Zástupci 175 zemí podepsali v New Yorku klimatickou dohodu
"Doba spotřeby bez následků skončila," řekl šéf světové organizace, podle něhož se k podpisu shromáždilo 175 členských zemí. Tolik signatářů podepisujících velkou mezinárodní dohodu během jediného dne vytváří nový rekord.
Celkem 15 zemí již podle agentury AFP stihlo dohodu i ratifikovat a další přislíbily, že tak učiní brzy, což podle optimistů může znamenat, že vstoupí v platnost mnohem dříve, než stanoví původní nejzazší termín - rok 2020. Někteří dokonce tvrdí, že by se tak mohlo stát ještě letos.
První podpis pod dokument dojednaný v prosinci v Paříži patřil francouzskému prezidentovi Françoisi Hollandeovi, který prohlásil, že požádá parlament, aby dokument ratifikoval do léta. Čína, která patří k hlavním znečišťovatelům ovzduší, oznámila, že ratifikaci zvládne do září.
Americký ministr zahraničí John Kerry, který držel při podpisu symbolicky v náručí svou vnučku, označil dnešek za chvíli, kdy svět vyrazil do vítězné "války proti uhlíkovým emisím", které stojí za oteplováním planety. Prezident Barack Obama podepsání smlouvy přivítal s tím, že zajistí "všem našim dětem dědictví čistší, zdravější a bezpečnější planety".
Základním cílem dohody je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů. Zatímco většina státníků považuje dohodu za silnou, kritici jí vyčítají třeba to, že nestanovuje pevné a závazné termíny pro omezování emisí. Někteří vědci tvrdí, že slíbené závazky jednotlivých zemí ke zmíněnému teplotnímu cíli nepostačí.
Za Česko podepsal úmluvu ministr Brabec, po němž bude ratifikace na parlamentu v Praze. Brabec ve svém projevu podotkl, že veřejnost i firmy by změnu klimatu neměly vnímat jen jako hrozbu, ale i jako příležitost k novým aktivitám. Zároveň zdůraznil, že Česko patří mezi země, které budou finančně přispívat rozvojovým státům na výdaje spojené s omezováním emisí. "Celosvětové aktivity jsou nezbytné a my všichni musíme zajistit, aby nejchudší a nejzranitelnější rozvojové státy získaly podporu, kterou potřebují," řekl ministr.
Podle nezávazné části dohody by se vlády rozvinutých zemí měly do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně.
Přímý přenos ceremoniálu je k vidění na serveru YouTube.
reklama
COP29 schválil navýšení klimatické pomoci za kritiky rozvojových zemí
COP29 schválila dohodu o zahájení globálních obchodů s uhlíkovými povolenkami