https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/za-deset-let-by-mohlo-v-cesku-jezdit-az-90.000-aut-na-vodik
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Za deset let by mohlo v Česku jezdit až 90.000 aut na vodík

16.8.2019 00:15 (ČTK)
V České republice by v roce 2030 mohlo jezdit 60.000 až 90.000 aut na vodíkové články. V současnosti tu kvůli absenci čerpacích stanic nejezdí žádné. / Ilustrační foto
V České republice by v roce 2030 mohlo jezdit 60.000 až 90.000 aut na vodíkové články. V současnosti tu kvůli absenci čerpacích stanic nejezdí žádné. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V České republice by v roce 2030 mohlo jezdit 60.000 až 90.000 aut na vodíkové články. V současnosti tu kvůli absenci čerpacích stanic nejezdí žádné. Vyplývá to z předpokladu ministerstva průmyslu a obchodu. Česká republika se zavázala ke snižování emisí v dopravě a využívání vodíku má být jednou z možností.
 

"Predikce pro rok 2030 se budou zpřesňovat po roce 2023, kdy se mají revidovat emisní limity CO2 pro osobní a lehké užitkové automobily. Od procenta snížení emisí u těchto vozidel ve srovnání s rokem 2021 a povinného podílu nízko a bezemisních vozidel pro výrobce od roku 2030 se vše odvíjí," uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.

Ministerstvo dopravy loni uvedlo, že v Česku by do roku 2023 mohlo vzniknout šest až osm čerpacích stanic na vodík. První tři pilotní čerpací stanice na vodík připravuje petrochemický holding Unipetrol na svých stanicích Benzina v Praze, Litvínově a Brně. Projekty jsou nyní ve stadiu získávání potřebných povolení a výběru dodavatelů. Pilotní pražskou stanici firma plánuje na Barrandově. Další veřejná stanice vznikne v rámci ÚJV Řež.

Výstavbu vodíkových čerpadel mají podpořit dotace z Operačního programu Doprava z výzvy, která je pro podporu rozvoje infrastruktury vodíkových plnicích stanic určená. Unipetrol také plánuje vybudování vlastního zdroje pro výrobu vodíku.

Využitím vodíkových článků v elektromobilech se zvyšuje jejich dojezd a zkracuje doba dobíjení z hodin řádově na minuty, což je srovnatelné s běžným tankováním benzinu nebo nafty. Auta na vodík již sériově vyrábí například Toyota, Hyundai nebo Honda. Právě Toyota, která letos v Evropě prodala 167 vodíkových vozů Mirai, do vodíku masivně investuje. V minulosti vyvinula například loď na vodíkový pohon.

"Jakmile budou v Česku stát první čerpací stanice, jsme připraveni uvést na český trh náš sériově vyráběný vůz na vodíkový pohon, Toyotu Mirai," řekla mluvčí Toyoty ČR Jitka Jechová. Toyota očekává, že cena osobních aut na vodíkové palivové články se do deseti let vyrovná ceně hybridních modelů.

Sousední Německo ročně plánuje vynaložit do rozvoje vodíkových technologií 100 milionů eur, tedy 2,5 miliardy Kč.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JV

Jaroslav Vozáb

16.8.2019 08:37
Dobrý den,
hlavně aby to nedopadlo jako Apolo 13, taky jen zamíchali H2 v nádržích pro palivové články. Ten kdo ví co dělá vodík s vzduchem tak si umí představit co se stane po běžné kolizi aut. Co takhle elektrifikovat dálnice (jen tak si vytáhnout tykadlo jak trolejbus a jet si klidně přes celou Evropu na toto máme přece EU (tvoří závazné normy na křivé okurky..). Jak doplnit zdroje pro elektrifikaci těžko, ale musí se začít všude jeden nápad by snad pomohl, nahradit klasické kotle na zemní plyn ( všude se topí) jednotkami s palivovými články na metan nebo rozložený zemní plyn na H2 a CO. H2 do palivového článku a CO do hořáku jen nic neskladovat (jedovatost a výbušnost). Odpadní teplem vesele vytápět půl roku budovy atd.
Chce to jen rozhodnutí. Rozhodnout znamená najít zdroje ( peníze jsou jen číslo), které musíme chtít na to dát.
Jaroslav
Odpovědět
ig

16.8.2019 09:16 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Peníze nejsou "jen" číslo, peníze jsou číslo, které jasně a stručně ukazuje, na co ještě máme sílu a na co už ne. Pokud nemáme na palivové články do každého baráku peníze, neznamená to, že je někdo mamonář a má je nastrkané pod matrací a nedá nám je, ale že prostě nejsme schopni tolik palivových článků vyrobit :-) Třeba jednou budeme, ale to se nedá zařídit nějakou hurá akcí, ale postupně, tak že někdo vymyslí článek který bude tak levný, že si jej lidi budou ochotní koupit a provozovat a že zvítězí v konkurenci s jinými nápady jak topit úsporně (tepelná čerpadla, izolace budov, ...).
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

16.8.2019 11:58 Reaguje na
Prosím o vysvětlení co je hurá akce. Když president Kenedy se jen tak zmínil, že do konce desetiletí stane člověk na Měsíci, byla to hurá akce nebo ne. Podle mě se program Apolo zaplatil hospodářství už několikrát,(právě zde byli palivové články použity). Je úplně lhostejné zda tam skutečně byli (já věřím že ano). Někdy se začít musí a téměř vždy je to otázka priorit. Například platit lidem za práci nebo honit dávky a dotace. Jinak by ještě dnes tahali koně potahy... A od té doby co není téměř žádná měna ničím krytá tak je to právě jen číslo.
Odpovědět
ig

16.8.2019 12:15 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Hurá akce je projekt spuštěný bez znalosti věci, jak technické tak finanční, jen na základě pocitů :-) Takové akce zpravidla dopadají jinak, než si jejich iniciátor přál. Když Kennedy vyhlašoval lunární program, tak měl k dispozici reálné podklady a věděl, co to asi bude obnášet, i když to bylo politické rozhodnutí.

Jinak na těch penězích trvám - jsou kryté, konkrétně schopností společnosti splnit prací lidí závazek ve výši objemu peněz v oběhu. Pokud někdo natiskne další peníze, jejich hodnota se automaticky sníží na úroveň toho krytí. Prostě když si stát natiskne 1000000000000 korun, tak za ně nenakoupí to, co by si v katalogu za těch 1000000000000 vybral :-)
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

16.8.2019 15:14 Reaguje na
Ten Kennedy o letu na měsíc nevěděl skoro nic, ale v USA byla tehdy nezkutečná ekonomická síla a nejrozvinutější průmysl a technické vědy jako celek. A pocit že mužici už létají do kosmu a světová jednička ne to byl ten pravý motor pokroku. Prostě volba priority a nasměrování zdrojů správným směrem.
Pokud v ČR si zadám studii proveditelnosti na VŠ a AV budou tam důvody proč to nejde udělat, v USA tam bude jak by to mohlo asi jít. ( byl jsem jak v Rusku a tak USA). Tomu já říkám vizionářství. A k penězům, tak mi vysvětlete krypto-měny např. bitcoin atd.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.8.2019 09:03
Naprostá pitomost:
1. Ten vodík musíme vyrobit a tato výroba je ještě méně efektivnější než výroba nabitého akumulátoru.
2. Vodík je vysoce nebezpečný plyn, někde jsem četl, že se vzduchem tvoří výbušnou směs v rozsahu od jednoho do devadesáti devíti procent obsahu, čili potenciálně obrovský zdroj výbuchů a požárů.
Navíc se prakticky nedá dlouhodobě uchovávat, projde i kompaktní kovovou deskou.
Přesně z důvodu nebezpečnosti vodíku bylo upuštěno od jeho používání v balónech a vzducholodích, přestože všechny ostatní plyny mají nižší vztlak.
3. A bod 1 v podstatě říká, že jen přesuneme "výfuk" z auta do nějaké výroby, která bude "čadit" výrazně víc než klasický motor na benzín.
4. Abychom využili energetický potenciál vodíku, museli bychom ho spalovat v motoru za daleko vyššího tlaku a teploty, než to děláme tč. s benzínem a naftou a vznikala by přitom záplava oxidů dusíku (viz skandál kolem dieselových motorů).
Jedinou cestou z toho ven je dávat do motoru kyslík z nějakého zdroje bez dusíku (čili ne ze vzduchu), a pak je vodík zbytečný, protože to samé zvládne i benzín nebo nafta (a spotřeba běžného auta může jít dolů, až pod 1 litr na 100 km).
Odpovědět
ig

16.8.2019 09:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Ještě se připomínám s hustotou skladované energie. S tou se nedá nic dělat, u vodíku je prostě malá a nedá *) se zvýšit, problém se dá pouze obejít, třeba tak, že se bude použivat jen u "velkých" dopravních prostředků, jako jsou autobusy nebo lokomotivy (ale tam už máme dávno lepší řešení).

*) přesněji řečeno dá se, ale metodami které eko-aktivisti nemají rádi
Odpovědět
ČM

Čech M.

16.8.2019 12:18 Reaguje na Jan Šimůnek
ad 1.-3. Zčásti pravda ale jedná se o to, že v Německu mají velké nárazy přetlaku výroby z větrných elektráren a ty chtějí využít právě na výrobu vodíku.
ad 2. je pravda, že mít v autě nádrž z tlakem 350 atm a víc není zrovna uklidňující, ale CNG má 200.
ad 4. O spalování vodíku v klasickém motoru už asi nikdo neuvažuje, bude se jednat o palivové články. BMW před 10 lety ačalo vyrábět model hydrogen 7 s klasickým(upraveným) spalovákem a až na omezený dojezd fungoval dobře bez emisí, ale doba je jinde.
Odpovědět
ig

16.8.2019 12:30 Reaguje na Čech M.
Technická poznámka těm 350 barům - s tím není žádný problém, prostě se udělá stěna tlakové nádoby silnější. Kdyby to mělo bouchnout, tak vás 200 barů roztrhá na cucky úplně stejně jako 350, takže není důvod k obavám :-) U tlakových nádob platí, že poměr hmotnosti nádoby ku hmotnosti plynu je (v pásmu kompresibility kolem jedničky) zhruba stejný bez ohledu na tlak (u automotive nádob z uhlíkových vláken je to o něco horší, ale ne o moc). Tudíž záleží jen na objemu který mám k dispozici a jak jej umím vyplnit tlakovými lahvemi :-)
Odpovědět
ČM

Čech M.

16.8.2019 14:24 Reaguje na
To je pravda a tak jsem to i myslel. U LPG mám 6 atm , navíc v rezervě a taky nemůžu říct, že jsem úplně v klidu.
OCT s novými uhlíkovými nádržemi CNG je lehčí o desítky kg oproti s ocelovými, ten poměr tam bude o dost jiný a při testech vykazují větší odolnost proti deformaci, nehledě proti korozi.
U toho vodíku s 350 je ještě navíc chlazení a to taky může selhat, mít takové auto zaparkované doma v garáži?
Odpovědět
ig

16.8.2019 15:39 Reaguje na Čech M.
Jak to funguje s chlazením nevím - ona je nějaká technologie kde se vodík udržuje podchlazený?

Normálně ale není třeba se tlakových nádob bát, ty jsou prakticky nezničitelné. A sám mám v garáži kyslík, argon a acetylén, zatím úplně v pohodě. Přinejmenším do požáru :-) Ani toho auta bych se moc nebál. Kdyby fungovalo a mělo stejné parametry jako klasika, včetně pohodlí při tankování, neřeknu proti němu jediné slovo :-)
Odpovědět
ČM

Čech M.

16.8.2019 16:45 Reaguje na
BMW má patentovanou kryonádrž u 350atm. Na kolik a jak je hlazena nevim, ale jako u cisterny -253°C to určitě nebude. Jinak mají taky nechlazenou verzi s 700atm a to už je mazec.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.8.2019 12:23 Reaguje na Čech M.
ad Nárazy elektřiny: Problém je, že daleko efektivnější je tu energii nacpat do nějaké jiné látky, než je vodík.
Odpovědět
ig

16.8.2019 09:10
Někdo zvoní u dveří. Kdo to asi je?
Mohla by to být britská královna.
Ale nejspíš to bude pošťák.

To jen pro vysvětlení, jak chápu pojem "mohlo by" z titulku článku.
Odpovědět
ČM

Čech M.

16.8.2019 12:24
To by znamenalo v prúměru každý rok 6-9 tis prodaných vodíkových aut. Dost optimistický scénář, když elektroaut tu jezdí 3tis a mají srovnatelnou cenu a nesrovnatelnou nabídku a možnosti tankování el. Ale třeba to bude rozkazem z Bruselu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.8.2019 11:50
Snad to nejhorší, co by nás mohlo potkat, je, že budeme mít řadu alternativních pohonů a žádný nebude mít aspoň trochu odpovídající infrastrukturu.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist