silné a zdravím kypící potomky. Podle mezinárodní studie publikované v časopise Science totiž americká veverka čikarí červený své rodičovství šije na míru aktuálním podmínkám, do jakých se jejich děti rodí.

Pro mláďata, která se narodí do doby kdy je vyrůstá velké množství jejich konkurentů nebo zažívají jiné problémy, zařadí jejich mámy během těhotenství nejvyšší rychlostní stupeň své rodičovské snahy. Ve chvíli, kdy mladé veverky opouští hnízdo, jsou podstatně větší než mláďata, která se narodila do daleko klidnějších dob.

Veverky velmi silně naslouchají sociálním signálům během těhotenství a v době, kdy pečují o potomky. A to doslova.

Samičky poslouchají zvuky ostatních veverek. Jak roste zahuštění populace na jednom místě, zvuk „chřestění“, kterým si vyznačují veverky své území se ozývá častěji a hlasitěji. Kvůli tomu veverky vylučují více stresového hormonu, díky kterému rostou potomci rychleji. „Když vidí, jak populace roste, musí udělat všechno proto, aby jejich potomci byli dostatečně silní,“ vysvětluje Andrew McAdam z Guelphské univerzity v Ontariu.

Teritoriální chování americké veverky čikarí červený ji pomáhá přežít zimu. Jenže, když je v místě hnízdiště velké množství dalších veverek, je mnohem těžší najít vhodné místo k hnízdění.

"Když je na jedno místě hodně veverek, přežijí jen ty, které rychle rostou," vysvětluje McAdam. Naopak, když je hustota osídlení nízká, dobře prospívají všechny veverky, takže nezáleží na tom, jak rychle rostou.

Při šestileté studii vědci veverčím matkám přehrávali ze záznamu nahrané hlasy veverek, aby hnízdící samice měly pocit, že v okolí je vysoká konkurence.

Vědci také zkoušeli krmit veverky arašídovým máslem se stresovými hormony. Také tyto matky měly potomky, kteří rostli rychleji než u kontrolní skupiny.

"Navzdory široce rozšířené představě, že stres je špatný, naše studie ukázala, že vysoká hladina stresových hormonů naopak pomáhala mláďatům," říká hlavní autor studie Ben Dantzer.

Podle vědců stres vyvolaný obavou z vysoké konkurence vedl ke zvýšení růstu u mláďat tak vysokému, jakoby jejich matky měly vyšší příjem potravy. To prý dokazuje, že nejen přístupné zdroje, ale celý komplex ekologických a fyziologických vlivů ovlivňuje rozmnožování a mateřství. Nicméně investice do potomků se u veverek zvýšily jen v případě, kdy byly ohroženy přemnožením vlastního druhu.

Podle autorů studie pravděpodobně podobné principy fungují i u dalších zvířat. "V proměnlivém světě musí být i rodičovství flexibilní a přizpůsobit se aktuálním podmínkám," dodává McAdam.

---

reklama

---