Za požárem louky na hřebenech Krkonoš je zřejmě něčí nedbalost
Oheň zasáhl plochu přibližně 20 hektarů v nejcennější první zóně Krkonošského národního parku s porosty smilky, ostřic a rašeliníku s klečí a zakrslými smrky. Lokalita je v nadmořské výšce kolem 1390 metrů.
Podle správců parku by příroda požárem neměla utrpět zásadní škody. Plocha zasažená ohněm bude ponechána přirozenému vývoji, tráva by se měla na jaře zase zazelenat. "Shořela suchá tráva, ostřice a odumřelé kleče. Místa s rašeliníkem, většina kleče a dokonce některé travnaté plochy uvnitř požářiště jsou bez úhony. Plochu nyní zaměříme přesně a budeme dlouhodobě monitorovat změny. Požár může být pro řadu společenstev důležitým faktorem jejich vývoje," uvedl na facebooku ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Hasičům z Královéhradeckého a Libereckého kraje a z Polska se oheň podařilo zlikvidovat zhruba po třech hodinách. Plameny pomohly zastavit i cesty, přes něž se požár nerozšířil. Labskou boudu oheň neohrozil, protože vítr vál směrem od boudy k prameni Labe.
Tak rozsáhlý požár trávy a kleče na hřebenech Krkonoš nebyl několik desítek let. "Naposledy podobně hořelo někdy v 70. či 80. letech minulého století u Luční boudy," uvedl mluvčí KRNAP Radek Drahný. Poslední velký požár objektu na hřebenech byl 1. srpna 2011, kdy vyhořela Petrova bouda.
Krkonošský národní park vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Zhruba 80 procent území KRNAP pokrývají lesy. Křehký ekosystém arkto-alpínské tundry na hřebenech Krkonoš je tím nejcennější, co nejvyšší české hory nabízejí.
reklama