WWF slaví 25 let od počátků ochrany pand v Číně
Podle výsledků průzkumu vedeného WWF a čínským ministerstvem pro lesnictví je nyní v divočině asi 1600 pand, o 40 % těchto medvědů více než se kdysi předpokládalo. V roce 1980 bylo spočítáno v divoké přírodě přibližně 1100 pand velkých.
"Oproti populárnímu mýtu nespočívá záchrana pand v jejich krmení, nýbrž v záchraně jejich domovských lesů," říká Karen Baragonová, vedoucí Programu pro záchranu druhů v pobočce WWF ve Spojených státech. Podle ní je tudíž třeba chránit jedny z nejbohatších lesů mírného pásu na Zemi, které poskytují útočiště více než stu dalších savců, 250 druhům ptáků a tisícům dalších zvířat; také jsou zdrojem vody pro 400 milionů Číňanů.
 |
||
| Panda velká. | ||
| Foto: Ivan Mikšík |
Malé izolované skupiny obtížně nacházejí nová místa pro potravu během periodického vymírání bambusu. V rámci ochrany pand spolupracuje WWF s čínskou vládou. Snaží se obnovit lesy a znovu spojit izolované ostrůvky zakládajících se pandích rezervací v koridorech kriticky ohrožených oblastí.
Ochrana pandích útočišť někdy vyžaduje neobvyklé úsilí. Lidé, žijící na okraji pandích rezervací, často těží dřevo na otop. Dělají to ilegálně, ale z nutnosti - jde přibližně o tři tuny na domácnost za rok. Na některých místech, nabídl WWF lidem náhradou energeticky efektivní kamna na chlévskou mrvu. Na plynu vzniklého z hnoje od dvou prasat může jedna rodina vařit třikrát denně nejméně po deset měsíců, aniž by musela brát dřevo z lesa. Tento bioplyn lze rovněž získávat z lidských toalet.
Lidé tuto změnu vesměs vítají, protože ušetří čas strávený hledáním a sběrem dřeva, jídlo se také uvaří rychleji, a zbaví se nepříjemného zápachu a hmyzu u toalet i prasečích chlívků. Proto nyní místní dokonce samosprávy uvažují, že budou přechod lidí k tomuto bioplynu dotovat.
Za uplynulé čtvrtstoletí WWF zaznamenal v Číně několik úspěchů. Kromě počátků záchrany pand také vrácení jelena milu (Elaphurus davidianus) do přírody nebo ochrana milionů hektarů kriticky ohrožených mokřadů podle Ramsarské úmluvy. Světový fond také pomohl venkovanům v provincii Hunan nedaleko jezera Dongting tím, že obnovil mokřad předěláním ze zemědělské půdy. Vesničané se zúčastnili rozvoje alternativního živobytí, které by bylo v souladu s uchováním mokřadů, založili sdružení pro agroturistiku a chovy ryb. V průběhu tohoto restauračního projektu WWF se příjem tamních domácností zvýšil až pětinásobně.
Podle WWF je však stále v Číně na čem pracovat. Je nutné zabránit ztrátě biologické rozmanitosti, zastavit ničení kvalitních vodních zdrojů a sladkovodních ekosystémů vůbec. V neposlední řadě také budovat kulturu postavenou na trvale udržitelném životě.
reklama
