Zákaz klecových chovů slepic asi bude platit nejdřív od roku 2033

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Preston Keres / U.S. Department of Agriculture / Flickr.com

Zastánci zachování současného stavu, k nimž patří ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) nebo jeho předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL), navrhují nechat na spotřebitelích, aby si sami vybrali, jaká vejce budou preferovat. Přívrženci zákazu uváděli, že lidé už sami dávají přednost vejcím od nosnic v halách nebo z volných chovů a že obchodní řetězce se tomu přizpůsobují. Vejce z klecových chovů chtějí přestat nabízet od roku 2025.

Zákaz klecových chovů v nadcházejícím desetiletí prosazuje skupina poslanců kolem Jana Pošváře (Piráti), podle něhož nosnice v klecích jsou týrané a trpí stresem a deprivací. Termín zákazu podle Pošváře souvisí s patnáctiletou životností klecí. Zákaz používání tzv. neobohacených klecí začal platit od roku 2012. Poslanec ANO Martin Kolovratník navrhl postupný zákaz v letech 2027 až 2033, který by se týkal i takzvaných obohacených klecí. Podle předsedy zemědělského výboru Jaroslava Faltýnka (ANO) tento návrh podpoří většina poslanců ANO. Za "nejmíň špatný" označil Kolovratníkův návrh i Toman.

Dalším sporným bodem novely o ochraně zvířat proti týrání je odškodnění majitelů zakázaných kožešinových farem. Podporu zřejmě nezíská původní návrh zemědělského výboru, aby dostali 6900 korun za norka a 5400 korun za lišku. Podle kritiků jsou to nedostatečně podložené a přehnané částky. Zemědělský výbor nakonec podpořil návrh pirátského poslance Jana Pošváře, aby se částky snížily na 3000 korun za norka a 3900 korun za lišku.

Zemědělský výbor navrhl zakázat drezuru volně žijících zvířat v cirkusech a podobných zařízeních, a to u zvířata narozených od příštího roku. Nakonec ale podpořil návrh poslance Josefa Kotta (ANO), podle něhož by se zákaz drezury vztahoval na zvířata narozená od roku 2022. V případě primátů či delfínů by se zákaz vztahoval i na zvířata narozená v roce 2004 a mladší. Vládní novela počítá jen se zákazem rozmnožování některých šelem a lidoopů v zájmových chovech a jejich venčení na veřejnosti. Novela má rovněž zakázat prodej nebo předání psa či kočky novému chovateli na veřejném prostranství, například na parkovišti.

Sněmovna bude rozhodovat také o zvýšení pokut a správních trestů za porušení zákona. Mohly by se podle návrhu Moniky Jarošové (SPD) zdvojnásobit až na jeden milion korun v návaznosti na zpřísnění trestů vězení za týrání zvířat. Podobný návrh přednesl i Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který chce ovšem maximální sazbu zčtyřnásobit na dva miliony korun. Podporu zemědělského výboru získaly návrhy poslance ANO Davida Pražáka, aby minimální pokuta za týrání zvířat v tzv. množírnách byla v návaznosti na míru provinění 5000 korun a 10 000 korun.