Západ Afriky čeká velké zalesňování, slíbili politici na konferenci OSN
Pobřeží slonoviny mezi roky 1990 a 2021 podle agentury Reuters přišlo o 80 procent lesů a riskuje, že je do roku 2050 ztratí zcela, pokud bude trend pokračovat.
"Je klíčové, abychom obnovili naši zemi," řekl ve svém projevu Patrick Achi, premiér Pobřeží slonoviny. "Pokud neuspějeme, dalších dvě až šest procent domácností upadne do roku 2030 do extrémní chudoby."
Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara v úvodním projevu na konferenci řekl, že "desertifikace a sucho postihuje 60 procent země, v severních částech až 90 procent. (...) Tato pohroma ohrožuje naše zemědělství, zdraví, bezpečnost a z dlouhodobého hlediska i mír."
Pobřeží slonoviny společně se sousední Ghanou produkují dvě třetiny veškerého světového kakaa. Zemědělský sektor podle dat Světové banky z roku 2020 tvoří asi pětinu ekonomiky země a pracují v něm miliony lidí. Lesů na Pobřeží slonoviny ubývá i na úkor kakaových plantáží. Degradací půdy, nedostatkem stínu a vody naopak trpí drobní farmáři.
K odlesňování v extrémní míře docházelo i v Nigérii, která mezi lety 2000 a 2005 přišla o 55 procent svých původních lesů.
Obnovu krajiny podle prezidenta Buhariho hodlá Nigérie financovat vydáním zelených dluhopisů o objemu v přepočtu 1,6 miliardy korun. Její zalesňování je současí širšího afrického programu AFR100, k němuž se přihlásilo už 30 afrických zemí. Ty se kolektivně zavázaly obnovit celkem 126 milionů hektarů půdy do konce desetiletí, což je plocha o velikosti zhruba šestnáctinásobku České republiky.
V Nigérii se od roku 2017, kdy se k AFR100 připojila, podařilo vysázet 15 milionů stromů a obnovit přes půl milionu hektarů půdy. Pobřeží slonoviny součástí programu není, do roku 2030 chce nicméně lesy pokrýt pětinu svého území.
Subsaharská Afrika je světově jedním z regionů nejvíce zasažených klimatickou změnou. Proměny v životním prostředí vedly k násilným střetům mezi kočovnými pastevci dobytka a usedlými farmáři na severu Nigérie. Na druhé straně kontinentu, v Africkém rohu, státy zažívají největší sucha za posledních 40 let.
Konference v Abidžanu potrvá do 20. května. V prvních dvou dnech na ní vystupovali vysocí politici a představitelé OSN.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Karel Zvářal
12.5.2022 05:20Jaroslav Řezáč
12.5.2022 07:08 Reaguje na Karel ZvářalZbyněk Šeděnka
12.5.2022 11:22 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMiroslav Vinkler
12.5.2022 05:41Pochopitelně, že jde o vějičku jak rychle přijít k penězům, které se tak jaksi "vypaří" a nic z toho nebude. Pouze mezi lety 1990 a 2005 ztratila Nigérie celkem 35,7 % svého lesního porostu, přibližně 6 145 000 hektarů.
Nějak se zapomnělo , že prudký růst obyvatelstva afrického kontinentu je exponenciála a jeho dynamika je impozantní.
V polovině minulého století byla populace hlavního města Lagosu jen
325 tisíc, dnes 21 mil. obyvatel.
V r. 1950 měla země 38 mil. obyvatel, dnes cca 155 mil. a každý den přibude 13075 hladových krků.
Pouze mezi lety 1990 a 2005 ztratila Nigérie celkem 35,7 % svého lesního porostu, přibližně 6 145 000 hektarů.
Žádné zalesňování v praxi nebude , peníze se rozkradou , pokud se něco vysadí tak to zase zajde .
Lidstvo je šílené, masívně se zbavuje lesů v globálním rozsahu a pak se v Bruselu diví, že se mění klima.
A jako lék na to si zasereme krajinu vrtulemi a lány FV panelů.
Ať žije pokrok!
Karel Zvářal
12.5.2022 06:20 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
12.5.2022 07:44 Reaguje na Karel ZvářalKaždý může posoudit sám.
vaber
12.5.2022 09:16ale hlavně by se měli starat aby se neodlesňovalo ,
bylo by to mnohem levnější ,ovšem nedostali by ty peníze co dostanou na zalesňování a za prodej dřeva
Michal Ukropec
12.5.2022 12:26Petr Eliáš
12.5.2022 12:46 Reaguje na Michal Ukropechttps://www.bbc.com/news/10344622