Vzácné kozy šrouborohé v olomoucké zoo na jaře přivedly na svět 12 mláďat
"Odchov kůzlat koz šrouborohých není úplně snadná záležitost. Jedná se o vysokohorské kozy, které žijí v suchém kamenitém terénu a jsou velmi citlivé na parazity i na bakteriální infekce. Potřebují velké množství listnatého okusu, což představuje pro kojící matky i pro mláďata zdroj živin a pestrou nabídku minerálů a vitaminů," uvedla zooložka Eliška Veselá.
Koza šrouborohá, neboli markhur, je vzácná koza pocházející ze Střední a jižní Asie. V Pákistánu je národním zvířetem. Ve volné přírodě žije zhruba 6000 koz šrouborohých. Jejich srst se přizpůsobuje ročnímu období. V létě je rudošedá a krátká, v zimě šedá a delší. Pro samce bývá příznačná výrazná délka srsti na krku, která může dorůstat až ke kolenům. Jedním z rozdílů mezi pohlavími je i jejich hmotnost. Samci váží zhruba 100 kilogramů, samice 35 kilogramů.
Obě pohlaví těchto koz mají šroubovité rohy. U samců měří až 160 centimetrů a v případě samic většinou nepřesáhnou 25 centimetrů. "Právě ceněné rohy jsou hlavní příčinou, která má za následek jejich trofejní lov, kvůli němuž se tento druh ocitá blízko ohrožení. Osudovým se jim stává i chutné maso," upozornila Gronská.
Koza šrouborohá se pohybuje ve vysokohorských oblastech západního podhůří Himálaje, kde se živí trávou, rostlinami či listy. Kozy si umí stoupnout na zadní nohy a okusovat i výše rostoucí větve. Po vodorovně rostoucích větvích se dokážou pohybovat. Samice tvoří většinou malá stáda. Samci, kteří spolu v době rozmnožování svádí urputné zápasy, žijí zpravidla samostatně.
Olomoucká zoo patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům v Olomouckém kraji. Jejími branami loni prošlo 381.818 návštěvníků, meziročně jich bylo o 14.107 více. Byla to nejvyšší návštěvnost za posledních 25 let. Na ploše 42 hektarů zoo chová 1828 zvířat v 387 druzích. Zahrada si vlastními aktivitami vydělá přibližně dvě třetiny částky potřebné na svůj provoz. Od města dostává příspěvek na svoji činnost, který loni obnášel 41 milionů korun.
reklama