https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/z-rokycan-zmizela-po-66-letech-bila-halda-struska-z-byvale-hute
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Z Rokycan zmizela po 66 letech Bílá halda, struska z bývalé hutě

5.3.2024 11:22 | ROKYCANY (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Z Rokycan zcela zmizela takzvaná Bílá halda - hromada strusky po někdejší huti z konce 19. století. O její likvidaci město usilovalo 66 let. Loni podepsalo smlouvu o budoucí smlouvě kupní, darovací a o zřízení věcného břemene s firmou, která se zavázala desetitisíce tun odpadu do jednoho roku odvézt. Stihla to o čtyři měsíce dřív. Do roku 2026 by měly na pozemku vzniknout stavební parcely, sdělil ČTK místostarosta Jiří Sýkora (ANO).
 

Zastupitelstvo loni v lednu schválilo záměr prodeje parcely Bílé haldy. Přihlásil se jeden zájemce, město s ním v červnu podepsalo smlouvu. Podle ní měl do roka od podpisu zmizet veškerý materiál haldy. "Naším cílem je využít pozemek pro vybudování 16 parcel pro rodinné domy. Jedná se o klidnou lokalitu na okraji centra města, která doposud neslouží schválenému účelu, a to individuální výstavbě rodinných domů," řekl Sýkora.

Firma oznámila, že 2. února haldu zlikvidovala. Odvezla 33 800 tun strusky, která posloužila při stavbě opěrné zdi a zpevnění svahů v Dýšině na Plzeňsku. "Budoucí kupující splnil první podmínku do roka odvézt odpad z produkce metalurgických provozů v souladu s platnou legislativou," uvedl vedoucí odboru rozvoje města Jiří Hlad. Podle smlouvy musí firma ještě do dvou let od podpisu smlouvy získat stavební povolení na technickou infrastrukturu pro budoucí rodinné domy a za další rok ji postavit a uvést do trvalého užívání.

Pokud by firma nedodržela podmínky, z budoucího prodeje městského pozemku by bez náhrady sešlo. Když firma smlouvu splní, pozemek může od města koupit a následně prodat na parcely nebo na nich postavit domy. Infrastrukturu předá městu.

Bílá halda byla pozůstatkem po provozu Bedřichovy hutě, v níž se v letech 1883 až 1902 vytavilo 233 700 tun surového železa. O likvidaci haldy město opakovaně usilovalo, předchozí dohody výsledek nepřinesly. Laboratorní analýza materiálu haldy z roku 2004 ukázala, že strusku lze uložit na jakoukoliv skládku ostatních odpadů nebo ji využít k terénním úpravám a rekultivacím. Materiál však neměl pevnost jako přírodní kámen. Pokud by město samo haldu odváželo, uložení na nedaleké skládce by teoreticky stálo 50 milionů korun. Další rozbor vyhodnotil, že haldu tvořenou hlinitokřemičitany vápníku a hořčíku lze použít jako hnojivo. Ani pro tento záměr nenašlo město zájemce.

První snaha o likvidaci Bílé haldy je z roku 1958, kdy se zde plánoval komplex garáží. Část pahorku se patrně podařilo odtěžit v letech 1966 až 1967. V roce 1994 získala povolení k těžbě a prodeji materiálu firma z Plzně, práce ale vůbec nezačaly. O deset let později město podepsalo smlouvu s firmou z Kralup nad Vltavou, která měla do konce roku 2006 haldu odtěžit a zlikvidovat, ani po prodloužení výpůjčky do konce roku 2008 se ale harmonogram nepodařilo dodržet. Město haldu opakovaně znova nabízelo k likvidaci, až loňská dohoda uspěla.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

5.3.2024 21:13
Rokycany nebrat. Mě tu haldu nabízeli cca před 10 ti lety jako kamenivo do komunikace , a přitom vědeli že to je nevhodné. Naštěstí jsem se nenechal zviklat.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist