Zelení chtějí podporovat malé zemědělce, dotační strop by zavedli od 1000 ha
Současná vláda v září rozhodla, že bude při novém dotačním období po roce 2020 usilovat o to, aby peníze, o které by mohly přijít velké zemědělské podniky kvůli krácení přímých plateb po roce 2020, by měly zůstat k využití českému státu. Česká republika tzv. zastropování plateb odmítá, považuje je za diskriminační, a to i kvůli tomu, že jsou v ČR v průměru největší zemědělské podniky.
Podle Stropnického se v současnosti vede debata o krácení dotací od podniků od výměry 1250 ha, Zelení by ale podle něj šli i pod hranici tisíce hektarů. Průměrná velikost českého zemědělského podniku je 133 ha.
Stát nejčastěji argumentuje tím, že ve velkých podnicích je koncentrovaná živočišná výroba, bez které není možné například řádně nechemicky hnojit půdu.
Strana chce také více podpořit alternativní způsoby distribuce potravin, aby výrobci nemuseli řešit tlak obchodních řetězců. Kvůli tomuto tlaku je podle Zelených často více akcent na cenu než na kvalitu výrobce.
Největší zemědělskou firmou a největším příjemcem zemědělských dotací v Česku je holding Agrofert, který donedávna vlastnil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Agrofert obhospodařuje 103.000 hektarů polí.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Volby 2021: Jak vybrat stranu, které jde o ochranu přírody?
Jak programové prohlášení vlády hodnotí ekologické organizace?
Co slibuje vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení v oblasti životního prostředíOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Jan Škrdla
19.9.2017 21:48Jistou změnou by mohl být tzv. greening, ale ten také není samospasitelný. Např. pěstování 3 plodin, které jsou požadovány diverzitu moc nezajistí (pšenice, řepka a kukuřice a máte splněno).
Taky 5% pro plochy využívané v ekologickém zájmu není moc (zvláště pokud mezi ně patří plochy z meziplodinami nebo oseté plodinami, které vážou dusík).
Ideální by bylo podpořit skutečnou diverzifikaci, podporovat nedostatkové plodiny, živočišnou výrobu, přispět sadařům. Také by bylo dobré zvýhodnit zemědělce, kteří část plochy využívají v ekologickém zájmu (např. stromořadí, meze, mokřady) nebo cíleně předchází erozi půdy.
Samozřejmostí by mělo být postupné ukončení dotování plodin na biopaliva.
A ty dotace na sady, o tom radši nemluvit, asi víte jak to dopadlo, kde kdo začal dělat sad, nechal si vyplatit dotace a po uplynutí 5 let ho nechal zarůst a ležet ladem. Dotace jsou novodobé zlo.
Bohužel kdyby viděli naši dědové, jak nakládáme s půdou tak by nás ohli přes koleno.
