Vzácný chřástal v Krkonoších čelí úbytku vhodných míst, jeho počty jsou nízké

Ornitolog Jaroslav Fišera jde najisto. Neposečenou horskou loukou si za soumraku razí cestu do míst, odkud se ozývá opakované volání typické pro jednoho z nejohroženějších ptáků krkonošské přírody, chřástala polního. Z reproduktoru, který drží, zní "crex-crex", tedy imitace volání tohoto plachého a na loukách skrytě žijícího ptáka. A chřástal odpovídá. V Krkonoších jejich počty zůstávají nízké, řekl ČTK Fišera. Důvodů je řada, ztráta vhodných stanovišť, časná senoseč, odvodňování luk nebo i nevhodné technologie hospodaření. "V tomto období je největší šance chřástala polního zaslechnout a vytvořit si představu, kolik jich v Krkonoších žije. Chřástal vábí samičky svým nezaměnitelným nočním voláním 'crex-crex', podle nějž získal své latinské označení. Je to hlavně noční pták. Žije skrytě a narazit na jeho hnízdo je velká náhoda," řekl Fišera.

Mapování chřástala pro Správu Krkonošského národního parku (KRNAP) dělá přes 20 let. Je vyzbrojen sítí a náčiním na kroužkování ptáků.

"Dnes jsem se pokusil o odchyt chřástala takzvaně na hlas. Lákám ho na imitaci hlasu chřástala z reproduktoru. Přiběhne ke mně, aby domnělého soka vyhnal a v síti uvízne. Tentokrát se ale ze sítě vymotal, nestihl jsem ho okroužkovat. Díky kroužkování se dozvídáme mnoho zajímavého o životě chřástala, třeba to, že se někteří vrací hnízdit do stejné oblasti," řekl ČTK Fišera. Na loukách nad Vítkovicemi v západních Krkonoších v nadmořské výšce okolo 800 metrů ví o dvou samcích. Neposečených luk v okolí už mnoho nezbývá.

"Chřástal potřebuje k životu dva až tři hektary neposečených luk, ideálně ale pět hektarů na jedince. Jak senoseč postupuje, přesouvá se i chřástal, životní prostor se mu tak zmenšuje," řekla ČTK zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová, která se mapování chřástala také účastní.

Chřástal polní hnízdí v Krkonoších zejména mezi 400 až 900 metry nad mořem, na vlhkých stanovištích s vyšším porostem, která poskytují dostatek úkrytu nejen pro hnízda, ale i pro samice a mláďata. Monitorovat lze především samce, které je slyšet.

"Na české straně Krkonoš odhadujeme výskyt pouhých 25 až 30 volajících samců. Po loňsku, kdy jsme jich zaznamenali 17, je to úspěch. Nemění to ale nic na tom, že v dlouhodobém horizontu pozorujeme dramatický úbytek počtu tohoto silně ohroženého druhu. Před necelými 30 lety dosahovala početnost až 130 volajících samců," řekla ČTK Mikslová. V současnosti se chřástalovi v Krkonoších nejvíce daří třeba na loukách v okolí Vítkovic nebo Albeřic.

Systematický monitoring chřástala začal v roce 1997, tehdy bylo v Krkonoších zjištěno 63 samců, přičemž nejvyšší zaznamenaný počet 135 samců je z roku 2003. Početnost nad sto samců chřástala polního se držela mezi lety 2000 až 2004, pak v letech 2007 až 2008 a naposledy v roce 2011, kdy jich bylo 111, mezitím se držela v řádu 60 až 80 volajících samců. V posledních třech letech se početnost pohybuje v rozmezí 17 až 40 samců, uvedli zástupci národního parku.

"Do Krkonoš přilétají z Afriky na přelomu dubna a května a do konce července jsou slyšet nejčastěji. Hnízdění chřástala končí v polovině srpna a pak se připravují na odlet, do Afriky se vracejí v září," řekla ČTK Mikslová.

Správci KRNAP vyzývají veřejnost k pomoci s mapováním chřástala polního v Krkonoších. Lidé, kteří uslyší jeho typické opakované večerní volání nebo dokonce chřástala spatří, mají informovat správce národního parku na e-mailu kmikslova@krnap.cz. Současné období je pro pozorování chřástala nejvhodnější.

Krkonoše jsou domovem některých kriticky ohrožených živočišných druhů. Na české straně Krkonoš pravidelně hnízdí také až osm párů sokolů stěhovavých, další dva až tři páry hnízdí na polské straně hor. Krkonoše jsou domovem také zvláště kriticky ohroženého tetřívka obecného.

---

reklama

---