Z Broumovska má zmizet toxická skládka posvěcená bývalým okresním úřadem
 |
|
| Ze skládky se začíná odčerpávat voda. | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList
|
Dvě laguny nedaleko hlavní silnice spojující Polici nad Metují a Broumov obsahují odpadní chemikálie ze zemědělské a průmyslové výroby. Horní jezírko je znečištěno například pesticidy triazinové řady či DDT, do spodního byly ukládány galvanické kaly. "Je tam asi i něco navíc. Režim ukládání byl sice řízený, ale nijak zvlášť," řekl EkoListu Jiří Malík ze Správy CHKO Broumovsko.
Nejdříve by měla být vyčerpána voda z horní laguny, pak se shrábne vrstva odpadů a odveze se na skládku nebezpečných odpadů. To samé by mělo následovat s dolní lagunou. Poté se do lagun začne navážet jíl a inertní materiály. Podle autora projektu na likvidaci skládky Milana Blahy ale ještě není rozhodnuto o místě dalšího skladování odpadu. "Ve skládce dochází k dalším reakcím, a proto místo určíme až po analýzách," prohlásil Milan Blaha.
Ještě před sanací letos na jaře na místě pracovali ochránci přírody. Z toxické vody přenášeli žáby a čolky. "Na jaře byla voda vždy hodně naředěná, takže tam skutečně mohli žít," vysvětlil paradox, kdy ve špinavé vodě žili živočichové, kteří bývají považováni za ukazatele čistoty prostředí, Jiří Malík ze CHKO.
Skládka představuje nejnebezpečnější starou ekologickou zátěž v CHKO. "Staré skládky jsou bohužel dědictvím minulosti, se kterým se musíme postupně vyrovnat. Na odstraňování těch nejnebezpečnějších - jako je právě skládka Pasa - přispívá i Státní fond životního prostředí," říká ministr Libor Ambrozek. Státní fond životního prostředí dosud na sanace starých skládek věnoval přes dvě miliardy korun.
---------------
Okresní úřad nebezpečí dlouho bagatelizoval
Rozhovor EkoListu s Jiřím Malíkem ze Správy CHKO Broumovsko.
EkoList: Jak skládka vznikla?
Jiří Malík: Vznikla někdy na počátku sedmdesátých let minulého století a byla povolena oficiálně. Místo vybral hydrogeolog, který tu dodnes pracuje na volné noze, dříve pracoval pro okresní úřad, pan doktor Vojtěch Kněžek. Skládka byla posvěcena jak hygienickou stanicí, tak okresním úřadem. Znalosti hydrogeologů v té době přitom jistě byly na takové úrovni, aby tušili, že se z místa budou nebezpečné látky uvolňovat, a ohrozí tak v budoucnu podzemní i povrchové vody.
EkoList: Kdy se ke skládce dostala CHKO?
My jsme se tím začali zabývat hned v roce 1991, kdy byla vyhlášena CHKO Broumovsko. Původce skládky byl jasný, šlo o místní Agrochemický podnik, který na ni svážel toxický odpad ze zemědělských postřiků z celého Broumovska. V jeho privatizačním projektu však nebyla sanace skládky zahrnuta. Státní správa tak najednou stála před tzv. starou zátěží, k níž původce vlastně neexistoval. Nějakými odpady se na skládce podílely i tehdejší organizace Lesů, ale nebylo to zásadní, takže by bylo nefér přesunout povinnost sanace na ně.
Nicméně tehdejší vedení referátu životního prostředí okresního úřadu, pan inženýr Lubor Kašlík a jeho odpadář inženýr Kubát, se i tak nemělo k tomu, aby začalo něco dělat, a nebezpečí plynoucí ze skládky bagatelizovalo. Stejní lidé skládku povolovali a do jisté míry mi připadalo, že se sanaci brání nebo si myslí, že skládka byla založena dobře. Několik let se proto vůbec nedařilo je k něčemu dotlačit. Načež jsme sem pozvali ze zoufalství Českou televizi (pořad Nedej se!) a situace se začala řešit. Upozornili jsme okresní úřad, že podle našeho laického názoru hrozí možnost kontaminace podzemních vod Polické křídové pánve, kde mají nejstarší vody zdržení až 5000 let. Jejich případná kontaminace by byla nedozírnou ztrátou.
Poté provedly firmy opět pod vedením pana RNDr. Vojtěcha Kněžka sérii vrtů kolem skládky, které měly průnik do podzemí prokázat či vyvrátit. Dle hydrogeologů však stále pro Polickou pánev nebezpečí nehrozilo. Nakonec okresní úřad na základě studie (tzv. Warringtonská zpráva), která vůbec riziko znečištění poličské pánve nehodnotila (i když ho konstatovala), dospěl k názoru, že by se skládka měla překrýt, a to přesto, že tato zpráva, o čemž jsem se dozvěděli až se značným zpožděním, uvádí, že již ze skládky unikl mrak kontaminace do první zvodně do vzdálenosti 400 m ve směru na Křinice. Byli jsme rádi, že se bude něco dělat, ale pak jsme se shodli, že překrytí, na které byl mezitím zpracován firmou projekt a připravená dotace ve výši přibližně 9 milionů Kč, nemůžeme podpořit, protože už by nikdo nezjistil, zda byla kontaminace překrytím zlikvidována, nebo ne.
EkoList: Jak došlo ke změně?
Nový vedoucí referátu životního prostředí okresního úřadu inženýr Libor Hejduk jednoznačně odsouhlasil naši vizi a nechal ze zdrojů okresního úřadu jednak zaplatit nové rozbory, které prokázaly, že kontaminace zdaleka neklesá, a dále oponentní studii. Její zpracovatel, hydrogeolog RNDr. Martin Blecha, kterého jsem oslovil já a sdělil mu naše obavy, zjistil dvě základní věci. Jednak že dolní laguna na galvanické kaly obsahuje pesticidy, což nám bylo v podstatě dřív ze strany okresu zatajeno, a navíc, že původní studie, o kterou se okresní úřad opíral, zcela podhodnotila riziko kontaminace Polické pánve. Na základě toho jsme se obrátili na Státní fond životního prostředí (SFŽP) a na pana ministra Kužvarta a nakonec na pana ministra Ambrozka.
Po značných administrativních peripetiích, kdy se sanace chtěla ujmout jak správa CHKO, tak okresní úřad, což nám nebylo ze strany SFŽP dovoleno, spadla sanace na obec Jetřichov (na jejímž katastru se skládka nachází), která s ní měla společného ze všech subjektů nejmíň. Neuvolněný (sic!) pan starosta Doležal s tím však souhlasil a sanace za 30 milionů Kč se mohla rozběhnout.
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
||
|
||||
reklama
