Zemědělci kritizují i plánovanou vysokorychlostní trať z Prahy do Drážďan. Kvůli ztrátě nejúrodnější půdy

Podle Svazu pěstitelů chmele ČR se stát na jedné straně snaží o zápis chmelařské krajiny do Seznamu světového dědictví UNESCO, na druhé straně chce stejně cennou oblastí s dlouhodobou pěstební historií vést vysokorychlostní trať. Ilustrační snímek trati z Německa.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | S. Terfloth / Wikimedia Commons

Oblast se nachází v Polabské nížině, kde je v ČR podle komory nejúrodnější půda. Podle prezidenta komory Jana Doležala by měli být zemědělci více zahrnuti do rozhodování o podobných projektech. "Chápeme, že kvůli pandemii je komunikace náročnější než dříve, ale vzhledem k míře zásahu do hospodaření a krajiny považujeme zapojení všech aktérů do debaty za nezbytné," uvedl.

Podle komory má trať na Drážďany vést severně od Roudnice na Labem po pravém břehu řeky Labe mezi obcemi Lounky a Chodouny a dále Polepy a Okna. "V případě realizace této trasy by došlo ke znemožnění zemědělské činnosti a ke znehodnocení i nezabrané části pozemků. Já i ostatní zemědělci bychom přišli o značnou výměru a museli bychom naši činnost ukončit," uvedl pěstitel kořenové zeleniny Jaromír Ondra, který hospodaří v Chodounech.

Podle předsedy svazu pěstitelů chmele Luboše Hejdy se část dotčené oblasti nachází pod závlahovým systémem, stavba by s vysokou pravděpodobností narušila jeho funkčnost. Alternativní možností je podle Ondry vedení trati po levém břehu Labe, což je podle něj také varianta, se kterou se již několik let počítalo.

Zemědělci v minulém týdnu protestovali také proti rychlotrati z Prahy do Brna. Trať zasáhne pozemky několika stovek zemědělců, mimo jiné společnost PIAS Suchdol, která tak může ztratit 100 hektarů pozemků. "Hovoří se o výstavbě vysokorychlostní trati, ale nás jako vlastníka dosud nikdo nekontaktoval a na našich pozemcích se již pohybují geodeti," řekl v úterý na tiskové konferenci Zemědělského svazu ČR vedoucí rostlinné výroby firmy Jan Mikulka.

Podle Mikulky plánovaná stavba zničí až 15 milionů tun ornice a Česko přijde o možnost, aby kolem tří milionů metrů krychlových vody bylo ročně vsakováno a zadržováno v přírodě. Centimetr ornice se vytváří zhruba 100 let, upozornil. Ministerstvo dopravy chce problém s ornicí vyřešit zohledněním v ceně výkupu pozemků.

Ministerstvo ústy svého mluvčího Františka Jemelky v minulém týdnu uvedlo, že kritizovaná severní varianta vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Brnem vede pět kilometrů od vodního díla Vrchlice, nezasahuje tedy ani do ochranného pásma tohoto zdroje vody. Ohrožení vodních zdrojů se zemědělci také obávají.

Dnes pak Jemelka uvedl podobné informace i ohledně trati z Drážďan do Prahy, při nových stavbách vždy bude dotčená i zemědělská nebo lesní půda. "Obavy zástupců zemědělců nebereme na lehkou váhu a jsme si vědomi toho, že výsledná trasa tolik očekávané vysokorychlostní železnice musí být dobrým kompromisem různých, často protichůdných, zájmů či názorů. Rychlé přeshraniční spojení po železnici v době snah o snižování emisí potřebujeme, příslušné územní rezervy státu na ně pamatují či bude na společných jednáních hledán způsob jak minimalizovat dopady předpokládané stavby," uzavřel.