Za loňským úhynem ryb v Dyji byl nedostatek kyslíku, potvrdila studie

Za loňským úhynem ryb v Dyji byl extrémní rozvoj sinic a s vysokou mírou pravděpodobnosti jím vyvolaný pokles kyslíku a tvorba toxické pěny. Potvrdila to studie odborníků Mendelovy univerzity v Brně. Experti také doporučili kombinaci opatření, která mohou riziko opakování úhynů zmírnit. Na webu Povodí Moravy o tom informovala mluvčí Jana Kučerová. V Dyji pod nádrží Nové Mlýny loni na konci června uhynulo asi 30 tun ryb. Úhyn ryb v Dyji nastává opakovaně. Zpráva z univerzity v tomto směru potvrdila, že se řeka potýká s velmi silným znečištěním, které odpovídá nejhorší kvality vody. Zásadním faktorem je extrémní zatížení soustavy nádrží Nové Mlýny i navazujícího úseku řeky Dyje fosforem, jeho koncentrace mnohonásobně převyšuje limity pro povrchové vody. Do nádrží ročně přiteče asi 160 tun fosforu. Právě ten pak slouží jako "potrava" pro rozvoj vodního květu sinic. Hlavním zdrojem fosforu jsou čistírny odpadních vod, které fosfor dostatečně neodstraňují, dále splachy z polí a chov ryb a sportovní rybolov.

Problém je, že v kritických letních měsících se nahromadí množství biomasy sinic u hráze nádrže. Tyto organismy, které běžně kyslík samy vytvářejí, ho za určitých podmínek naopak masivně spotřebovávají. Navíc při svém rozkladu uvolňují i toxické látky, jako je amoniak. Ryby pak hynou v důsledku náhlého nedostatku rozpuštěného kyslíku, což je často spojeno s vysokými teplotami vody. Specifickým faktorem při úhynu v roce 2025 byla podle odborníků pravděpodobně i toxická pěna, která vznikala ze sinicové kaše vypouštěním vody přes segmenty nádrže.

"V roce 2025 bylo zdokumentováno extrémní nahromadění sinic u hráze nádrže. Jejich rozklad spolu s nízkým obsahem kyslíku vytvořil kombinaci, kterou rybí společenstvo už nebylo schopné zvládnout," uvedl Radovan Kopp z Mendelovy univerzity v Brně.

Jako okamžité opatření odborníci doporučili instalaci moderních samočisticích čidel pro on-line sledování kvality vody v řece i v nádrži. Navazujícím opatřením je zefektivnění způsobu vypouštění vody v rizikových obdobích. Cílem je především snížit riziko zvýšeného vnesení biomasy sinic z nádrže do Dyje. Pro rychlou reakci v rizikových situacích odborníci doporučují tzv. provozně-havarijní plán, který umožní na základě on-line monitoringu reagovat na změny kvality vody a počasí.

Mezi navržená střednědobá a dlouhodobá opatření pak patří úprava nátoku do malé vodní elektrárny pro ovlivnění hloubky odběru vody, obnova přítoků a nivy Dyje a vhodný způsob zavedení nové směrnice o čištění městských odpadních vod. Odborníci zdůraznili, že klíčovým dlouhodobým krokem zůstávají legislativní změny, které povedou k výraznému omezení vstupu fosforu a dalších živin do povodí. Pokud se zásadně nesníží přísun fosforu do povodí Dyje, budou se podle nich podobné události opakovat.

---

reklama

---