https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelska-pole-u-vesnice-blatnicka-krizuji-aleje-stromu-a-zatravnene-kvetouci-pasy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělská pole u vesnice Blatnička křižují aleje stromů a zatravněné kvetoucí pásy

1.8.2019 13:50 | BLATNIČKA (Ekolist.cz)
Travnatými pásy u Blatničky rozdělil Martin Smetana 65 hektarů nedozírných lánů monokultur na menší políčka o výměře 1–10 ha. Postupně zde přibyly remízky, stromořadí, krajinotvorné sady a na části území i ekologické produkční sady.
Travnatými pásy u Blatničky rozdělil Martin Smetana 65 hektarů nedozírných lánů monokultur na menší políčka o výměře 1–10 ha. Postupně zde přibyly remízky, stromořadí, krajinotvorné sady a na části území i ekologické produkční sady.
Foto | Vojta Herout / Adapterra Awards
Zemědělec z Blatničky obnovuje tradiční, pestrou a malebnou krajinu jižní Moravy. Bojuje tak s výkyvy počasí, změnami klimatu i ztrátou biodiverzity v zemědělské krajině.
 
„Takhle to dál nejde,“ uvědomoval si Martin Smetana ještě jako student botaniky, zoologie a ekologie na Masarykově univerzitě v Brně, když při svých cestách po Slovácku viděl extrémně zorněnou krajinu, která pohledem odborníka evidentně strádala.

Tisíce malých políček byly v minulém století sloučeny do velkých lánů orné půdy. Kdysi pestrá kulturní krajina kypící životem se proměnila v biologickou poušť téměř bez života. Vymizela spousta druhů hmyzu, ptáků i rostlin. Kvalitní ornice, jež vznikala tisíce let, se začala ztrácet z nedohledných scelených polí o výměře desítek až stovek hektarů kvůli vodní i větrné erozi.

„Když se v roce 2015 naskytla příležitost nakoupit ornou půdu a začít na ní ihned ekologicky hospodařit, neváhal jsem ani chviličku,“ uvádí Martin Smetana. Nově nabyté pozemky zalučnil osivem ze zbytků zachovaných druhově bohatých luk v nejbližším okolí.
„Když se v roce 2015 naskytla příležitost nakoupit ornou půdu a začít na ní ihned ekologicky hospodařit, neváhal jsem ani chviličku,“ uvádí Martin Smetana. Nově nabyté pozemky zalučnil osivem ze zbytků zachovaných druhově bohatých luk v nejbližším okolí.
Foto | Vojta Herout / Adapterra Awards

„Když se v roce 2015 naskytla příležitost nakoupit ornou půdu a začít na ní ihned ekologicky hospodařit, neváhal jsem ani chviličku,“ uvádí Martin Smetana. Nově nabyté pozemky zalučnil osivem ze zbytků zachovaných druhově bohatých luk v nejbližším okolí. Travnaté pásy rozdělily 65 hektarů nedozírných lánů monokultur na menší políčka o výměře 1–10 ha. Postupně zde přibyly remízky, stromořadí, krajinotvorné sady a na části území i ekologické produkční sady.

Brzy se kolem zemědělce vytvořila komunita lidí, které svými aktivitami zaujal, a rozhodli se ho podpořit. Založena byla také třešňovka – Sad zamilovaných. „Tento nápad vznikl zcela spontánně na svatého Valentýna 2018 jako alternativa nákupu růží na jedno použití. Místo nich si zamilovaní mohli 'koupit jednu kytku na celý život‘ a sami si ji vysadit. Nyní sem na prvního máje jezdí za polibkem pod svou rozkvetlou třešeň,“ říká Smetana.

Společně vytvořili prostor pro přírodu i lidi. Zemědělská krajina ožila a stala se cílem výletů. O Víkendu otevřených zahrad zde probíhají komentované procházky hrušňovými sady, ve kterých roste již na 100 odrůd hrušní. Za svou třešní sem jezdí jejich zamilovaní majitelé. Za inspirací sem cestují zájemci o ekologické a trvale udržitelné zemědělství až z Azorských ostrovů, Bulharska a Rumunska.

Projekt obnovy krajiny přitáhl i odbornou pozornost. Martin Smetana se přihlásil do soutěže Adapterra Awards, kde se uchází o sympatie veřejnosti. Ta má vybrat nejlepší projekty adaptace na změnu klimatu.
Projekt obnovy krajiny přitáhl i odbornou pozornost. Martin Smetana se přihlásil do soutěže Adapterra Awards, kde se uchází o sympatie veřejnosti. Ta má vybrat nejlepší projekty adaptace na změnu klimatu.
Foto | Vojta Herout / Adapterra Awards

Projekt obnovy krajiny přitáhl i odbornou pozornost. Martin Smetana se přihlásil do soutěže Adapterra Awards, kde se uchází o sympatie veřejnosti. Ta má vybrat nejlepší projekty adaptace na změnu klimatu. Hlasování bude probíhat od 7. srpna do 25. září 2019.

„Když jsem narazil na výzvu přihlásit se do soutěže Adapterra Awards, měl jsem pocit, že byla vypsána právě po můj projekt.“ Je to soutěž, ve které nejde o to vyhrát, ale zviditelnit dobré nápady a inspirovat jimi ostatní. „Neváhal jsem ani chviličku. Sepsal jsem, co se na Zálúčí u Blatničky udělalo za 3 roky a podal přihlášku. Bylo milým překvapením, když se mi ozvali organizátoři soutěže, kdy se mohou přijet na můj projekt podívat.“

„Projekt nadchl desítky dalších lidí. Někteří spolupracují přímo na projektu na Zálúčí, jiní začali dělat podobná opatření na svých pozemcích. Mám radost, že z malého ostrůvku pozitivní deviace se stává veliký ostrov. Je to zvláště důležité v době, kdy je naše krajina sužovaná výkyvy počasí. Zrealizovaná opatření totiž výrazně přispívají k jejich zmírnění.“ hodnotí dosažené výsledky Martin Smetana a dodává, že i kdyby ve veřejném hlasování se svým projektem neuspěl, důležité pro něho je, že získal příležitost inspirovat další lidi.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

F

Fero Metam

1.8.2019 20:56
ano je to paráda, krása, kolem Blatničky ješte je zelená príroda asi proto, že je to z ruky průmyslu...jenomže na Vysočine vyrostl obrovský skleník na rajčata , takže pro prírodu je to 1:1. A na ostravsku obrovské logistické centrum. Príroda je prekrásná, jenomže ničit se ničí větším tempem, jak obnovuje.
Odpovědět
Sl

Slovan

2.8.2019 10:00 Reaguje na Fero Metam
Pěkně napsané! Naprostý souhlas.
Odpovědět
KZ

Kuba Z.

2.8.2019 06:59
Přeji, aby mu nadšení pro dobrou věc vydrželo. Není lehké měnit zběhlé věci v zemědělství. Okolí to většinou (prozatím) nechápe. Sám to pozoruji na Vysočině... Hodně zdaru!
Odpovědět
MV

Martina Vránová

4.8.2019 13:58
Krásný článek! A není to jediná oblast, kde se místní lidé pustili sami do zvelebování krajiny - bez "požehnání" od politiků. Zcela hluchých k problematice. I v jiných místech se do toho lidé pustili, bylo zde o tom i psáno.
Netroufám si odhadnout, co ještě všechno budou lidé muset vykonat a jaké zcela očividné výsledky přinést, aby to pohnulo "státem".
PS: už se těším na množství oponentů s ekonomickými a kdovíjakými vysvětleními, proč to na celostátní úrovni nejde. Nepochopili totiž, že dříve nebo později to BUDE muset jít..
PPS: k mé radosti už jsem déle neslyšela žvanění o budování nových přehrad.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

4.8.2019 15:01 Reaguje na Martina Vránová
Souhlas s tím, že stát na poli ochrany krajiny (včetně půdy) tragicky zaspal. Ale změna nemůže spočívat v úsilí nadšených jednotlivců! Když se podíváte do leteckých map na sousední obce, tj. Blatnice a Boršice, mají mnohem zelenější (pestřejší) okolí. Vinice, sady, políčka s pící pro zvířectvo. Každý pásek se počítá a v globále je to úžasná krajina!

Minulý režim "přiblížil vesnici městu", a lidem se to lenošení zalíbilo-( Nemusejí dřít na roli, všechno potřebné si koupí. Někde však lidové tradice si nenechali vzít a volný čas tráví aktivně, přičemž zanechávají viditelnou stopu. Chtělo by to tedy, aby se venkov probral a znovu se lidi naučili dělat. Práce v sadu či zahradě je snad to nejlepší využití volného času. Pro příklady mladí nemusejí chodit daleko, stačí se rozhlédnout po kraji. Ale když ono je snazší půdu propachtovat akciovce...
Odpovědět
MV

Martina Vránová

5.8.2019 09:55 Reaguje na Karel Zvářal
Skvěle vysvětleno v druhém odstavci!Jakým vlastně způsobem lidé ztratili vztah k půdě, potažmo svému okolí.
Nedávno jsem ale opakovaně listovala skvělou knihou: Matt Ridley - Evoluce všeho, a z té mi postupně svitlo, že změny (potažmo evoluce) vždy pocházejí zdola - činností těch nejnižších článků. Ať jednobuněčných živočichů, nebo lidí. Že zásahy a rozkazy shůry málokdy uspějí, zatímco činnost jednotlivců dospívá ke kýženému stavu. Byť někdy překvapivému.
Z toho mi vyplývá, že se musíme radovat i z izolovaných ostrůvků činnosti (v tomto případě zvelebování okolní krajiny), byť to takhle bude trvat nekonečně dlouho. Bohužel, jak říkáte, změna ale nemůže spočívat (JEN) v úsilí nadšených jednotlivců! Nemůže - má jim k tomu vytvářet podmínky stát.(Na to ostatně "stát" je)
A proto se jeví úsilí jednotlivců stále jako kapička v moři...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.8.2019 12:39 Reaguje na Martina Vránová
Budování nových přehrad, ne snad v masovém měřítku, ale cílených, není žvanění. Může brzo přijít doba, kdy voda z přehrady bude jediným dostupným zdrojem pro lidi z velkých měst. Z mokřadu se jaksi nenapijí.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

5.8.2019 14:30 Reaguje na pavel peregrin
Určitě dobře víte, jak to paní myslela. Přehrada jako technicky a finančně náročné dílo je v pravomoci státu. Bohužel, dnešním byrokratům při slově sucho naskočí okamžitě přehrady... a jinak nic. Rybníky a mokřady mohou zakládat samosprávy, a právě ony významně přispívají ke zmírnění projevů sucha.

Ale změnit se musí veškeré hospodaření v krajině, a to nejen u nás. Tak jako E příliš neovlivní množství CO2, tak samotné prťavé Česko příliš neovlivni GO. Z leteckých map krásně zjistíte, že prakticky všude na Západě chybí větrolamy, rybníky, mokřady. Zemědělské využití půdy diktuje ráz krajiny, ale jak se ukázalo, všechno má své limity, i to plundrování. Např. v sousedním Polsku mají tisícileté sucho, přitom velikost polí je mnohem menší než u nás. Ale na těch menších polích aspoň nejsou stopy po erozi, jako na mnoha jiných v E. A právě taková půda (ochuzená o humus) špatně absorbuje vodu, je méně úrodná a odráží více tepla.

Takže přehrady ano, ale v první řadě více organiky do půdy, větrolamy a lesíky, menší půdní bloky, mokřady, změna skladby pěstovaných plodin (méně kuku), více ozimů atp.. Jak se na ekologii dosud kašlalo, vykoledované sucho snad přiměje pomazané ke změně přístupu a budou naslouchat nejen ekonomům.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.8.2019 16:24 Reaguje na Karel Zvářal
Paní to myslela přesně tak, jak to napsala-" žvanění o budování nových přehrad"- a konkrétně na tento odstavec jsem reagoval, protože to je hloupost. Jinak s vámi souhlasím, ale na příkladu Polska se krásně ukazuje, že ve velikosti polí to není, což se tady už dlouho marně snažím dokazovat.Poláci si zemědělství dokázali uchovat, ale na sucho jim to také nestačí. A co se rybníků týká, pokud ty stávající nebudou odbahněny, je zbytečné budovat nové.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

5.8.2019 17:09 Reaguje na pavel peregrin
To odbahnění bych nechal na majiteli, zda mu vadí či nikoliv. Mě jako ekologa zajímá vodní plocha, která je významná z hlediska odparu (malý cyklus) a jako biotop řady druhů. A výrazu o žvanění se nedivím, neb v našich končinách je vše na velmi dlouhé lokty, od záměru po dokončení proběhne několik desetiletí. Ale vždy se to hodí jako kouřová clona, když dojde na téma sucho řeč.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.8.2019 19:20 Reaguje na Karel Zvářal
Až tak to není, protože při výlovu rybníka bahno odtéká a zanáší potok pod rybníkem a to dost významně.U nás potok vybírali a do tří let je opět plný, majitel je soukromník.Z hlediska odparu má rybník zanedbatelný význam.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

7.8.2019 17:58 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji, pane Zvářale, přesně takhle jsem to myslela. To, že dnešním byrokratům při slově "sucho" naskočí pouze a jen "přehrada". A nadále ignorují návrhy povolaných, případně již fungující iniciativy "zdola", jako třeba krajina u Blatničky.
Pane Peregrine, jste autorem skvělých článků a diskuzí,jak můžete napsat (= s určitostí vědět) "Paní to myslela přesně tak jak to napsala". Když já to myslela tak jak to tu správně pochopil pan Zvářal :-).
Krom jiného jsem stejně jako on přesvědčena, že nové přehrady by se nedočkaly ani moje pravnoučata. Dnes? Vypisování tendrů nových a nových, soudní tahanice o jejich transparentnost a další tahanice o nesprávně provedené dílo jedné ze 105 firem, která by se na stavbě podílela. Do toho místní kverulanti, nevykoupený poslední pozemek - vzpomínáte kolik let vázl kousíček dálnice kvůli jedné paní farmářce? Stavba 1000x méně náročná než stavba přehrady.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.8.2019 19:34 Reaguje na Martina Vránová
Paní Vránová, ta vaše poslední věta byla opravdu nešťastně formulovaná, a pokud jste to tedy tak nemyslela, potom se vám omlouvám. Ale na druhou stranu jistě uznáte, že přehrada není sprosté slovo a může to být v budoucnu jediný rozhodující zdroj pitné vody. To, že vybudování takového díla by v dnešní době naráželo na překážky, které jste popsala, je bez pochyb.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

5.8.2019 10:52
Ten ztracený vztah se tak snadno nevrátí. Dříve lidi byli uvázání na svém políčku, které znamenalo jejich živobytí. Díky dnešní mobilitě si snadno zajedou do marketu a nakoupí od velkoproducentů, motyku většina z nich do ruky už nevezme.

Tím více je ale potřeba aktivita takových nadšenců, kteří dokáží výrazně pozměnit nejen tvář krajiny, ale i uvažování místních obyvatel. Někdo to prostě začít musí, a pak už je na reakci okolí, zda bude přihlížet se založenýma rukama, nebo se začne podílet na dobré věci. Se zhora něco takového lze stěží očekávat, to je úlohou místních osvícenců. Přeji panu Smetanovi hodně energie!
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist