Za lovem pstruhů do Vysokého Mýta jezdil Masaryk i Werich, připomíná nová kniha
"Vysokomýtští pstruzi se dodávali na stůl českých králů a královen. Už naši předci v 15. století dělali umělý odchov plůdků a zarybňovali Loučnou," řekl Junek. Jeho kniha se jmenuje Duhový poklad z Loučné aneb sláva pstruhů vysokomýtských.
Prameny dochovaly mnoho zajímavých podrobností. Ve věnném královském městě trávila čas manželka Jiřího z Poděbrad Johana z Rožmitálu s doprovodem. Město platilo její pobyt, za tři měsíce projedla královská skupina hodnotu tří domů.
"Je to do groše vyúčtované v knihách. Hospodaření města obvykle končilo v černých číslech, v době pobytu královny zahučelo město do červených čísel a ještě rok dva se z toho sbíralo. To ale městu nebránilo v tom, aby na královský dvůr do Prahy pstruhy poslalo znovu," řekl Junek.
Řečiště Loučné patřilo Mýtu od Tisové po Zámrsk. V 19. století byla řeka rozdělená na několik úseků, které radnice pronajímala. Nájemci byli většinou mlynáři, k tomu se starali o rybolov. V 80. letech 19. století jezdil do Mýta pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk. "Byl to vášnivý rybář. Když jezdil s rodinou na dovolenou, vybíral si místa, kde byl pstruhový revír," řekl Junek.
Za první republiky se o řeku staral rybářský spolek. Od 30. do 60. let minulého století mohli místní vídat u Loučné rybařit Jana Wericha, byl to jeho oblíbený koníček. Do revíru zajížděli třeba také zpravodajci tajných služeb, sovětské, americké i britské. Po Masarykovi si na pstruzích pochutnávali i další prezidenti. "V roce 1969 byla poslední zmínka, kdy byli pstruzi dodáni prezidentu (Ludvíku) Svobodovi. Tím skončila zajímavá kapitola, kdy mýtští rybáři 1. května vzali pstruhy a jeli na Pražský hrad," řekl Junek.
Autor v knize píše i o pytlačení nebo škodné, vydrách a kormoránech. V minulosti bylo obvyklé a takříkajíc žádoucí je střílet, dnešní legislativa nic takového neumožňuje. Mýto produkovalo pstruhy potoční a pstruhy duhové. Druhý druh je umělým odchovem, do českých zemí se dostal v 90. letech 19. století. Přirozeně se v řece nerozmnožuje, případně jen výjimečně.
Podle Junka by bylo jistě zajímavé tradici chovu pstruhů na Loučné v regionu Mýta obnovit. Zapojit by se mohly místní restaurace a podávat je připravené podle různých receptů. V 90. letech se prosadily jiné rybářské firmy v regionu a Mýto už jako pstruhový revír známé není, dodal Junek.
reklama
Ministerstvo zemědělství dá příští rok 50 milionů na opravy kapliček či božích muk
Přírodní památka Slánská hora má po obnově rozmanitější prostředí i nové symboly
Studenti architektury navrhli podobu obnovy okolí pramene Novoveské kyselky