Využívání veřejných pítek v Brně brání to, že je lidé vnímají jako špinavá
Co se týče využití, 14 procent respondentů uvedlo, že pítka využívá často, 31 procent občas a shodně 27 procent zřídka, nebo nikdy. Více než polovina lidí ale neví, kde pítka jsou. Ti, kteří je využívají, tak obvykle činí, když jsou třeba na nákupu nebo na procházce. Méně často je využívají třeba při pobytu venku s dětmi. Devět z deseti respondentů je rozhodně pro nebo spíše pro rozšiřování pítek. Nejčastěji by si je přáli na hřištích, v parcích či na náměstích. Silný zájem byl o Moravské náměstí, kde však pítko je, nebo v parku na Kraví hoře či na Špilberku.
Jako přínosy nejčastěji lidé uváděli zahnání žízně, osvěžení nebo umytí rukou. Uvedli i několik záporů. Někdo se setkává s tím, že u pitek lidé bez domova vykonávají osobní hygienu, což je od využiti odrazuje. Podle účastníků ankety je potřeba zlepšit i design pítek. Například proto, aby voda nestříkala okolo nebo aby z nich šla napustit láhev.
V Brně část pítek provozuje Veřejná zeleň města Brna. V případě, kdy je nechá vybudovat odbor participace magistrátu, je údržba první tři roky v ceně díla a stará se o ni dodavatel. Následně přechází na městskou část. Díky projektu „Napij se! – pítka v Brně“ z participativního rozpočtu odbor participace vybudoval pět pítek, letos přibudou další dvě a v příštím roce tři. Další budou vznikat podle finančních možností, jedno průměrně stojí 365.000 korun. Při rozvoji sítě pítek by zástupci města měli zohlednit výsledky z ankety.
reklama