https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zatracene-jednoduche-reseni-ktere-stoji-za-zkousku.hmyz-ptaky-i-vodu-do-krajiny-vrati-tune
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zatraceně jednoduché řešení, které stojí za zkoušku. Hmyz, ptáky i vodu do krajiny vrátí tůně

6.5.2020 04:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zajímavým efektem je, že tůně a mokřady, vzhledem ke svým rozdílným podmínkám umožňují postupný rozvoj různých populací druhů hmyzu, které dospívají v odlišných týdnech a měsících. / Ilustrační foto
Zajímavým efektem je, že tůně a mokřady, vzhledem ke svým rozdílným podmínkám umožňují postupný rozvoj různých populací druhů hmyzu, které dospívají v odlišných týdnech a měsících. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | phys.org
Vrátit do krajiny vodu, pomoci hmyzu, rostlinám, ptákům. Vypadá to jako spousta náročných úkolů, ale pro jejich splnění nejspíš stačí jediné. Začít obnovovat tůňky a mokřady. V Británii s tímto přístupem zatím slaví úspěch, byť spousta práce je ještě čeká. Píše o tom Conversation.
 

Ptáci typicky britské venkovské krajiny mají problém. Za údobí 1970-2000 se absolutní počty 19 dříve zcela běžných druhů snížily na polovinu. Příčinu netřeba hledat v měnícím se klimatu, ale v proměně zemědělského hospodaření. Intenzifikace, pesticidy, hnojiva, rozrušení dříve menších políček a scelení dříve mozaikovitě pestré krajiny. Tedy něco, co dobře známe i v Čechách. Výsledky bolí, a to nejen britské ornitology. Hrdliček zahradních je tu o 98 % méně, než v sedmdesátých letech. Počty koroptví o 91 %. A vlaštovky, vítaní poslové jara? Zatím se drží, ale meziročně dost kolísají. Otázka zní, jestli se těmto ptákům dá se jim nějak pomoci.

Nebudeme zbytečně napínat, protože Jonathan Lewis-Phillips, přírodovědec Muzea přírodní historie v Kensingtonu, určitý recept na řešení má. A příjemné je, že jím již ozkoušený nápad nezvyšuje jen počty ptactva, ale také hmyzu, rostlin. A také zastoupení vody v krajině. Jak? Obnovováním tůní a mokřadů. Řekněme krajinných prvků, kterých byl region Norfolku dříve plný. Sloužily jako napajedla pro dobytek, v některých se chovaly ryby, jinde fungovaly jen jako zdrže vody pro zalévání. To už je poslední dvě století spíše minulost a většinu těchto tůní si vzala (v lepším případě) příroda nazpět. Zarostly, náletovými dřevinami, došlo k jejich postupnému zanesení a zazemnění.

Řešení bagrem nemusí vždycky bolet

Lewis-Phillips se angažoval v rozsáhlém projektu, který tyto tůně navracel zpět. Sekerou a pilou, motykou a rýčem, tu a tam bagrem. Z tůní se v rekordně krátkém čase staly oázy života v zemědělské krajině, přitahující nejrůznější organismy. Výsledky byly znát. Nad obnovenými tůněmi se brzy vyskytovalo 18x více druhů hmyzu, než nad tůněmi neobnovenými. Nešlo jen o rozmanitost, ale i o prosté množství. U obnovených byla biomasa hmyzu pětadvacetkrát vyšší. V této souvislosti Lewis-Phillips zmiňuje lidový termín „insect chimney“, hmyzí komíny. Protože nad tůněmi se vždy vznášel hmyz jako dým nad ohněm. A za takto koncentrovaným hmyzem přirozeně táhnou ptáci.

Proč? Protože taková vážka je o poznání vydatnější sousto, než moucha. A i kdyby to měl být jen obyčejný komár, pořád přijde k chuti nad jinak hmyzu prostou krajinou. Hmyzí komíny obnovených tůní pak nabídly domácím druhům ptákům to, čeho se jim nedostávalo. Potravy. Ornitologové potvrdili, že kolem norfolkských obnovených tůní je teď ve vzduchu velmi živo, a stáhla se sem řada ptačích specialistů na lov hmyzu: vlaštovky, jiřičky a rorýsi. Tedy druhy, které jsou na území Velké Británie k vidění jen zřídka. Otevřený prostor obnovených tůní a mladých porostů po jejich březích přilákal i opylovače. Tady se na konkrétní závěry a čísla ještě čeká, ale pozitivní trend v terénu jde dost názorně vidět.

Zajímavým efektem je, že tůně a mokřady, vzhledem ke svým rozdílným podmínkám (stín/osvětlení, vegetace v okolí, pokrytí hladiny rostlinami, materiálem břehů) umožňují postupný rozvoj různých populací druhů hmyzu, které dospívají v odlišných týdnech a měsících. Ptáci tedy nevyloví vše nad jedním komínem, ale přesouvají se mezi nimi. Chcete do zemědělské krajiny vrátit vodu, hmyz, zajímavé rostliny, ptáky? „Začněte kopat nebo obnovovat tůně,“ zní rada z Británie. Začneme?


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (68)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.5.2020 06:24
Takové příklady hodné následování u nás jsou také, stačí se trochu zajímat, nejen přejímat světová media.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.5.2020 06:49 Reaguje na Karel Zvářal
To by se zemědělcům muselo chtít. Jak vyplývá z řady předešlých diskuzí, naši kolchozníci nebudou dělat nic nad rámec svých zvyklostí. (maximalizace zisků).
Pokud se jim to nenařídí a nezaplatí, nepohnou ani prstem.

Šel bych na to zcela jinak. Půdu vyvlastnit , státem vybudovat a předávat spolkům (od myslivců,rybářů po neziskovky- ČSOP atd.) k placené údržbě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.5.2020 06:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
Máte pravdu, ale to by se muselo chtít v první řadě ouřadům, kteří nad tím dohlížejí. Zemědělci jen dychtivě čekají na neknížecí radu, jak zachovat megalány a zajistit na nich pravidelné srážky. V tom případě nechť se obrátí na šamana.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2020 07:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
No pane Vinklere, ale řekněte mi upřímně, proč by to zrovna zemědělci měli dělat. Za prvé, nejsou majiteli toků a tůně se většinou dělají na tocích. Za druhé, prioritní činností zemědělců všude na světě je zajistit obživu pro obyvatelstvo a nikoliv budovat podobná díla. Aby nedošlo k mýlce- nejsem proti obnově či budování podobných zařízení, ale vždy jen tam, kde je to přirozeně možné a bohužel, zaplatit to musí stát či spolky, které o to mají zájem. A o vyvlastnění půdy raději ani nemluvte, dost se divím, že zrovna vy přicházíte s takovým nápadem.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

6.5.2020 11:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Správně, vyvlastnit.

Ostatně, morální je to, co slouží dělnické třídě a Strana ví nejlíp co je dobré pro pracující lid.

A kua, už je to tu zase ... a ani to tak netrvalo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.5.2020 11:54 Reaguje na Svatá Prostoto
Co je na tom divného? Nestará se řádně o půdu (oře po spádnici, erozi neřeší), tak mu ji stát vyvlastní. Když dítě doma týrají, nedají mu pořádně najíst, tak jde do děcáku. Pořád lepší menší zlo, než peklo na zemi.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

6.5.2020 16:11 Reaguje na Karel Zvářal
Divného na tom není nic. Je to takové osvědčené, soudružské, máme s tím letitou praxi.

Pokud si odmyslíme tenhle bolševický atavismus, tak v případě, kdy má vlastník zákonem uložené povinnosti, je na veřejné správě aby kontrolovala jejich plnění a případné neplnění sankcionovala. Pokud by povinný svým závazkům následně nedostál, přistoupí se k exekuci majetku a z jejího výnosu dojde úhradě těchto závazků. A exekuce fakt není vyvlastnění ... ani skoro a přibližně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.5.2020 08:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Půda se musí vykoupit, ne vyvlastnit. To je trochu rozdíl, ono padesátá léta minulého století jsou už dávno pryč.
I když málokdo si uvědomuje, hlavně z řad antikomunistů, že vznikem zemědělských družstvech tehdy půda de jure vyvlastněna a ukradena nebyla. Mimo těch, které z jejich majetků vhnali. JZD byla družstva vlastníků a z tohoto titulu každý člen JZD měl formálně právo z družstva vystoupit a půdu a ostatní vložený majetek si zase vzít. Ukradení nastalo až dodatečně tím, že tehdejší stát dosazoval do vedení družstev v první řadě neschopné komunistické aktivisty místo skutečných odborníků a ti obvykle přivedli družstvo ke krachu. Často i vícekrát po sobě. Ukradení pak nastalo tím, že stát do krachujících zemědělských družstev nalil státní prostředky a tím majetkové podíly jednotlivých družstevníků zředil, v takové míře, že je často úplně znehodnotil.
Ostatně dnes zase do všeho kecají neschopní zelení aktivisté.....
Odpovědět

Jan Škrdla

11.5.2020 22:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přikláněl bych se k vykoupení ve spojení s procesem pozemkových úprav. Ve většině případů vlastník není uživatelem pozemku a v nájemní (pachtovní smlouvě bývá obvykle stanovena výpovědní lhůta 5-10 let, po kterou se s pozemkem stejně nedá nic dělat). Druhá věc je tempo (značně pomalé), kterým probíhají pozemkové úpravy, tady je ovšem prostor, kde by stát mohl přitlačit na pilu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.5.2020 17:13 Reaguje na Jan Škrdla
nevím nevím. Pozemkové úpravy jsou pouze upřesnění hranic pozemků mezi jednotlivými sousedícímí majiteli a přepočet ,upřesnění jejich rozlohy po zaznačení domluvených změn. To je něco úplně jiného než rozdělení pozemků. Respektive odseknutí určité plochy z obvykle produkčního pozemku a její převedení na nějakou ostatní plochu či vodní plochu či jinou, na které mohou tyto krajinné útvary legálně vzniknout. Ten pozemek totiž musíte velmi pečlivě odborně posoudit, aby se realizací nějaké vodní tůně či mokřiny nenadělalo víc škody než užitku. Například ovlivněním zbylé produkční plochy. I kdyby se pouze navracel stav, který tam byl před rokem 1948 nebo ještě dříve, i tak by podle mne musela být nějaká odborná recenze. Ono totiž zcelování pozemků, odstranění mezí, odvodnění a meliorace atd byly sice z velké části negativní zásahy, často se ale těmi zásahy zlepšily podmínky v blízkém okolí, například pro bydlení lidí a návrat do původního stavu by podmínky těch lidí třeba i podstaně zhoršil.
Odpovědět

Jan Škrdla

12.5.2020 20:14 Reaguje na Radim Polášek
Mám takový pocit, že ve věci pozemkových úprav máte docela slušný hokej.

Zkuste si přečíst zákon o pozemkových úpravách:
139/2002 Sb., konkrétně § 9, ostavec 8, cituji:
-----------------------------
9 Návrh pozemkových úprav,

(8) Návrhu nového uspořádání pozemků vlastníků předchází zpracování plánu společných zařízení, kterými jsou zejména

a) opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy a podobně,

b) protierozní opatření pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění a podobně,

c) vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami jako nádrže, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry a podobně,

d) opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, zvýšení ekologické stability jako místní územní systémy ekologické stability, doplnění, popřípadě odstranění zeleně a terénní úpravy a podobně
Odpovědět
V

V. Kolar

6.5.2020 07:15 Reaguje na Karel Zvářal
Biological conservation je prestižní vědecký časopis v ochraně přírody, takže na přejímání výsledků odsud není nic divného.
U nás jsou sice možná podobné projekty kopání tůní, ale chybí k tomu data, jak dobře to funguje...
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.5.2020 09:02 Reaguje na V. Kolar
U nás by měly význam i rybníky "nebešťáky" (na vodotečích, sbírajících vodu z přívalových dešťů). V řadě oblastí jsou a daly by se snadno opravit a zprovoznit, jinde se alespoň ví, kde taková vodní díla byla (třeba z pomístních názvů).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.5.2020 08:36 Reaguje na Jan Šimůnek
No, ony nebeské rybníky nejsou napájeny přívalovými dešti, ale hlavně místními prameny. Nebo tím , že mimo velká sucha jsou zahloubeny pod úroveň spodní vody. Což je vlastně totéž jako ty prameny.
"Nebeské rybníky" napájené čistě jen přívalovými dešti jsou potom spíš regulérní poldry.
Odpovědět

Jan Škrdla

11.5.2020 22:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Souhlas, akorát současně s obnovou těchto rybníků/tůní je vhodné provést protierozní opatření v jejich "povodí" (sběrném území), aby se po pár přívalech nezanesly bahnem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.5.2020 11:05 Reaguje na V. Kolar
Než se dostali k moci nenasytní žraloci, měli jsme osvícené panovníky, kteří prestižní žurnály nečetli, přesto význam vody v krajině znali.

https://www.televizeseznam.cz/video/adost/spalena-zeme-bez-vody-proc-je-nejhorsi-sucho-za-stovky-let-a-jak-ziskat-vodu
Odpovědět
MM

Milan Milan

6.5.2020 08:26
Děláte si legraci? Když bude pršet, bude přirozených tůní dost, bez deště to pravděpodobně budou jenom nové drenážní jámy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.5.2020 09:10 Reaguje na Milan Milan
Neprší a pršet asi moc už nebude, ale podívejte se na diskusi nad mokřadem Tály. Většina těch, kdo se tady rozplývají jak je nutné budovat mokřady, byli v tomto případě pro vysušení a rozorání. Především pan Šimůnek.
Především v tomto suchém období je nutno mokřady budovat a je úplně fuk, jestli je nazvete "drenážní jámou" nebo jakkoliv jinak. Voda na to ještě dnes je, jen to musí dělat člověk, který to umí. Ne všude je to vhodné.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.5.2020 17:25 Reaguje na Pavel Hanzl
"Mokřad Tály" bylo podmáčené pole vinou poruchy meliorace.
Aby z toho byl skutečný mokřad, musely by se dotčené pozemky na katastru převést z produkční plochy - pole na nějakou neprodukční plochu vhodnou pro mokřad. Přirozeně všechno legálně, výpovědí nájemci, ( který za plochu mokřadu po celé ty roky platil daň, přitom tam nemohl vyprodukovat ani zrno pšenice), pak asi výkupem od jednotlivých soukromých majitelů, zcelení těch pozemků včetně toho státního do tohoto krajinného prvku, mokřadu, stanovení nějakého správce tohoto krajinného prvku, jestli příslušný odbor životního prostředí, nebo nějaká instituce, neziskovka atd, vypracování provozního řádu tohoto mokřadu atd atd. Nic takového se nestalo.
Jediné, co se kolem toho stalo, byl populistický pokřik zelených aktivistů štítících se každé trochu vážné práce.
Nájemce nějakou dobu ten pokřik snášel a když se nic dalšího nedělo, ztratil trpělivost. Meliorace byla spravena, pole vyschlo a nájemce na něm začal pracovat tak, jak mu umožňuje, či rovnou ukládá jeho nájemní smlouvy s majiteli pozemků.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.5.2020 08:58
Tohle řešení je zcela jistě správné a je nutné ho podporovat navzdory ekologům, kteří mají zájem akorát na tom, aby si mastili kapsy provozováním prakticky bezcenných OZE. A příslušné miliardy ročně je třeba přesměrovat z podpory OZE na podobné projekty (a zbytek na výstavbu jaderných elektráren).
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

6.5.2020 09:06 Reaguje na Jan Šimůnek
víceméně s Vámi souhlasím, ovšem u nás a vlastně všude nereálné.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.5.2020 09:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Chybí politická vůle, tůně, rybníky ve volbách nehlasují, majitelé OZE ano.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.5.2020 09:19 Reaguje na Jan Šimůnek
V té Anglii to dělá někdo jiný, než ekologové? To tam dělá nějaký Mudr. z laborky ? Jonathan Lewis-Phillips, přírodovědec Muzea přírodní historie v Kensingtonu si dovolím tvrdit mudrem rozhodně nebude, spíše právě tím vaším ostrakizovaným ekologem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.5.2020 15:31 Reaguje na Jakub Graňák
Obávám se, že to hlavně budou dělat majitelé pozemků, případně nějaká místní sdružení. Navíc Velká Británie odešla z EU, což se zcela jistě také projevilo na poli péče o životní prostředí kladně.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.5.2020 16:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Cituji: "A příjemné je, že jím již ozkoušený nápad nezvyšuje jen počty ptactva, ale také hmyzu, rostlin.", dále: "Lewis-Phillips se angažoval v rozsáhlém projektu, který tyto tůně navracel zpět." konec citace - četl jste to vůbec? Velká Británie opustila EU 31. 1. 2020, takže za dva měsíce stihli nadělat tůně a nahnat tam zvířata, to byl teda fofr. Jeden by řekl, že to trvalo pár let, aby se pozitivní vlivy projevily, ale vy to víte jistě lépe.

Jeden příklad z okolí: Otická firma Semix (paradoxně vyrábějící musli) založila mokřad v Raduni, Kozmické ptačí louky... a představte si tu hrůůzu, celé to zprojektoval podnikový EKOLOG... no to je hnus! Není nejmenších pochyb o tom, že kdyby to věděly všechny ty žáby, ptáci, brouci, tak raději na protest pochcípou na okolních intenzivně využívaných polnostech.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.5.2020 16:27 Reaguje na Jakub Graňák
Jsou to ekologické organizace, které zajistily svými aktivitami, že tento pojem dostal jednoznačně pejorativní význam.

Když u nás běželi Krotitelé duchů (1), ještě před rokem 1989 (premiéra 1984), tak tam hlavní zápornou postavou byl městský ekolog. Tenkrát jsem se tomu divil, po roce 1989 jsem s tím údivem rychle přestal, protože se k nám přesunuly poměry z toho západu, kde ekologové hrají hlavní zápornou roli déle než tu.

Takže: Jistěže by ekolog mohl a měl udělat spoustu pozitivního, ale v reálu tomu tak ve většině případů není. Výjimky existují, ale nepřevažují.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.5.2020 10:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Použiju přirovnání z vašeho profesního okruhu:
Je to stejné jako by jste hodil do jednoho pytle internistu a šarlatána s kyvadélkem. Oba dělají do zdravotnictví, tudíž jsou to oba doktoři.
Jistě uznáte, že takovýto přístup, je absolutně zcestný. Náš jazyk nám umožňuje vytvářet řadu slov, která danou situaci vystihují daleko přesněji, např: ekologiký aktivista = ekologista. Absence schopnosti rozlišovat rozdíly mezi ekologem a ekologickým aktivistou vás v podstatě vylučuje z jakékoli smysluplné debaty. Házení lidí do jednoho pytle a vytváření třídních nepřátel tímto způsobem, je vlastní především různým autoritářům a totalitářům, kterými se tu tak rád oháníte.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.5.2020 10:51 Reaguje na Jakub Graňák
Problém je v tom, že ekologičtí aktivisté se velice často dostávají na oficiální pozice ekologů, takže rozlišování je dost problematické. Do jisté míry se na tomto problému podílejí i ti ekologové jako takoví, protože se vůbec či jen minimálně, od těch aktivistů nedistancují.

To vaše srovnání lékař - léčitel moc nesedí, protože lékař je vcelku jasně definován absolutoriem VŠ studia lékařství.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.5.2020 12:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Ekolog absolutoriem definován není? Jistě víte, že je, tudíž to přirovnání sedí naprosto dokonale.
To, že se aktivisté dostávají na pozice ekologů, si cucáte z prstu, hluboce pochybuji, že existuje nějaká statistika na toto téma. Co se týče distancování, opět příklad z medicíny, který jsem uvedl: zjevně ani lékaři se nijak zásadně nedistancují (viz ta blamáž s klinikou tradiční čínské medicíny v HK), řekl bych, že přesně dle rčení - orlové much nelapou, stejně tak tomu je u ekologů. Inteligentní, sečtělý člověk samozřejmě rozdíl vnímá a nemusí být neustále upozorňován.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.5.2020 14:08 Reaguje na Jakub Graňák
1. Ekologii učí kde kdo (v rámci nejrůznějších VŠ). Také z absolventů těchto oborů se rekrutují aktivisté. Navíc velice často jako "ekologové" vystupují aktivisté, kteří žádné formální vzdělání v této oblasti nemají.

2. Mám známé i mezi lidmi ze státní správy, a tam jsou z aktivistů na pozicích ekologů docela nešťastní.

K té čínské medicíně:
Ta je založena na zkušenostech, sbíraných a shromažďovaných kontinuálně tisíce let. Čili je založena na empirii ve smyslu "u případů s takovými a takovými příznaky zabírá to a to". Navíc se pacientem zabývá komplexně, včetně diety, úpravy životního stylu a pod., což evropská medicína dělá jen minimálně (protože evropský lékař na to nemá ani čas ani potřebné vědomosti). Něco řeší paramedicínské obory typu fyzioterapeut nebo nutriční terapeut, nicméně je to problém spolupráce více lidí (může, ale nemusí, fungovat), zatímco v pojetí čínské medicíny to řeší jeden člověk.
Další věcí je, že Evropa o uvedené znalosti a zkušenosti přišla přijetím křesťanství, které "pohanskou" inteligenci vyhnalo či vybilo a nahradilo tisícileté zkušenosti skřeky ministrantošuka před oltářem ďábla. Později sice církev zavedla jakési primitivní bylinkářství (např. v klášterech), ale ony empirické znalosti, sbírané v předchozích tisících letech, byly v důsledku aktivit církevníků nevratně ztraceny.
Ukazuje se, že čínská medicína umí pracovat i s prostředky, které nemají obsah "farmaceuticky účinných látek", ale působí jinými mechanismy (např. nedávno byl objeven vliv signální nízkomolekulární RNA).
Jistěže je empirie čínské medicíny zatížena i pověrami a dalšími iracionálními vlivy, ale ty najdete i v moderní evropské instrumentální medicíně (pokud víte, po čem se dívat) a navíc je i v ní mnoho iracionálních trendů, připomínajících spíše módu.
Problémy způsobuje i určitý terminologický zmatek, kdy moderní evropská a čínská medicína pracují se stejnými názvy, ale mají je různě definované, takže jejich mechanickým přebíráním či porovnáváním vzniká zmatek.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.5.2020 07:20 Reaguje na Jan Šimůnek
To je dobrý příspěvek. Já osobně jsem příznivcem fototerapie a mám to vyzkoušeno na sobě i na dalších lidech, kterým tinktury z bylin pomohly tam, kde alopatická medicína nikoliv a za další nesnáším, když se někdo vysmívá třeba i té čínské medicíně, možná i homeopatii, protože se směje věcem, které současná věda neumí definovat, to však neznamená, že proto ty věci neexistují. Nejsou v historii vzácné případy, kdy se celá učená univerzita vysmívala někomu, kdo přicházel s jinou teorií a za nějaký čas bylo vše jinak.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.5.2020 07:21 Reaguje na pavel peregrin
Oprava-fytoterapie.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.5.2020 08:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Nepopírám, že některé postupy čínské medicíny mohou mít pozitivní výsledky, ale co ten balast okolo?
Nevím jestli vám to došlo, ale právě jste potvrdil to o čem píšu výše. Ze stejných důvodů, jako je pro většinu světové poulace čínská medicína šarlatánstvím (nosorožčí roh jako lék na rakovinu...), je šarlatánstvím i současný ekologismus (nezaměňovat s ekologií - na empirii postaveném vědním oboru, podobně jako skepticismus viz. Sextus empiricus, půdoznalství...). Narozdíl od čínské medicíny, lze však u ekologie relativně snadno oddělit to, co je exaktní, od snůšky blábolů (viz. nosorožčí rohovina). Je zajímavé, že hážete do jednoho pytle ekology a ekologisty, zatímco u medicíny mezi mediky a "medikologisty" rozlišovat dokážete.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.5.2020 13:20 Reaguje na Jakub Graňák
Trošku z mého oboru: Nutriční poradce může být někdo, kdo má 5 leté bakalářské a magisterské vzdělání na lékařské fakultě, v řadě oborů náročnější než varianty těchto oborů pro studující lékařství, může to být někdo s bc. titulem z nějaké "laciné" VŠ (v extrémním případě předělané z původní nádstavby na SŠ) a může to být i někdo, kdo má 14denní kurz od firmy, prodávající potravinové doplňky.

A včil dumej, šmudlo, kdo ti to radí.

A obávám se, že se ti ekologové spíš blíží tomuto stavu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.5.2020 17:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale prosímvás, zjistit, kdo je Mudr a kdo pudr trvá pár minut. Proč si to ti doktoři nechají líbit? Proč se od těch rychlokvašek nějak výrazně nedistancují? Že by orel much nelapal, jak jsem uvedl výše?
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.5.2020 17:57 Reaguje na Jakub Graňák
Je to složitější. Nutričáci nejsou MUDr., ale Bc nebo Mgr. Takže je podle titulu nerozeznáte třeba od právníků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.5.2020 09:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Hlavně, že zrovna vy jste silný odpůrce mokřadu Tály a zastáváte stanovisko: vysušit a nechat tam orat Agrofert s jeho vagóny chemikálií!!
Váš programátor bude asi chaot, nebo váš vyhledávač omylem poslal jiný file.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.5.2020 11:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Já nejsem odpůrce mokřadů. Já jsem jen proti tomu, aby vznikaly v rozporu s platnými zákony, jen na befél ekologických aktivistů. Pokud ten rozdíl nechápete, nechte si vrátit školný.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.5.2020 20:57 Reaguje na Jan Šimůnek
On nevzniká v rozporu se zákony, on se právě legalizuje a ropáci jsou proti. Proč? Aby škodili, to je jejich poslání.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.5.2020 21:31 Reaguje na Pavel Hanzl
No, legalizuje ... já vám nevím. On už někdo majitelům předmětných pozemků nabídl tyto odkoupit a oni s tím již alespoň předběžně souhlasili?

Tuto informaci jsem tedy zatím nezaznamenal. A že by to bylo fajn. O tom žádná.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2020 07:25 Reaguje na Svatá Prostoto
Samozřejmě ta jednání probíhají, bylo to v prvním článku. Jenže to je na dlouhé roky, mezitím to mohlo fungovat, někdo (ví se samozřejmě kdo) to celý zničil. Ale neví se proč, stejně se tam orat nedá.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.5.2020 16:35 Reaguje na Pavel Hanzl
To tedy fungovat nemohlo ... protože si to majitelé pozemků bez majetkového vypořádání nepřáli, což je plně chápu, a nájemce má taky nějaká práva, že.

Sakra, pokud budu prodávat barák a zájemce o koupi přijde s nápadem, že se v něm začne stavebně realizovat, tak jej taky pošlu někam. Dej pro mne akceptovatelnou nabídku, uzavři smlouvu, zaplať. A pak si dělej co chceš. Dřív ani smykem.

Ti majitelé pozemků mají nějaké závazky vůči tomu, jemuž pozemky pronajali a tento má nějaká práva, která mu vyplývají z uzavřené smlouvy. Nějaké mlhavé přísliby o budoucím odkupu a nezávazná jednání na tom v této chvíli nemění vůbec nic.
Odpovědět

Jan Škrdla

11.5.2020 22:40 Reaguje na Svatá Prostoto
Tady se to mělo prvně řešit s uživatelem pozemku, dočasně mu kompenzovat ztrátu při hospodaření.

Vzhledem k tomu, že v daném katastrálním území probíhají pozemkové úpravy, tak by se ten mokřad měl stát součástí plánu společných zařízení. V případě, že v daném katastru nemá stát dostatek půdy, tak by měl přistoupit k výkupu za tržní cenu zemědělské půdy (ideální by bylo trochu vyšší).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.5.2020 09:46
1) Kdo má zájem podívat se na originály prací, tady máte odkazy:

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0167880918305127?via%3Dihub

https://www.researchgate.net/publication/337683322_Ponds_as_insect_chimneys_Restoring_overgrown_farmland_ponds_benefits_birds_through_elevated_productivity_of_emerging_aquatic_insects

Je to zajímavé a inspirující.
----------------------------------

2) k replice p. Peregrina

Povinnost starat se o naše přírodní dědictví a životní prostředí je ústavně zakotvena a také dána řadou zákonů. (např. vodní zákon, zákon o ochraně ZPF,zákon o ochraně krajiny a přírody).
Dále také mezinárodními závazky ČR, které mají přednost před vnitrostátní úpravou - namátkou Úmluva o krajině, Ramsarská úmluva (mokřady) a řadou Směrnic EU z oblasti ŽP.

Povinnosti z těchto právních norem jsou závazné pro stát (veřejnou moc) i pro všechny subjekty , které se při své podnikatelské činnosti pohybují v tomto rámci. Konkrétně vy jako zemědělec byste měl být regulován tak, aby dotace ,které s radosti pobíráte od SZIF byly účelně zužitkovány. Což se neděje díky naprosté benevolenci MZe ČR a jeho systémového selhávání na poli ochrany ŽP.
Chronicky selhávají i další složky centrální státní správy jmenovitě MMR ČR, které si z principu trvale udržitelného rozvoje zejména na úseku územního plánování dělají dobrý den. (§18,§19 stavebního zákona).

Nelze se potom divit, že všechny podřízené úseky státní správy kopírují vzory chování příslušných ministerstev a všechny subjekty na straně podnikatelské i samosprávné sféry se tomu s radostí přizpůsobily.

Důsledkem tohoto stavu po téměř třiceti letech je kontroverzní stav české krajiny, která zejména v zemědělské oblasti je na tom hůře než za minulého režimu. Skvělé analýzy z oboru pravidelně zveřejňuje šéf Agrární komory p.Jandejsek.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.5.2020 16:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nemám nic proti tomu.Souhlasíte tedy a zasadíte se o to, abychom za pšenici dostávali 6-7 tisíc, za řepku 12 tis., za hrách 7-8 tisíc a nebrali na to dotace a ty dotace, které bychom pobírali, by byly určeny na krajinu?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.5.2020 17:07 Reaguje na pavel peregrin
Souhlasím s tím, aby stát jasně definoval, co po zemědělcích požaduje. Jestli pouze produkci potravin anebo produkci potravin a péči o krajinu.
Pokud požaduje i starost o krajinu, potom ať vám nabídne adekvátní peněžní plnění.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.5.2020 09:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Stát je soudruh nejvyšší, který má špičkový byznys v průmyslovém zemědělství a vlastní prakticky všechen obchod s agrochemikáliemi. Takže máte odpověď zcela jasnou.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.5.2020 19:17 Reaguje na pavel peregrin
Vy jste to tržní hospodářství, tedy tržní ekonomiku s neviditelnou rukou trhu nechtěl? A co jste dělal v listopadu 1989?
Odpovědět
JS

Jiří S

6.5.2020 19:38 Reaguje na Jiří Daneš
Pane Daneši a vy tady někde vidíte tržní ekonomiku s neviditelnou rukou trhu? Evropské země dotují zemědělce, to přece není tržní ekonomika. Dokonce i země Mercosuru je dotují a představte si to, v přepočtu na 1 obyvatele je dotují dokonce více, než EU. To mi řekněte, já nejsem tedy ekonom, ale tomuto se říká tržní ekonomika a neviditelná ruka trhu?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.5.2020 09:22 Reaguje na Jiří S
EU dotuje údržbu krajiny a ne průmyslovou produkci. Stačí se podívat třeba do Rakouska, jak to funguje tam.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

6.5.2020 10:20
Ale vždyť i v Česku se tůně budují. Ale je pravda, že by jich mohlo být více, kdyby obce dostaly více peněz na investice na svém území.
A i zemědělci to dělají dobrovolně, někteří, sázejí aleje podél cest svých pozemků a budují vodní díla. A někteří zase ne. Je to o lidech. Když ale vaše hlavní aktivita podmíněna dotací, jinak ani kuře nehrabe, tak co s tím?
Já jsem včera na malém potůčku udělala hráz. A mám tam tůňku. heč!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.5.2020 09:17 Reaguje na Katka Pazderů
Já nemám potůček, ale terasovitou zahradu, kde vodorovné cestičky už léta překopávám tak, aby tvořily korýtko a nestekla ani při přívaláku kapka vody do kanálu. Vodu se střechy (100m2) mám už dávno na zahradě a výsledek?
Letos jsme skáceli všechny smrky (4 ks) a dvě staré jabloně, vše uschlo. Vysázeli 5 nových ovocňáků a černou borovici. Zalíváme snad půlku z vodovodu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.5.2020 21:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Dotaz. Jaký je u vás úhrn ročních srážek ?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2020 07:35 Reaguje na Miroslav Vinkler
Býval 550 mm/rok jako normální. Jenže zahrada je v prudkém svahu otočená k jihu a na spraši (původně to byla cihelna) silně zásaditá půda s málo humusem, i když dělám ročně kopu kompostu. Ovocné stromy, kousek trávníku a jink to, co je tam vůbec ochotno růst (tisy, mahonie). Práce jak na kostele a výnos nula. Ale nádherný kousek přírody skoro v centru Brna, sýkorníky mám pořád obydlené, ježci, veverky, ještěrky atd. atd.
Občas kuny a toulavé kočky, ale největší škody dělají sojky, je jich tu celá širší rodina.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.5.2020 10:26 Reaguje na Pavel Hanzl
I kdybych počítal 500mm/rok x 100 = 50 m3 -střecha
Plochu zahrady neznám,ale nejméně 50m3/rok

Disponujete tedy 100 m3/rok . Problém bude vysoký výpar (jižní expozice, sklon pozemku,zvýšená teplota díky okolní zástavbě)

Nechci poučovat, ale v obdobných případech funguje terasovité uspořádání , přirozené zastínění (vhodná vegetace) a střídmé sečení travního porostu.

Ke spraši, spíše k půdě - jak jste na tom se žížalami ? Obecně - jaká je struktura půdy ?

nepochybuji, že s vodou se snažíte šetřit

mám obdobný pozemek, ve svahu,JZ expozice,těžká jílovice .
Po sedmi letech snahy se trochu pochválím - daří se mi zadržovat vodu, půda i v extrémech víceméně drží
vlhko v podpovrchové vrstvě a dokonce jsem amatérsky udělal dopravu vody zespodu - nahoru přes dvě větší tůně (pokud dostatečně naprší)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2020 11:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
Rád se poučím, jsem houby zahradník, ale půda tam připomíná nejvíc beton. Kopu díru na stromek nad kolena krumpáčem (sekáčem ještě ne). Samozřejmě jsou tam terasy, vodorovné cestičky (na nich sbírám vodu a svahy, kde rostou jen silně suchomilné rostliny a někdy ani to. Nahoře je trávník (asi 100m2) pod velkým ořechem, tam máme ohniště a "obytnou část". Celý pozemek má asi tři čtvrti hektaru.
Sucho tam bylo vždy, staženou vodu ze střechy mám z roku asi 2010.
Žížaly tam bývaly snad normální, dnes jen v kompostu.
Já měl normálně (tj. před 10 lety) v létě sucho i v hloubce 30 cm, jak dosáhne rýč. Tam, kam nedosáhne hadice je normálně holá zem trvale, občas vyrazí nějaký plevel (jméno jsem zapomněl).
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.5.2020 13:22 Reaguje na Pavel Hanzl
odkazy:
https://www.ireceptar.cz/zahrada/co-jsou-a-k-cemu-slouzi-swale-svejly-zpomali-odtok-vody-ze-zahrady.html

http://rodinnezahrady.cz/pz/svejly/

----------------------------
Potřebujete tam dostat zpočátku libovolnou vegetaci,klidně i plevele nebo suchomilné keře. Budou stínit a naruší kořeny sprašový podklad jako základ pro další druhy vegetace.
---------------
odkazy :
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/okrasne-kere-ktere-sucho-neznici
---------------
Z toho, co jste mi napsal to vypadá obtížně, ale nemusíte prvním rokem strhnout všechno , klidně si to naplánujte po etapách.
Nejdůležitější je vůbec začít, ať s daří. :-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.5.2020 17:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Zkuste motýlokvěté rostliny, například komonici. Komonice je dostatečně suchomilná a má dosahovat kořeny až do dvou metrů hloubky. Semena komonice můžete získat zdarma, komonice často roste na suchších náspech silnic nebo železnic, nejvíc na nových náspech prvních několik let, kdy tam ještě není příliš konkurence či všelijaké technické služby to ještě nehoblují, protože tam toho pro ně rostě ještě málo. Komonice začíná kvést někdy v červnu a zralá semena se na ni vyskytují někdy od poloviny července, na teplejších místech, jako je Brno možná i dřív. Stačí tedy najít ty místa, kde roste a tak jednou za týden tam zajít a zralá semena , která začínají sama padat, zdrhnout a přenést na zahradu. Na suchších stanovištích by se komonice měla udržet sama, jen při nějaké mírné mechanické likvidaci konkurenčních rostlin. Půdy by měla být lepší po několika letech intenzívnějšígo pěstování komonice.
Jak tam už bude trochu lepší půda, můžete něco podobného zkusit i se řepkou, ta taky dosáhne kořeny pěkně hluboko. Třeba v běžné směsi pro zelené hnojení s hořčicí. Dodržet agrotechnickou lhůtu, to znamená vysít třeba tu směs do konce srpna, hořčici zlikvidovat ručne třeba v době květu na podzim, řepku něchatř přes zimu taky do květu na jaře.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2020 11:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pokud vám dostatečně naprší, problém vody nebývá. Jenže se musíme připravit na situaci, kdy prostě nezaprší. To se dá přece řešit malým čerpadýlkem, ne?
U nás v domě bydlí trvale asi 10 lidí, tj denně vyrobí kubík špinavé vody. Kdybych místo kontrolní šachtice kanalizace v předzahrádce udělal domovní ČOV (místo tam je), tak mám za rok 365 m3 vody na zavlažování celé zahrady, což je úplně jiný level.
Je to technicky vůbec možné?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.5.2020 13:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Nápad velmi dobrý, realizace asi velmi obtížná.
Pokud jste vlastník domu a pozemku, pak se otázka smrskne pouze na cenu malé ČOV. Pokud jste spoluvlastníci -SVJ - na 99% se najde někdo, komu to bude vadit a neprojdete.
Odpovědět
F

František Dvořák

6.5.2020 15:42
Zatím nikdo z diskutujících se nechopil příležitosti hovořit o tom, odkad Velká Britanie dováží svých 60% potřeby potravin a likviduje přírodu jinde. Pokud jste si nevšimli tak toto číslo bylo udáváno ještě před těmito opatřeními a V.Britanie hospodařila naprosto "ekologicky" velkým množstvím ekologických pastvin a ne výrobou potravin a podívejme se k jakým číslům v ekologii dospěla. Kdekdo mě tady kritizuje, že za totality se tady hospodařilo daleko ekologičtěji než na západě a to při daleko větší produkci, ale třeba u té hrdličky tady v r. 1989 ještě byly stavy proti V. Britanii poměrně příznivé. Dá se očekávat, že ve V. Britanii budou ta čísla výroby potravin po těchto opatřeních ještě horší, výroba se jenom přenese za horších podmínek jinam, ale změna klimatu je globální, výsledek zhoršení.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

8.5.2020 15:23 Reaguje na František Dvořák
Ona zrovna ta hrdlička zahradní je spíše nepůvodní druh. Před nějakými 100 lety se v Evropě vyskytovala jen na Bálkáně, až ve 2. polovině minulého století se postupně její areál rozšířil i do střední a západní Evropy a na Britské ostrovy.
Odpovědět
F

František Dvořák

10.5.2020 18:12 Reaguje na Jaroslav Štemberk
On problém je ten, že tady vůbec nejde o hrdličku zahradní, ale o hrdličku divokou, což je náš i ve V. Britanii původní druh.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.5.2020 20:21 Reaguje na František Dvořák
Pane Dvořáku, je mi to trapné, ale nakoukněte na tento text, viz. poslední odstavec Provozní slepota..., možná Vám to něco napoví.

https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2019/Duben-2019/Hrdlicka-divoka-ptak-roku-2019
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.5.2020 08:18
Ono by to chtělo místo žvanění začít něco dělat.
Za prvé je třeba projít katastr nemovitostí a kde jsou tyto vodní plochy, mokřiny a další krajinné prvky zaznačeny, zatímco v reálu nejsou, tak tam je obnovit ve smysliu obnovení původního legálního stavu. To znamená zjistit, co to potřebuje, domluvit se s majitelem toho pozemku, jestli je ochotný tam ten krajinný prvek obnovit a hlavně jestli to je schopný finančně utáhnout. Pokud ne, je třeba hledat cesty, jak to udělat jinak. V krajním případě bude nutné pozemek vykoupit a úpravy a následné udžování by pak musel relizovat stát.
Za druhé tam, kde to zničení toho krajinného prvku bylo završeno jeho zrušením v katastru nemovitostí a přeměnou té plochy na produkční , třeba pole nebo obytnou, třeba zahrada, je třeba s vlastníkem pozemku jednat. Tam to asi rovněž nejčastěji vyústí v odkup té plochy státem. Na obnovení těch krajinných prvků potom bude třeba udělat projekt, se všemi procesy, které realizaci takového projektu vyžadují. To znamná návrh projektu, odsouhlašení projektu dotčenými stranami, výběr někoho, kdo to bude realiuzovat , atd
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.5.2020 16:28 Reaguje na Radim Polášek
Souhlas. Takovéto aktivity by měly mít prioritu a podporu všech, komu životné prostředí a příroda nejsou lhostejné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2020 07:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Zvláště ropákům, těm na přírodě záleží nejvíc.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.5.2020 10:54 Reaguje na Pavel Hanzl
V praxi spíš než ekologickým aktivistům.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist