Zápis na seznam UNESCO zvýšil zájem turistů o kladrubský hřebčín
Národní hřebčín se v posledních pěti letech výrazně věnoval obnově stromů v krajině, zejména v alejích, v předchozích desetiletích jejich obnova nebyla prioritou. Místy to komplikovaly i ne vždy ujasněné vlastnické vztahy a zodpovědnost za jednotlivé stromy.
To se zápisem krajiny do UNESCO zásadně změnilo a o aleje se stará odborný správce krajiny hřebčína. Vysázelo se téměř 1500 stromů, přičemž se dodržuje tradiční skladba dřevin. V alejích přibyly jírovce maďaly, topoly černé, duby červené a letní, lípy srdčité a jabloně domácí.
Obnoven byl krajinářský park Mošnice, revitalizaci podstoupila stodoly Františkov v Selmicích. Hřebčín ještě čeká rehabilitace Selmické aleje, stromořadí v pastvinách, obnova části lužního lesa, kde odumírají smrky napadené kůrovcem, a revitalizace vodního systému.
Kvůli covidu klesla návštěvnost z téměř 72 000 lidí v roce 2019 asi na 30 000 v roce 2020 a přibližně 34 000 v roce 2021. "Výraznější oživení návštěvnosti jsme evidovali až v roce 2022, kdy do hřebčína v Kladrubech nad Labem zavítalo 48 000 návštěvníků. Obdobné množství si našlo do Hřebčína Kladruby nad Labem cestu i v roce 2023.
Vyšší nárůst návštěvnosti očekáváme dle předběžných čísel v tomto roce, a to přestože drtivá většina návštěvníků pochází stále z tuzemska, a nikoli ze zahraničí," uvedl Machek.
Zařazení na seznam UNESCO a výjimečnost památky a její hodnoty prezentuje hřebčín prostřednictvím tematicky zaměřených akcí. Patří mezi ně pravidelné projížďky pro veřejnost výletním vozem krajinou UNESCO, procházky s vedoucí správy kulturní krajiny při Víkendu otevřených zahrad či speciální prohlídky s vedoucím chovu a výcviku koní ve Dnech evropského dědictví.
Pro návštěvníky je rovněž k dispozici stálá panelová expozice na rozhledně a celoročně je volně přístupná naučná stezka krajinou.
Na podzim tohoto roku plánuje hřebčín uspořádání mezinárodní konference na téma kulturní krajiny, jejího zachování a správné údržby. Přijet by měli zástupci Lednicko-valtického areálu, Krajiny žateckého chmele, Krušnohoří, Parforsní lovecké krajiny v Dánsku a další.
Tématem budou třeba vodní systémy v krajině, každodenní péče o porosty nebo drobné architektonické a sochařské prvky v krajině. K pěti letům od zápisu také bude v areálu hřebčína Kladruby nad Labem umístěna panelová expozice mapující pětiletý vývoj péče o krajinu.
reklama